Europoslanci vyhlásili klimatickou nouzi. Češi jsou v názoru na ni rozdělení

© Shutterstock

Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.

Stručný text vyhlašující „klimatickou a environmentální nouzi“ vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů.

Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější. Nová předsedkyně EK Ursula von der Leyenová by navíc zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 procent. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly takzvané uhlíkové neutrality. Proti přísnějším závazkům jsou zvláště visegrádské státy včetně Česka.

Stavba nové Komise je ve finále. Dominovat jí budou silní místopředsedové a zelená agenda

Už příští týden začne „grilování“ nastávajících eurokomisařů před Evropským parlamentem. Kdo nakonec projde sítem? Jak bude fungovat nová struktura Evropské komise a co mohou priority nové předsedkyně znamenat pro Česko?

„EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních,“ uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicí usnesení iniciovala. Pro jeho schválení bylo 429 poslanců, proti se vyslovilo 225.

Co na to Češi?

Ne všichni liberálové však hlasovali pro. Česká europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) ve vyjádření zaslaném redakci uvedla, že si je vědoma naléhavosti řešení klimatických změn, a souhlasí s tím, aby EU měla jasně dané cíle, kterých chce v této oblasti dosáhnout. „Nejsem ale zastáncem politických deklarací, které nenabízí řešení. Z hlediska české ekonomiky považuji za podstatné, aby všechny závazky, ke kterým se přihlásíme, byly realizovatelné, aby se brala v potaz struktura našeho hospodářství,“ napsala mimo jiné Charanzová.

Proti usnesení hlasovali kromě ANO také zástupci ODS, KDU-ČSL a SPD. Pro byli Piráti, TOP 09 a STAN.

Alexandr Vondra: Zelená revoluce zkonzumuje téměř všechny prostředky EU

Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.

Hlasitým kritikem „zelených“ plánů nového vedení Evropské unie je dlouhodobě europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR), který sedí ve výboru pro životní prostředí (ENVI). K potenciálnímu přijetí usnesení o klimatické nouzi se vyjádřil minulý týden na Twitteru.

Jeho kolega z výboru ENVI Stanislav Polčák (STAN, EPP) má zcela jiný pohled. Situace v otázce klimatu je podle něj možná už za hranou. „Nová čísla ukazují, že jsme na historických rekordech, hodnoty jsou alarmující nejen u oxidu uhličitého, ale i oxidu dusíku,“ řekl europoslanec redakci EURACTIV.cz. Podle svých slov podporuje, aby se EU snažila rozumnými způsoby nepříznivé hodnoty snižovat. Je zároveň přesvědčený, že dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je možné. „Paní von der Leyenová zmínila nezbytnost inovací v oblasti životního prostředí, EU pod jejím vedení do nich bude zřejmě masivně investovat. Dává to smysl a má to i velmi jasnou ekonomickou logiku,“ dodal Polčák.

Životní prostředí „hlavním bojištěm“ v EP? Přes výbor ENVI jde třetina agendy

Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.

Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (22 miliard korun) ročně.

Rozpočet EU se přizpůsobí, plánuje Komise

První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference v Madridu. Ta začíná v pondělí.

„Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro Komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu,“ uvedl k přijatému usnesení předseda europarlamentního výboru pro životní prostředí Pascal Canfin. Zmíněná dohoda je jednou z priorit nastupující exekutivy von der Leyenové, která chce klimatickým požadavkům přizpůsobit dlouhodobý rozpočet Unie.

Někteří kritici rezoluce tvrdili, že je příliš obecná a neobsahuje žádné závazky ze strany europarlamentu. Navrhovali například zrušit cestování mezi dvěma sídly EP v Bruselu a Štrasburku, které však dlouhodobě naráží na odpor zvláště Francie.

Poslanci dnes v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.

Mikuláš Peksa: Zelená ekonomika není hrozba, ale obrovská příležitost pro české firmy

Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.