Klima: Sníží Evropa emise o 55 procent? Bitva o cíle pro rok 2030 pokračuje

© Pixabay

Pokud chce Evropa dostát svých závazků a zpomalit globální oteplování, měla by revidovat své cíle pro snižování emisí. O jakých číslech se jedná a jsou scénáře reálné?

Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států střední a východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní klimatické požadavky podkopou jejich ekonomickou obnovu po koronavirové pandemii.

Členské státy si proto u Evropské komise vyžádaly dopadové studie, které budou návrh nových klimatických cílů doprovázet. Studie by měly odpovědět na otázku, kolik budou ambicióznější cíle stát a jaké budou jejich přínosy.

„Pracujeme na dopadových studiích i na návrhu, abychom je mohli v září zveřejnit,“ potvrdila Vivian Loonelová, mluvčí Evropské komise zodpovědná za Zelenou dohodu pro Evropu. Na úterním tiskovém briefingu Loonelová uvedla, že cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů minimálně o 50 procent v porovnání s hodnotami z roku 1990. EU by však podle jejího vyjádření měla směřovat k 55 procentům.

Evropská komise ve svém březnovém dokumentu uvedla, že v následujících letech lze očekávat rozvoj sektorů, jako jsou obnovitelné zdroje či stavebnictví. Na druhou stranu, u některých odvětví, například v uhelném či petrochemickém průmyslu, se očekává spíše propad. Další kategorii tvoří sektory, které mají potenciál se transformovat. Tím je zejména automobilový průmysl, obzvláště důležitý pro Českou republiku. Právě tato odvětví proto netrpělivě čekají, s čím Evropská komise v září přijde.

Pomůže EU autoprůmyslu? Diskuse se vedou o odkladu legislativy i o finanční injekci

Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.

Zda EU navrhne snížení emisí do roku 2030 o 50 procent či o 55 procent, bude záviset právě na výsledcích dopadové studie. Stávající legislativa počítá s 40procentním snížením oproti roku 1990. Podle Komise je ale současný cíl nedostatečný, a to zejména s ohledem na závazek dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

50 nebo 55 procent?

Je velký rozdíl v tom, zda EU dosáhne 50 nebo 55procentního snížení emisí do roku 2030? Podle analytika think tanku Bruegel George Zachmanna ano. „Dalších 5 procent snížení emisí odpovídá zhruba 280 Mt,“ uvedl Zachmann. Pro představu, hodnota odpovídá ročním emisím všech hnědouhelných elektráren a je to více než čtvrtina emisí z dopravy vypuštěných v roce 2019.

Pokud se tedy EU rozhodne snížit emise o 55 procent, bude muset podle Zachmanna vynaložit mnohem větší úsilí, než v případě 50procentního cíle.

Splnění ambiciózních klimatických cílů může být náročné zejména pro země střední a východní Evropy, které jsou stále závislé na tradičním průmyslu a obávají se sociálních a ekonomických dopadů zelené transformace.

„Dopadové studie by měly být především realistické,“ uvedli ministři životního prostředí z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska v dopise adresovaném Evropské komisi.

„Pokud nechceme během naší transformace nechat nikoho na holičkách, bez podrobné analýzy se neobejdeme,“ vzkázali ministři s tím, že analýzy musí brát v potaz dopady pandemie koronaviru.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy ČR Karel Havlíček opakovaně prohlásil, že EU by měla na navyšování klimatických cílů kvůli koronavirové krizi zapomenout.

ČR se však stále hlásí k cíli klimatické neutrality v roce 2050, se snižováním emisí proto musí do budoucna počítat. Odborníci na klima i unijní instituce se přitom shodují, že bez ambicióznějších cílů pro rok 2030 Evropa klimatické neutrality do poloviny století nedosáhne.

Podle ministra Havlíčka by mělo Česko trvat na původních cílech emisí CO2

Česko by mělo zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity to řekl vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Evropská komise se dosud přikláněla spíše k 55procentnímu cíli. Velké ambice má i Evropský parlament, který musí klimatické cíle pro rok 2030 schválit. Mezi europoslanci se přitom diskutuje i o více než 60procentním cíli.

„Pokud nezačneme bojovat proti klimatické krizi nyní, bude to pro nás v budoucnu mnohem dražší,“ prohlásila Loonelová.

Kolik stojí pasivita?

Ochránci klimatu namítají, že ani 55 procent nebude stačit k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody. Jejím cílem je udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C a směřovat k 1,5 °C.

Podle Mirjam Wolfrumové z neziskové organizace CDP Europe by EU musela ke splnění těchto cílů odsouhlasit 60-65procentní snížení emisí do roku 2030. Vyšší klimatické ambice podle ní ušetří miliardy eur, které by jinak musely být investovány do řešení dopadů globálního oteplování, jakými jsou například bouře, povodně či vlny veder.

„Oteplení o dalších 0,5 °C bude znamenat katastrofu. Světovou ekonomiku by následky stály až 15 bilionů dolarů, hladina moří by stoupla o 10 centimetrů a hrozba roztání arktického ledu by se v létě zdesetinásobila,“ varovala Wolfrumová.

Třetina rozpočtu EU na ekologii? Krajinu chtějí chránit i Češi, ukázal průzkum

Evropská unie se na pondělí skončeném summitu dohodla, že 30 procent rozpočtu Unie půjde v příštích letech na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního průzkumu STEM pro Deník podporuje a chce chránit především českou krajinu.

Kvůli pandemii je 55procentní cíl méně reálný

Přes varování neziskových organizací se členské státy obávají, že kvůli koronavirové krizi a recesi nebudou schopné pokrýt náklady spojené se zelenou transformací.

„Hlavy států a vlád se jasně zaměřily na boj proti COVIDu. Kvůli tomu je ambicióznější cíl méně pravděpodobný,“ řekl Zachmann z think tanku Bruegel.

„Dokonce i státy jako Německo, které se veřejně hlásí k vysokým evropským cílům, za ně nebudou bezpodmínečně bojovat,“ dodal pro EURACTIV.

Podle analytika budou dopady snižování emisí na pracovní místa a ekonomický růst záležet hlavně na tom, jaká opatření se přijmou v různých odvětvích ekonomiky.

Jak chránit klima a neruinovat průmysl? Cestou může být „vícerychlostní dekarbonizace“

Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost.