Evropa by měla do roku 2030 snížit emise o 65 procent, přinese to výhody, tvrdí zelené organizace

© Pixabay

Postup v boji s klimatickými změnami je příliš pomalý. Obnova po pandemii představuje příležitost pro zintenzivnění činnosti proti globálnímu oteplování, shodují se aktéři na jednotlivých úrovních. Co v tom může dělat EU a jaký dopad to bude mít na státy střední a východní Evropy?

Aby Evropská unie dostála cílům Pařížské klimatické dohody, a zamezila nárůstu teploty planety nad 1,5 stupně, musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent. Vyplývá to ze čtyř vědeckých studií, podle kterých je k dosažení takového cíle zapotřebí zčtyřnásobit nebo zpětinásobit podíl obnovitelných zdrojů energie.

Ruku v ruce s tím by se měla omezit primární poptávka po energii o jednu až dvě pětiny, uhlí a fosilní paliva by se měla přestat využívat do roku 2030 až 2040 a jaderné elektrárny by měly být odstaveny nejpozději do poloviny století, ideálně o 10 let dříve.

Pomoci v tom má rozvoj cirkulární ekonomiky, elektrifikace výrobních postupů, vodíkové technologie, elektrifikace dopravy nebo renovace budov. Podpůrným zdrojem mají být finance z EU. V těch by podle mezinárodní sítě nevládních environmentálních organizací (CAN) mělo být na zelené investice vyčleněno 40 procent. V nynějších návrzích se přitom počítá s tím, že ve strukturálních fondech bude k dispozici 30 procent a ve fondu obnovy 37 procent na opatření v oblasti klimatu a energetiky.

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

Podle CAN se takové výdaje vyplatí. „Zabrání se tím vysokým ekonomickým nákladům a významně se tím zlepší ovzduší a veřejné zdraví, sníží se energetická chudoba, posílí energetická bezpečnost, zmodernizuje se průmysl, vzroste konkurenceschopnost, posílí mobilita a vzniknou nová pracovní místa,“ uvádí ve svém briefingu.

Přispět může i střední a východní Evropa

Důležité to může být i pro střední a východní Evropu, která se dlouhodobě potýká s výkyvy extrémního počasí, jako je sucho nebo naopak povodně.

„V regionu střední a východní Evropy existují obrovské nevyužité potenciály, zejména v oblasti energetické účinnosti budov, podpory obnovitelné energie a dopravních služeb,“ uvádí studie s tím, že přechod na bezuhlíkovou ekonomiku umožňuje státům zlepšit veřejné zdraví, kvalitu života a zvýšit ekonomickou prosperitu.

Například podle údajů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) může výroba elektrovozidel v Polsku vytvořit až 81 tisíc nových pracovních míst a inovace ve stavebnictví až 24 tisíc nových pracovních míst. Na Slovensku by realizace zelených projektů mohla už do tří let vytvořit 34 tisíc nových zaměstnaneckých pozic na plný úvazek, v Česku by tento počet mohl během nadcházejícího desetiletí vzrůst na 41 tisíc.

Pro dosažení takových mezníků však bude potřeba přepracovat národní klimaticko-energetické plány, které za nedostatečné ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti kritizovala i Evropská komise.

S plněním cílů mohou od příštího roku pomoci fondy EU. Ty by v zemích střední a východní Evropy měly dosahovat výše až 45 procent ročního hrubého domácího produktu (HDP). V ČR by to mělo být kolem 17 procent ročního HDP.

Česko neplní svou vlastní strategii ochrany klimatu

Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři.

Obnova po pandemii poskytuje příležitost

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii k dosažení takových cílů poskytuje jedinečnou příležitost, tvrdí vědci. Prohlásila to i předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a přidává se rovněž i generální tajemník OSN Antonio Guterres. A jak ukazují průzkumy, boj proti klimatickým změnám v souvislosti s pandemií koronaviru je v zájmu i většiny Evropanů.

Evropská komise na tlak environmentálních organizací i politiků v září navrhla zvýšení emisního cíle do roku 2030 z nynějších 40 procent na 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci chtějí být ještě ambicióznější a v říjnu odhlasovali 60procentní cíl.

K zintenzivnění boje proti změnám klimatu se přidávají také města a regiony a jejich hlavních představitelé, nebo sdružení klimatických organizací z celé Evropy. Již několikrát vyzvaly unijní instituce ke zvýšení klimatických cílů.

Primátoři V4 lobbují v Bruselu za peníze z fondu obnovy. Má aliance metropolí šanci na úspěch?

Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.  

O emisních cílech budou jednat lídři EU

O emisním cíli budou tento týden hlasovat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Na společném cíli se budou muset shodnou všechny členské státy jednomyslně, některé už však deklarují, že jednotný postup může být pro některé státy náročný. Jedním z odpůrců je Polsko, jehož energetika je až z 80 procent závislá na uhlí. Varšava se také loni nepřipojila k unijnímu závazku dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality.

Ačkoliv lídři budou debatovat o cíli 55 procent do roku 2030, české environmentální organizace apelují na českého premiéra Andreje Babiše, aby ve čtvrtek a pátek prosazoval cíl 65 procent. To by znamenalo každoroční snížení emisí o více než 7,6 procent.

„Stačí jen odmítnout triky Evropské komise, jejíž návrh ve skutečnosti emise o 55 % nesníží, a požadovat odmítnutí tzv. propadů (tj. schopnost lesů, mokřadů a dalších ekosystémů pohlcovat uhlík, pozn. red.). Pokud by chtěl být (premiér) hrdina, měl by na stůl položit návrh na 65procentní snížení emisí do roku 2030, který nejlépe odpovídá cílům Pařížské dohody,“ vyzval včera českého premiéra Jan Freidinger z organizace Greenpeace.

„Je zásadní, abychom prosadili ambiciózní klimatické cíle v Evropské unii a také abychom je promítli do české legislativy a strategických dokumentů týkajících se obcí a nové výstavby. (…) Klimatické cíle v oblasti mitigace i adaptace chybí v závazných dokumentech územního plánování i v územních plánech samotných,” prohlásil v souvislosti se včerejším protestem před českým ministerstvem pro místní rozvoj Martin Hyťha z organizace NESEHNUTÍ.

Prezidenti a premiéři podpořili přísnější emisní cíle pro rok 2030

Všechny členské státy EU se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí, bude se však přihlížet ke specifickým podmínkám jednotlivých zemí. Shodli se na tom včera pozdě večer prezidenti a premiéři.