Klimatická konference COP25 v Madridu skončila fiaskem

© European Union, 2019

Ani po šestnácti dnech vyjednávání se členové Pařížské dohody nedokázali dohodnout na pravidlech pro mezinárodní obchodování s emisemi uhlíku. Informoval o tom EURACTIV.fr.

Signatáři Pařížské klimatické dohody se na začátku prosince sešli v Madridu, aby se zde dohodli na konečné podobě článku 6, který řeší mezinárodní obchodování s emisemi uhlíku. Ani po dvou týdnech se jim ale tento cíl nepodařilo splnit. Země se totiž stále nemohou dohodnout na pravidlech pro započítávání emisí.

Zatímco část signatářů je v tomto ohledu značně ambiciózní, jiní jsou spokojeni se současným stavem. Výsledkem je tedy patová situace, kterou se zřejmě podaří rozpohybovat až na další konferenci COP26.

Neúspěch madridského setkání připustila i předsedkyně COP (Conference of Parties – Konference smluvních stran) Carolina Schmidtová, podle které jsou signatáři Pařížské dohody „nadále zadluženi planetě“. Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres dokonce uvedl, že ho výsledky konference COP25 zklamaly.

Podobně se vyjádřila také Evropská komise. „Je zklamáním, že ani po několika letech těžké práce, zejména během posledních dvou týdnů, jsme se nedokázali shodnout na článku 6,“ uvedli zástupci Komise. „Myslíme si však, že jsme nyní k dosažení dohody mnohem blíže a že o to můžeme opřít i naše budoucí uvažování,“ dodala unijní exekutiva s tím, že rok 2020 bude muset být rokem zvyšování ambicí.

Česko plní cíle udržitelného rozvoje dobře. Limity přetrvávají v boji s emisemi, obezitou a úrovní vzdělání

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami.

Slabá politická vůle

Podle Jennifer Tollmanové z think-tanku E3G stojí za neúspěchem klimatické konference slabá politická vůle, a to nejen signatářských zemí, ale i předsednictví COP. Nepodařilo se mu totiž „zvítězit“ nad zeměmi, jako jsou Spojené státy, Brazílie, Austrálie nebo Saudská Arábie, které dohodu o obchodování s uhlíkem blokují.

Diplomaticky podle ní pohořeli zástupci tradičně ambiciózní Francie, kteří „nechali na holičkách“ německou ministryni životního prostředí Svenju Schulzeovou i místopředsedu Komise Franse Timmermanse, když jednali se zástupci Spojených států, Číny, Indie nebo Brazílie.

„Geopolitický kontext nebyl jednoduchý. COP je téměř posledním fórem, kde probíhá multilaterální diskuse,“ prohlásil David Levai, analytik pařížského Institutu pro udržitelný rozvoj a mezinárodní vztahy (IDDRI).

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

Evropská unie se na konferenci snažila hájit ambiciózní mechanismus obchodování s uhlíkem a odmítala jakékoli ústupky, které by mohly negativně dopadnout na unijní systém obchodování s emisemi (ETS).

„Existují mosty, které nemůžeme překročit, pokud si chceme v očích našich partnerů a občanů zachovat důvěryhodnost,“ uvedla delegace, která na COP25 zastupovala EU.

Nejasná budoucnost trhu s uhlíkem

Některé země v čele s Austrálií chtěly ponechat tzv. systém mechanismu čistého rozvoje (CDM) nastavený již v rámci Kjótského protokolu (předchůdce Pařížské dohody), i přesto, že by tím mohl být poškozen evropský systém obchodování s emisemi.

CDM umožňuje investorům z vyspělejších států se závazkem redukovat emise realizovat toto snižování v rozvojových zemích. Za dosažené snížení pak investoři získávají kredity CER (certifikované emisní snížení). Objem emisí, které se tímto mechanismem podaří redukovat, je ale těžko kontrolovatelný. EU se proto do něj nechce zapojit, aby zachovala integritu svého vlastního trhu emisemi.

Kam s výnosy z emisních povolenek? Ministerstva budou mít k dispozici méně prostředků, vzniká ale nový fond

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Spojené státy jednání o obchodu s emisemi ochromily tím, že chtějí z Pařížské dohody vystoupit. Do Madridu navíc vyslali pouze jednoho zástupce.

Brazílie pro změnu prosazuje dvojí započítávání uspořených emisí. Do plnění cílů Pařížské dohody by si tak země mohly započítat i jednotky uspořené v rámci Kjótského protokolu. Pro EU je ale něco takového nepřijatelné.

Frustrace z výsledků COP25

Neúspěch konference COP25 vyvolal demonstrace v ulicích Madridu, kterých se zúčastnilo až půl milionu lidí.

Znepokojení vyjádřili také zástupci malých ostrovů. Příkladem jsou Marshallovy ostrovy, kterým hrozí, že za několik let zmizí pod hladinou moře. „Nový dokument nereflektuje to, co bychom rádi viděli,“ komentovala závěry konference zástupkyně Marshallových ostrovů Tina Stegeová.