Europoslanci hlasují o klimatickém zákoně. Podpořili přísnější omezení emisí

© Pixabay

Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.

Evropský parlament dnes zveřejnil výsledky úterního těsného hlasování o pozměňovacích návrzích k takzvanému klimatickému zákonu. Europoslanci se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise. Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. Část europoslanců jej chtěla zachovat, další prosazovali dokonce až 70procentní metu.

Šedesátiprocentní variantu podpořilo 352 poslanců včetně většiny členů početně silných skupin socialistů, liberálů a zelených. Proti bylo 326 zákonodárců, zdrželo se 18. Ostatní návrhy potřebnou podporu nezískaly. Dosud platný závazek přitom počítá se 40procentním omezením.

Z českých členů EP podpořila 60% snížení emisí do roku 2030 trojice pirátských europoslanců, a sice Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja a Markéta Gregorová. Dále také Stanislav Polčák (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce EPP, Luděk Niedermayer (TOP-09) se zdržel. Ostatní čeští europoslanci návrh nepodpořili, Kateřina Konečná (KSČM) nehlasovala.

Unie by měla do roku 2030 snížit emise o 60 procent, odhlasoval výbor Evropského parlamentu

Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější. 

Limity k roku 2030 jsou součástí normy, která má stanovit podmínky pro to, aby se Unie stala do poloviny století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů, nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů. O klimatickém zákoně jako celku budou evropští poslanci hlasovat dnes odpoledne. Kvůli karanténním omezením však většina zákonodárců hlasuje na dálku a parlament proto zveřejní výsledky až ve čtvrtek ráno.

Pokud celý text poslanci potvrdí, začne o něm EP vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska však považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.

Jak potvrdila Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku, míč je nyní na straně členských států. U těch lze ale podle Davidové očekávat největší neshody. „Do konce roku by však měl být nový cíl znám a výsledek parlamentního hlasování nahrává tomu, že se konečný cíl bude pohybovat v rozmezí 55 – 60 %,” dodala.

„Vyšší ambice Evropského parlamentu jsou zcela určitě krokem správným směrem a mnohem víc nás přibližují k plnění cílů Pařížské dohody, k jejichž dosažení by podle vědeckých závěrů bylo v tuto chvíli potřeba emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %,” uvítala výsledek hlasování EP Michaela Pixová z Klimatické koalice. Podle Pixové česká vláda na rozdíl od Evropského parlamentu hrozby představované nebezpečným oteplením nadále podceňuje. „Nejen že pro rychlejší přechod na klimaticky neutrální hospodářství nedělá téměř vůbec nic na domácí půdě, ale s největší pravděpodobností v tom bude chtít blokovat i zbytek Evropské unie,” uvedla.

Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.