Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Podle klíčové normy má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání na prosincovém summitu shodli lídři členských zemí.
Norma stanovuje cestu k dosažení klimatické neutrality k roku 2050, kdy by EU jako celek měla produkovat takové množství emisí skleníkových plynů, které bude schopna pohltit.
„Pro EU je to zásadní chvíle. Dosáhli jsme ambiciózní dohody, která vpisuje náš cíl klimatické neutrality do závazné normy, aby vedla naši politiku v příštích 30 letech,“ ocenil dnes shodu vyjednavačů místopředseda komise Frans Timmermans.
Dohodu musí ještě schválit plénum Evropského parlamentu i ministři členských států v Radě EU, aby mohl klimatický zákon vstoupit v platnost.
Vyjednávači dospěli ke kompromisu den před virtuálním klimatickým summitem, který pořádá americký prezident Joe Biden. Ten obnovil ekologické závazky USA po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, který závažnost klimatických změn popíral.
„Návrat USA do aktivní klimatické politiky je dobrou zprávou pro Evropu. Zejména pro ty, kteří se báli, že Evropa zůstane ve svém zeleném tažení sama. Nyní je na scéně nový velký spojenec a další státy jako Čína a Indie si uvědomují, že nemůžou zůstat v zelené ekonomice pozadu,“ uvedla v tiskové zprávě Klimatické koalice analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová.
Právě Čínu a Indii se EU nyní snaží ve spolupráci s USA přesvědčit k ambicióznějšímu omezování emisí.
