Expert: Česko může dosáhnout až na 15% podíl OZE

Česká republika dokáže vyrábět do roku 2020 13.5 % energie z obnovitelných zdrojů (OZE). Vláda ale opomíjí potenciál některých zdrojů a zbytečně stanovuje stropy pro jednotlivé technologie. „Máme na víc,“ naznačuje Petr Holub, poradce pro energetiku a životní prostředí.

Neúčinné spoluspalování biomasy, spalování směsného komunálního odpadu, dovoz biopaliv ze zahraničí, nízká podpora malých decentralizovaných zdrojů a zejména stropy pro jednotlivé technologie jsou podle Petra Holuba, dnes již bývalého ředitele odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP, nejslabší místa českého Národního akčního plánu (NAPOZE).

„13 % by nemělo být vnímáno jako strop, ale jako průběžný cíl (…) Česko má dostatečný potenciál, aby dokázalo pokrýt až 15.5 % z obnovitelných zdrojů do roku 2020,“ řekl Holub na semináři Chytrá podpora pro čistou energii, který se konal tuto středu (1. prosince) v Poslanecké sněmovně.

Podle Holuba povede „kombinace akčního plánu a vládního návrhu novely zákona o podpoře OZE ke zbytečnému útlumu tohoto sektoru“. Odhady růstu jednotlivých OZE nelze fakticky podložit a rozdělení jejich podílu je podle experta minimálně podivné.

V případě biomasy se například počítá z dvojnásobným nárůstem výroby elektřiny (2,52x) oproti výrobě tepla (poroste pouze 2,38x). Hlavním zdrojem by přitom měla zejména lesní biomasa, které už je nyní nedostatek. Ze zemědělskou biomasou se přitom téměř nepočítá. V roce 2020 se z ní má vyrábět zhruba stejně energie jako z biologicky rozložitelné složky směsného komunálního a průmyslového odpadu, která bude nově započítána mezi OZE.

Nové zdroje potřebují novou infrastukturu

Petr Holub také připomněl podmínky elektrifikace v minulém století a potřebu pokračovat v jejím dalším vývoji, aby bylo možné nové zdroje připojit. V roce 1918 byla elektrifikace domácností zhruba 34 % a v roce 1960 dosáhla téměř 100 %. Tehdy podle Holuba vznikaly dnešní „hloupé“ sítě, které „přenášejí velká kvanta elektřiny z jedné strany státu na druhou a stojí nás 150 mld. ročně“.

Pro zapojení nových zdrojů energie potřebujeme chytré sítě (smart grid). Prvním krokem je do roku 2020 vybavení až 80 % domácností digitálními měřidly. „Po počátečních transakčních nákladech bude smart grid levnější než současná síť,“ uvedl ve své prezentaci Holub, podle kterého Národní akční plán o rozvoji chytrých sítí mlčí a funguje spíše jako „zástěrka pro zjednodušení výstavby vysokonapěťových linií“.

Podle Pavla Jiráska, analytika Ministerstva průmyslu a obchodu, ale není NAPOZE postaven na možných nebo teoretických potenciálech jednotlivých druhů OZE. Národní akční plán také není definitivní strategie pro příští dekádu. Počítá se z jeho aktualizací každé dva roky s ohledem na vývoj jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů energie.

Vláda aktuálně připravuje nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Podle ekologických organizací je ale postaven restrikčně a bude znamenat destabilizaci sektoru zelené energetiky. Při přípravě nové legislativy vláda podle nich postupuje nekoncepčně a opomíjí opatření umožňující další růst zelené energetiky, například výroby tepla z obnovitelných zdrojů.