Komise odhalila transformační mechanismus. Do uhelných regionů půjde minimálně 100 miliard euro

© Shutterstock

Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.

Mechanismus spravedlivého přechodu (JTM) je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu, a jeho cílem je finančně i prakticky pomoci regionům, pro které bude cesta k unijnímu cíli klimatické neutrality do roku 2050 složitá. Pomoc bude směřovat především do regionů závislých na fosilních zdrojích.

Komise navrhla, aby se regionům dostala v příštích sedmi letech pomoc ve výši minimálně 100 miliard eur (2,5 bilionů korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy. Před europoslanci to dnes oznámil výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Iniciativa ale nebude cílit pouze na uhelné regiony, o čemž se dříve spekulovalo. „Je to vzkaz těžařům uhlí v Asturii (Španělsko), západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice,“ jmenoval možné příklady využití fondu Timmermans a vyzval členské státy, aby vybraly regiony, pro něž by pomoc mohla být určena.

Vzniká nový transformační fond. Kolik peněz by měl obsahovat a bude to stačit?

Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.

Komisařka pro kohezi a reformy Elisa Ferreiraová dnes potvrdila, že nebude vyloučena „ani jedna země či region“, a že pozornost bude upřena na oblasti, které transformace zasáhne nejvíce. Aby měly členské státy k fondu přístup, budou muset pro dotčené regiony vypracovat transformační plány.

Co ale z financování vyloučeno bude, je jaderná energetika, kterou si před EU na prosincovém summitu, kde se členské země zavázaly ke klimatické neutralitě do roku 2050, snažil ubránit český premiér Andrej Babiš. „Jaderná energetika je z fondu pro spravedlivý přechod vyloučena,“ sdělila Ferreiraová novinářům před dnešním jednáním kolegia komisařů EK.

Tři pilíře

Prvním pilířem mechanismu bude zmíněný Fond spravedlivé transformace (JTF) se 7,5 miliardy euro „čerstvých peněz“, které budou muset členské státy najít během očekávaných složitých rozhovorů o rozpočtu na období let 2021 až 2027. Nové peníze by měly generovat investice ve výši 30 až 50 miliard euro. „To budou peníze pro zaměstnance a pracovníky, aby se naučili nové dovednosti, aby se rekvalifikovali, aby byla vytvořena nová pracovní místa,“ uvedl Timmermans.

Fond bude podle očekávání operovat v rámci kohezní politiky. Alokace budou doplňovat prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF) a spolufinancování, jehož míra se bude odvíjet od kategorie regionu. Financování z kohezních fondů bude ale omezeno na 20 % celkové alokace.

Podle Komise má fond a kohezní politika společný cíl, kromě transformace ekonomik má totiž mechanismus rovněž snižovat rozdíly mezi evropskými regiony. Navázání fondu na kohezní politiku je ale předmětem kritiky.

Druhý pilíř představují prostředky ve výši 35 miliard euro v rámci programu InvestEU, díky kterým budou regiony schopny vytvořit nová odvětví, která nahradí ta nynější, zatěžující životní prostředí. V rámci třetího pilíře pak přispěje i Evropská investiční banka (EIB), která poskytne speciální dostupné úvěry. Ty umožní „aby i ty nejzranitelnější rodiny, které se zatím spoléhají na uhlí, mohly začít používat ekologické vytápění a být v zimě v teple,“ vysvětlil Timmermans.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Europoslanci mechanismus vítají, mají ale výtky

Během plenárního zasedání vyjádřili europoslanci většinově návrhům Komise podporu. Původní idea vzniku fondu, který by pomohl postiženým regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku, totiž vzešla z Evropského parlamentu. Iniciativu vyvolal polský europoslanec Jerzy Buzek (OP, EPP).

Europoslanci ale zároveň upozornili na to, že plánované finance nebudou na transformaci evropských regionů stačit. „7,5 miliardy eur pro stovku uhelných regionů na sedm let. To je zhruba 10 milionů ročně na region. Je to dost, aby byl přechod (na udržitelné hospodářství) spravedlivý pro všechny?“ řekl německý poslanec Niklas Nienass (Zelení), podle něhož není zdaleka jisté, zda se slíbených 100 miliard podaří získat.

Kromě toho europoslanci kladli velký důraz na sociální dopady přechodu ke klimatické neutralitě a upuštění od uhlí, jako je například ztráta pracovních míst, nutná rekvalifikace obyvatel postižených regionů či energetická chudoba.

Někteří z nich si také nepřejí, aby došlo k ukrajování financí ze stávajících společných politik, zejména z té kohezní. Na to upozornil i „otec fondu“ Buzek: „Nesmíme zapomínat, že potřebujeme mnohem větší objem financí, musíme se zamyslet nad tím, kde tyto finance vezmeme, aniž bychom je brali ze společných politik,“ uvedl dnes v Evropském parlamentu. Na to, že je napojení na kohezi problematické, a to především pro státy střední a východní Evropy, upozornil také český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR).

Podle Komise jsou však dnes zveřejněné návrhy pouze „prvním krokem“. Podle investičního plánu, jehož je mechanismus součástí, by Brusel chtěl v příštím desetiletí nalít do ekologicky udržitelných projektů až bilion eur. Eurokomisaři si jsou vědomi, že plán přechodu ke klimaticky odpovědné Evropě bude vyžadovat daleko více, odhadem čtvrt bilionu eur ročně. „100 miliard euro je teprve začátek,“ uvedl Timmermans.

Ondřej Knotek: Cítil bych se pohodlněji, kdyby byla Evropa v klimatických cílech méně ambiciózní

S českým nováčkem v Evropském parlamentu Ondřejem Knotkem (ANO, RE) redakce EURACTIV.cz, hovořila o jeho cílech, klimatické agendě nové Evropské komise, nebo o reformě kohezní politiky.