Komise trvá na sporné směrnici o půdě

I přes nesouhlas většiny ministrů obhajuje eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik směrnici o ochraně půdy. Důležitost směrnice podpořil tvrzením, že řešení této problematiky na úrovni jednotlivých států je neefektivní, a navíc se ochrana půdy týká globálních témat, jako jsou například klimatické změny.

„Ambice jednotlivých států v oblasti ochrany půdy jsou vysoké, a proto nemá smysl snižovat ambicióznost návrhu Komise,“ prohlásil eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik po skončení další z mnoha debat v Radě na téma rámcové směrnice o ochraně půdy.

Španělské předsednictví ale zastává názor, že by se Unie měla podívat realitě do očí a uznat, že mezi členskými státy nepanuje dostatečná shoda, aby návrh směrnice mohl projít ve své současné podobě. Některé delegace již tvrdí, že po letech blokování této legislativy přišel čas poohlédnout se po „alternativních cestách“ jak ochranu půdy prosadit.

Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Malta i nadále tvoří v Radě blokační menšinu. Tyto státy totiž zastávají názor, že by se v oblasti ochrany půdy měl uplatnit princip subsidiarity a proporcionality. Dále by se podle nich měl klást větší důraz na případné náklady a na administrativní náročnost, které by směrnice způsobila.

Potočnik ale namítá, že „subsidiarita neomlouvá nulový pokrok“ a slibuje, že během následujících měsíců prosadí výrazný posun. Prohlásil, že není zatížený únavou z dlouhého vyjednávání o uvedené směrnici a očekává konstruktivní diskuzi s tím, že „přidaná hodnota této směrnice v právní a ekologické oblasti“ by neměla být ohrožena.

Přestože podle slovinského eurokomisaře některé státy dosáhly „slušného pokroku“, tak nezávazné úpravy půdní ochrany podle něj „evidentně nefungují dobře.“ Rozdrobení návrhu Komise by podle něj navíc stejně „nepřineslo ovoce“.

Půda: přeshraniční téma

Zatímco některé delegace argumentovaly tím, že půda se nepřesouvá mezi členskými státy jako vzduch či voda, a proto by neměla být předmětem unijní legislativy, Potočnik si myslí opak. „Nemůžu přijmout argument, že (ochrana půdy) nemá přeshraniční efekty. Půda má velký vliv na klimatické změny a biodiverzitu, které obě přeshraniční efekt mají. Způsob, jak se zachází s půdou také ovlivňuje kvalitu vody a znečištění ovzduší,“ dodal k tomu.

Cena za nečinnost

V odpověď na potenciálně vysoké náklady navrhované směrnice Potočnik vyjádřil politování nad tím, že lidé vidí pouze cenu za aktivitu v této oblasti. Zdůraznil, že „cenu za nečinnost už nikdo nevidí, ač je velmi vysoká.“ Slovinec dodal, že podle studie Komise stojí Evropu degradace půdy 38 miliard ročně.

Půdní biodiverzita

Po zveřejnění zprávy, která zdůrazňuje význam půdy pro boj s klimatickými změnami, Komise vydala v pátek (12. března) novou zprávu o půdě a biodiverzitě. Zpráva zdůrazňuje, že společnost „závisí na půdě kvůli potravinám, vláknům, konstrukčním materiálům, čisté vodě, čistému vzduchu a antibiotikům jako penicilin a streptomycin“, které se z půdy získávají. „Produktivní kapacita“ půdy je ale ohrožovaná nevhodnými zemědělskými praktikami, lesními požáry, špatným zavlažováním, změnami krajiny a urbanizací, píše se v dokumentu.

Zpráva upozorňuje, že špatné zacházení s půdní biodiverzitou by mohlo zhoršit dopady klimatických změn, ohrozit zemědělskou výrobu a kvalitu pozemní vody.