EU řeší co s miliardami nevyužitých kjótských kreditů po roce 2012

Evropská unie zvažuje co udělat s miliardami nevyužitých emisních kreditů nastřádaných Ruskem, Ukrajinou a dalšími postkomunistickými státy východní Evropy, které ratifikovaly Kjótský protokol. Zákonodárci se totiž obávají, že jejich přesun do období po roce 2012 může jednání o klimatu zkomplikovat.

Ministři životního prostředí z celé EU se sešli ve středu (21. října), aby se dohodli na stanovisku, jaké budou společně zastávat při nadcházející konferenci OSN v Kodani.

Zatímco nová mezinárodní dohoda již začíná nabývat konkrétních rysů, otázka jak naložit s miliardami nevyužitých kreditních poukázek z období let 2008- 2012 zůstává nedořešena.

Podle mluvčí Komise pro životní prostředí Barbary Helfferich „jde o velké peníze”. „Ještě jsme se na detailech v tomto bodě nedohodli”, řekla EurActivu mluvčí po středečním setkání ministrů.

Kjótské dědictví

Na základě Kjótského protokolu bylo zemím přiděleno určité množství emisních povolenek AAU (jednotek přiděleného množství), přičemž jedna jednotka AAU odpovídá jedné tuně CO2 vypuštěné do ovzduší. Přebytek svých jednotek potom mohou země, které snížily emise více, než se v Kjótském protokolu zavázaly, prodat ostatním zemím.

Závazky na snížení emisí byly stanoveny na základě jejich úrovně z roku 1990. Díky velkému ústupu od těžkého průmyslu, který následoval po pádu komunismu, se mnoha zemím východní Evropy podařilo nashromáždit obrovské množství nevyužitých povolenek.

„Rusům se podařilo nashromáždit něco okolo pěti miliard jednotek” pro období 2008-2012, řekl diplomat jedné velké členské země a pro srovnání dodal, že takového výkonu by mohla dosáhnout celá Evropská unie v období 2013-2020.

Stefan Singer, ředitel oddělení pro globální energetickou politiku WWF, varuje před tím, že pokud by Rusko a Ukrajina mohly převést své přebytečné povolenky do období po roce 2012, mohlo by to “potopit” mezinárodní jednání o klimatu.

Velká Británie a Německo se vyjádřily pro zrušení platnosti přebytečných povolenek, které podle nich podkopávají celý systém.

Možná řešení

Rusko není jediné, koho se tento problém týká. Podle odhadů může Ukrajina v období 2008-2013 nashromáždit až 2,2 miliardy jednotek a stejné množství může dát dohromady i deset nových členských zemí z roku 2004.

Nevyužité jednotky má i Česká republika, která snížila své skleníkové emise k roku 2008 o zhruba 24 % vůči roku 1990, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k 8% snížení. Celkem měla k dispozici 100 milionů jednotek AAU, které postupně prodává jiným zemím (viz EurActiv 15.10.2009).

Evropští diplomaté nyní pracují na možných řešeních tohoto problému. Jedním extrémním řešením, které prosazují ekologové, by bylo zrušení platnosti přebytečných povolenek po roce 2012. Tato možnost by ovšem zřejmě narazila na tvrdý odpor Ruska a dalších zemí východní Evropy, které mohou argumentovat tím, že jednotky získaly na základě právně závazné mezinárodní dohody. Navíc by to bylo nespravedlivé vůči těm zemím, které k snížení emisí a dosažení svých závazků vyvinuly značné úsilí.

Jiné krajní řešení, které by umožnilo Rusku a dalším zemím převést své přebytečné jednotky do období po roce 2012 v plné výši, by mělo negativní dopad na EU a mohlo vést až k rozpadu trhu s emisemi.

Ačkoliv ke konkrétní dohodě ještě nedošlo, diplomaté věří, že najdou řešení, které by bylo přijatelné pro všechny. Tím by mohlo být např. uplatnění "slevy” na převedené kredity, a to ve výši 80, 50 nebo 30%.

V celé EU panují mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly. Zatímco některé státy plní své závazky z Kjótského protokolu bez problémů (postkomunistické východní země včetně ČR), jiné země nejsou schopny své cíle splnit (Itálie, Španělsko, Řecko) nebo se jim to daří jen s obtížemi a dosahují pouze malých či nulových přebytků (Francie, Německo).