Durban: Nová dohoda je na světě, platit bude od roku 2020

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Danilo Rizzuti.

Účastníkům klimatické konference v Durbanu se o víkendu (11. prosince) podařilo shodnout na podobě nové smlouvy, která má ambice donutit všechny velké světové znečišťovatele ovzduší ke snižování emisí skleníkových plynů. Podle kritiků je však plán příliš mírný, a proto se mu pravděpodobně snížit tempo globálního oteplování nepodaří.

Na klimatické konferenci v Durbanu, která probíhala během posledních dvou týdnů, byl přijat balíček dohod, které prodloužily platnost Kjótského protokolu. Ten je v současnosti jedinou globální smlouvou, která závazně prosazuje redukci emisí škodlivých skleníkových plynů. Účastníci jednání se také shodli na vytvoření fondu, který by podporoval chudé země v boji proti změnám klimatu a konference zároveň vytyčila cestu k další smlouvě, která by zavazovala státy ke snižování emisí skleníkových plynů poté, co platnost Kjóta vyprší.

Dohodu však kritizuje celá řada malých ostrovních států a rozvojových zemí, které jsou ohroženy stoupající hladinou oceánu a extrémními vlivy počasí. Podle nich se vyjednavači shodli na nejnižším možném společném jmenovateli a dohoda postrádá ambice usilovat o jejich přežití. 

Přijetí balíčku v brzkých nedělních hodinách zabránilo kolapsu vyjednávání a ušetřilo ostudu hostující Jihoafrické republice (JAR), jejíž řízení konference se stalo terčem kritiky ostatních států.

„Přišli jsme na jednání s plánem A, a s plánem A tuto konferenci také uzavíráme. Tím plánem je zachránit jednu planetu pro budoucnost našich dětí a vnoučat,“ řekla ministryně zahraničí JAR Maite Nkoana-Mashabane, která jednáním předsedala.

„Udělali jsme historický krok,“ uvedla ministryně na ukončení durbanské konference, nejdelší ze všech klimatických jednání, která probíhají pod hlavičkou OSN.

Nová smlouva v roce 2020

Delegáti se shodli, že od začátku příštího roku začnou pracovat na nové, právně závazné smlouvě o snižování emisí skleníkových plynů. Schválena by měla být v roce 2015 a v platnost by pak mohla vstoupit v roce 2020.

Tato formulace byla dohodnuta téměř na poslední chvíli mezi největšími hráči, tedy Evropskou unií, Indií, Čínou a Spojenými státy. Většina zúčastněných stran považuje tento výsledek za úspěch.

Britský ministr energetiky a životního prostředí Chris Huhne prohlásil, že závěr konference je „velkým úspěchem evropské diplomacie“.

„Podařilo se nám všechny velké producenty emisí, jako jsou Spojené státy, Indie a Čína přesvědčit, aby souhlasili se schválením cestovní mapy, která povede ke společné shodě,“ řekl. Právě tyto země se v minulých letech odmítaly připojit k právně závazným dokumentům o redukci skleníkových plynů.

Podle vyslance USA Todda Sterna je Washington s výsledkem jednání také spokojen: „Podařilo se dosáhnout vyváženosti, o kterou jsme usilovali od nástupu Obamovy administrativy.“  

Výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC) Christiana Figueres však označila formulaci závěrečné dohody za nejednoznačnou: „Bude se teprve muset rozhodnout o tom, co vlastně znamená,“ řekla.

Ne všichni jsou spokojení

Indická ministryně životního prostředí Jayanthi Natarajan ve svém vášnivém proslovu odsoudila tlak, který prý byl na její zemi vyvíjen, aby se k dohodě připojila. Indie to prý neučinila z vlastní vůle.

„Probíhaly velmi intenzivní diskuse. Indie nebyla spokojená se znovuotevřením textu dohody, ale když ostatní ukázali ochotu se připojit, také jsme předvedli naši flexibilitu a rozhodli jsme se souhlasit,“ řekla.

Malé ostrovní státy se podle slov jejich představitelů k ostatním připojily jen proto, aby jednání nezkolabovala.

„Požadovali bychom více, ale podařilo se získat alespoň něco, s čím se dá pracovat. Ještě není vše ztraceno,“ řekl Selwin Hart, hlavní vyjednavač koalice malých států v oblasti financí.

Šéf skupiny afrických států Tosi Mpanu-Mpanu dodal: „Setkali jsme se na půli cesty a dohoda je kompromisní. Nemůžeme se z ní samozřejmě zcela radovat, ale věříme, že je signálem, že se jednání začínají odvíjet správným směrem.“

„Rozhodně to není řešení, které planeta potřebuje. Takové řešení by muselo přinést mnohem větší ambice jak v redukci skleníkových plynů, tak v otázce financí,“ řekl Alden Meyer z Unie zainteresovaných vědců.

Stanoviska:

„Strategie Evropské unie zafungovala. Některé hlasy tvrdily, že v Durbanu dojde pouze k implementaci toho, na čem se státy shodly v Kodani a Cancúnu. Evropská unie chtěla víc – a víc jsme také dostali,“ ocenila výsledek konference Connie Hedegaard, evropská komisařka pro otázky klimatu. „Nevstoupili bychom do nového období platnosti Kjóta, pokud bychom předtím nedosáhli shody o cestovní mapě k závazkům pro všechny země,“ dodala. 

„Tento úspěch se dá přirovnat pouze k závěru první konference z roku 1995, kdy byl ustanoven berlínský mandát, který vedl k vytvoření Kjótského protokolu,“ řekl Marcin Korolec, polský ministr životního prostředí, jehož země nyní drží předsednictví v Radě EU.

„Shoda dosažená v Durbanu je výrazným posunem, po němž musí následovat rozhodná akce,“ řekl vedoucí delegace Evropského parlamentu na jednáních v Durbanu, německý europoslanec Jo Leinen (S&D). „Nejchudší státy budou změnou klimatu zasaženy nejvíce a je symbolické, že dohoda byla vyjednána právě v Africe. Fond pro zelené klima musí hrát významnou roli,“ dodal.