Konference v Cancúnu končí, zatím žádný průlom

Zdroj: CreativeCommons.org.

Klimatický summit v mexickém Cancúnu dnes končí. Zástupci 193 zastoupených zemí se pokouší uzavřít dohodu o konkrétních krocích v boji proti klimatickým změnám. Po neúspěchu kodaňské konference může další neurčitý výsledek zásadně poškodit dosavadní světová jednání.

Selhání summitu v Cancúnu může podkopat současnou pozici Organizace spojených národů a důvěru, že je OSN v 21. století schopná řešit globální světové problémy, domnívá se řada ministrů životního prostředí přítomných v mexickém letovisku.

„Myslím, že tady je v sázce také multilateralismus jako takový,“ řekla evropská komisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaard, podle které je naprosto zásadní, aby proces koordinovaný OSN dokázal, že je schopný přinést výsledky.

Krach summitu si nepřeje nikdo

Přestože si konference v Cancúnu klade mnohem skromnější cíle než předešlý summit v Kodani, zůstává celá řada nedořešených otázek a celá škála rozdílných stanovisek, které se nedaří sjednotit. Jednou z nich je i budoucnost Kjótského protokolu, kterou si bohaté a chudé státy představují odlišně.

Japonsko, Kanada a Rusko dál trvají na požadavku zapojení rozvojových zemí na snižování emisí skleníkových plynů a odmítají klást na sebe další požadavky, pokud závazné cíle nepředstaví i chudé země. Ty však, v čele s Bolívií, trvají na tom, že vyspělé ekonomiky musí pokračovat v Kjótu i po jeho vypršení a představit ještě radikálnější plány na snižování emisí.

„Věřím, že široká, ambiciózní a vyvážená dohoda je na dosah,“ povzbudil delegáty mexický ministr zahraničí Patricia Espinosa.

Čína, která v minulých dnech naznačila ochotu ke kompromisu, také zatím oficiálně nepřipouští, že by dohoda nebyla možná. „Myslím, že je to možné. Stále o tom diskutujeme,“ řekl novinářům asistent čínského ministra zahraničí Liu Zhenmin.

Kolik států, tolik názorů

Podle nejmenovaného vysoce postaveného delegáta, zaznamenala konference pokrok v řadě důležitých bodů, ale stále se objevují další a další neshody. Malé ostrovní státy například požadují, aby bylo dosaženo dohody do konce roku 2011. To ale odmítají oba hlavní emitenti – Peking i Washington.

Norský premiér Jens Stoltenberg řekl pro BBC, že vyspělé ekonomiky by měly platit za znečišťování víc než dosud, a zvýšit tak rozpočet pro pomoc méně rozvinutým státům.

„Zpoplatnění uhlíku má dvojí efekt – je zdrojem státních příjmů, ale zároveň správným motivem pro snižování emisí, protože prodražuje znečišťování,“ řekl norský premiér.

Podle Stoltenberga lze nalézt zdroje pro finanční pomoc rozvojovým zemím vedle aukcí emisních povolenek také zdaněním námořní a letecké dopravy nebo bankovních transakcí. Takové kroky se ale ve vyspělých ekonomikách obvykle nesetkávají s velkým pochopením.

Některé státy tvrdí, že o výsledku konference už předem rozhodl americký prezident Obama, když se mu doma nepodařilo prosadit klimatické cíle. „Nemůžeme si dovolit být drženi jako rukojmí politickým zpátečnictvím jedné rozvinuté země,“ komentoval to zástupce ministerského předsedy státu Tuvalu Enele Sosene Sopoaga. „Je to otázka života a smrti, otázka přežití Tuvalu,“ dodal s odkazem na rostoucí hladinu oceánů.

Odložme budoucnost Kjóta

O tom, jak bude hodnocen výsledek summitu v Cancúnu, rozhodne pravděpodobně budoucí osud Kjótského protokolu. Pokud se jednotlivé strany dohodnou, že nechají otázku dalšího osudu Dohod z Kjóta otevřenou, odblokuje to pravděpodobně cestu k vyřešení skromnějších cílů.

Jedná se zejména o podmínky podpůrného fondu, který by finančně přispíval na boj s klimatem rozvojovým zemím a pomáhal jim vyrovnat se s klimatickými změnami. Summit by měl také nalézt nové mechanismy pro sdílení čistých technologií mezi státy.

Pokud jednání v Cancúnu selžou, bude to další rána pro důvěru ve schopnost OSN řešit klimatické změny na principu jednomyslnosti. Pokud vlády dojdou k závěru, že Spojené národy nejsou tím správným místem pro řešení podobných problémů, může se stát, že tuto platformu postupně opustí a rozhodnout se pro pokračování rozhovorů například v rámci klubu G20.