Klimatický panel OSN opět pochybil, tentokrát o zaplavení Nizozemí

Mezinárodní panel ke klimatické změně (IPCC) uvedl ve své zprávě nesprávné údaje o tom, jaká část Nizozemí se nachází pod úrovní hladiny moře. Minulý měsíc zase vyšlo najevo, že se ve zprávě objevila mylná a nepodložená informace o úplném roztání himalájských ledovců do roku 2035.

Důvodová zpráva IPCC přiznává, že analýza z roku 2007 obsahuje chybný údaj o Nizozemí – informuje totiž, že se 55 % země nachází pod úrovní mořské hladiny. Číslo však zahrnuje i oblasti v okolí řek, které jsou sice k zaplavení náchylné, avšak leží nad hladinou moře.

OSN ale trvá na tom, že jednotlivé chyby v 3.000stránkové zprávě neovlivňují její zásadní závěry o tom, že lidská činnost, především spalování fosilních paliv, přispívá k oteplování planety.

Zpráva IPCC z roku 2007 obsahuje větu. „Nizozemí je příkladem země náchylné k vzestupu mořské hladiny a k povodním, protože 55 % jeho teritoria se nachází pod mořskou hladinou.“ Druhá věta by však podle důvodové zprávy měla znít „protože 55 % Nizozemí je ohroženo zaplavením.“

IPCC se odvolává na to, že nesprávná čísla se objevují na více místech. Například nizozemské ministerstvo dopravy udává, že „kolem 60 %“ země je pod hladinou moře a studie Evropské komise hovoří o „polovině.“

Letos v lednu panel s politováním uznal, že zpráva z roku 2007 přinesla zavádějící informace také o rychlosti tání himalájských ledovců, které v období sucha napájí čínské a indické řeky. OSN varovalo, že ledovce kompletně zmizí do roku 2035. Uvedený letopočet se však neopírá o žádné odborné články či analýzy.

IPCC vytváří z mnohdy tisícistránkových analýz krátké souhrny, které často slouží k nastolování politické agendy. Tím, že obsahují chyby, jako například právě informace o Nizozemí či Himalájích, a fakta bez souvislostí, nabízejí prostor pro dramatizaci a populismus. Není tedy čas na novou komunikační strategii IPCC? Podle klimatologa Jana Pretela „žádné geniální řešení“ na obzoru není, nicméně by stálo za zvážení zrušení těchto zhruba 20stránkových výtahů, které postrádají kontext „Vědci si nechali klima ukrást politiky“, kteří často neznají důležité souvislosti a odrazují část veřejnosti prezentací pouze těch „nejkatastrofičtějších scénářů,“ řekl Pretel.

Pověst IPCC také pošramotila nedávná „aféra climategate“. Počítačovým hackerům se v listopadu 2009 podařilo nabourat se do emailové konverzace anglických vědců (některé emaily byly dokonce deset let staré), která pak byla následně použita jako důkaz, že vědci manipulovali s čísly tak, aby zvýšili dramatičnost zpráv IPCC. Vědci se hájili tím, že se jednalo o vykonstruovanou kampaň s cílem zdiskreditovat závěry IPCC a zkomplikovat jednání na kodaňské konferenci.

Chybné informace a přehnaná fakta mohou poškodit reputaci IPCC a vést k všeobecné nedůvěře v politickou agendu týkající se životního prostředí. Podle vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži svět hlavně nesmí začít o klimatických změnách pochybovat. „Nejhorší by bylo, pokud by se teď začalo znovu pochybovat o vlivu člověka na klima,“ říká Broža.