Evropská města chtějí po EU peníze na ochranu klimatu

© PxHere

Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.

Veškeré peníze z rozpočtu Evropské unie totiž budou vynakládány v souladu s cíli Pařížské dohody, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Premiéři členských zemí EU se na tom dohodli během červencového rozpočtového summitu. Minimálně 30 procent financí z celkového balíku 1,8 bilionu eur má podle nich jít přímo na ochranu klimatu.

Týká se to i financí z evropských fondů, které se v České republice rozdělují ve formě dotací. Mezi příjemce dotací patří české firmy, ale také veřejné instituce, včetně škol či nemocnic. O peníze často žádají kraje nebo obce, které z nich pak opravují chodníky nebo staví dětská hřiště.

Prosperující Česko

Jak se evropské fondy podepsaly na českých regionech? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami připravil sérii příběhů ze všech českých krajů.

České kraje a obce si na podporu z evropských fondů již zvykly. Není divu – více než 40 procent veřejných investic v ČR tvoří právě evropské zdroje. S novým dotačním období, které začne od roku 2020, se tak musí připravit na to, že peníze z EU by měly využívat zejména na opatření, která českým regionům pomohou čelit klimatické změně.

Peníze přímo městům?

Rozdělování peněz mezi evropské kraje a obce je v rukou zejména národních vlád a úřadů. Regiony napříč Evropou však stále hlasitěji volají po změně. O penězích chtějí rozhodovat samy, a týká se to i financí určených na ochranu klimatu, tedy peněz určených na naplňování tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Za přímé financování lobbují v Bruselu i primátoři zemí Visegrádské čtyřky. Ti již opakovaně vyzvali hlavní představitele institucí EU k tomu, aby umožnili regionálním autoritám čerpat alespoň část peněz z evropského rozpočtu přímo. V současné době k nim peníze proudí skrze operační programy, které jsou řízeny jednotlivými ministerstvy. Primátoři však chtějí, aby peníze proudily do regionů mimo dosah vlád. A ve své výzvě nejsou sami.

Primátoři V4 lobbují v Bruselu za peníze z fondu obnovy. Má aliance metropolí šanci na úspěch?

Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.  

„Pokud bude o malých vesnicích i velkých městech rozhodovat centrální úroveň, a nikoli místní úřady, které jsou nejblíže občanům a vědí, co potřebují nejvíce, v boji s klimatickou změnu neuspěje ani ten nejambicióznější plán,“ uvedla například starostka polské Łodźe Hanna Zdanowská.

„Potřebujeme jednoduché a přímé nástroje pro používání financí z Green Dealu, jinak nikdy nedosáhneme svého společného cíle klimaticky neutrální Evropy,“ dodala Zdanowksá z opoziční Občanské platformy.

Podobná výzva zazněla také od „zelených starostů evropských měst“, mezi kterými je i starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis (Zelení) či starostové německého Hannoveru, nizozemského Haagu a finského Oulu.

Právě klimaticky neutrální Evropa je jedním z cílů Zelené dohody pro Evropu. Jedná se o stav, kdy bude EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna absorbovat. Dosažením klimatické neutrality chce EU splnit své závazky vůči Pařížské dohodě, a zpomalit tak globální oteplování.

Zatímco některá města či kraje peníze na ochranu klimatu vítají, jinde se chtějí držet „tradičních“ investicí, například do rozvoje dopravní infrastruktury. Do těchto sektorů budou evropské peníze směřovat i nadále, prioritou však bude ochrana klimatu a digitalizace. Regiony se tak budou muset při investic do nových silnic a dalších odvětví více spoléhat na národní zdroje financování.

Dotace nejsou jen o cyklostezkách a předražených lavičkách, říká starostka Jeseníku

Když se peníze z Evropské unie využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty, říká v rozhovoru Zdeňka Blišťanová, starostka města Jeseník.