Klimatické rozhovory díky Cancúnu chytají druhý dech

Cancún; zdroj: www.cc2010.mx.

Zhruba 190 států se v pátek v noci připojilo v mexickém Cancúnu k dohodě, která představuje pokrok v celé řadě oblastí – od ochrany lesů až po vytvoření klimatického fondu, z něhož bude financováno snižování emisí a adaptace na změny klimatu v rozvojových zemích.

I přesto, že výsledkem čtrnáctidenního kola jednání zatím stále ještě není konečná klimatická dohoda, o kterou státy pod hlavičkou OSN usilují, řada vlád označuje dokument za důležitý mezník.

Většina účastníků konference, která vyvrcholila v pátek v Cancúnu, se shoduje v tom, že se prostřednictvím dohody podařilo mexickému předsednictví nastolit důvěru mezi bohatými a chudými zeměmi a jednání tak chytila druhý dech.

Nadšení z přijetí dohody bylo tak veliké, že za návrh kompromisního textu, pod nějž svůj podpis připojili všichni s výjimkou Bolívie, sklidili mexičtí představitelé bouřlivý potlesk ve stoje.

Materiál z velké části přejímá obsah Kodaňské dohody, na níž se vloni shodlo 140 zemí světa. Cancúnská dohoda je ale na rozdíl od textu, přijatého před rokem v Kodani, oficiálním dokumentem OSN. Vůbec poprvé také oficiálně uznává cíl nedopustit oteplení planety o více než 2°C.

Součástí textu se staly také veškeré redukční cíle, které se (zatím nezávazně) objevily pod dohodou z Kodaně, a jsou tak oficiálně uznané jako součást procesu OSN.

Na dalším navyšování redukčních cílů tak, aby byly v souladu s vědeckými poznatky, se státy zatím nedohodly. Text ale vyspělé země vyzývá k přijetí ambicióznějších závazků – takových, které by znamenaly do roku 2020 omezit emise skleníkových plynů o 25 až 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Utichly také diskuse o vhodném referenčním roce. Státy se nakonec dohodly, že základním rokem, k němuž se veškeré redukční cíle budou vztahovat, zůstane i nadále rok 1990. Každý bude ale moci svůj individuální cíl vyjádřit v procentech jiného zvoleného roku.

Klimatický fond a transfer technologií

Účastníci dohody v Cancúnu se shodli na vytvoření klimatického fondu, jehož prostřednictvím do roku 2020 poputuje ročně do chudých zemí 100 miliard dolarů na financování opatření souvisejících se snižováním emisí skleníkových plynů a adaptacemi na důsledky změn klimatu. Fond bude mít 24členné předsednictvo, v němž budou rovnoměrně zastoupeny vyspělé a rozvojové země.

Dohoda zakládá také Technologický mechanismus, jehož prostřednictvím poputují do rozvojových zemí technologie využitelné ke snižování emisí a adaptacím na klimatické změny.

Dále má vzniknout Adaptační rámec. Byl ustaven nový Adaptační výbor, jehož úkolem bude pomáhat rozvojovým zemím implementovat opatření proti dopadům změn klimatu.

K posunu došlo i u dalšího tématu – státy se dohodly na určitých parametrech procesu ochrany lesů v rozvojových zemích. S finanční a technologickou podporou ze strany vyspělých zemí mají nyní rozvojové státy vypracovat individuální národní strategie pro ochranu lesů a navrhnout odpovídající monitorovací mechanismy. Otázka, zda a jak do této oblasti zavádět tržní mechanismy, vyjednávači ještě neřešili.

Konec je otevřený

Řada zásadních sporných témat zůstává zatím otevřená. Není například jasné, jaká je další budoucnost Kjótského protokolu. Vyjednávači se prozatím nebyli schopní dohodnout, zda by modifikovaný protokol neměl s novými závazky pokračovat i po roce 2012. Kanada, Japonsko a Rusko si ale pokračování Kjóta nepřejí, neboť země jako jsou Spojené státy, Čína a Indie nepatří mezi jeho signatáře a nejsou jím nijak vázány.

K jednání o právní formě příští klimatické dohody se vyjednávači OSN vrátí opět za rok, na klimatické konferenci v Jihoafrické republice.