COP24: EU je lídrem světové klimatické politiky, ke snižování emisí se ale přidává i Čína

Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou.

„Měníme se spolu“. Právě tak zněl slogan dvoutýdenních jednání (2. – 14. prosince 2018) o celosvětovém boji se změnou klimatu. Výsledkem jsou nová pravidla, která zástupci vlád 197 zemí světa přijali na závěr 24. konference Rámcové dohody OSN o změně klimatu (UNFCCC) pořádané v polských Katovicích.

„Dosáhli jsme vyrovnané dohody, která implementuje Pařížskou dohodu do praxe. EU hrála hlavní roli v dosažení takového výsledku. Spolu s partnery z rozvinutých i rozvíjejících se zemí, zejména s Čínou, usilovala o zvýšení ambicí a posílení globálního úsilí v boji s klimatickými změnami,“ uvedl komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

Dodal, že pařížský soubor pravidel je základem pro povzbuzení klimatické činnosti na všech úrovních po celém světě. EU má jít podle něj příkladem dalším zemím při nezbytné tranzici ke klimaticky neutrální budoucnosti.

Ne vše ale dopadlo tak, jak by si mnozí odborníci na ochranu klimatu přáli. V závěrečném prohlášení konference totiž chybí konkrétní údaje, jak zvýšit ambice zemí ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Ty by měly být o polovinu nižší než dnes. Dosavadním tempem toho ale podle odhadů nelze dosáhnout. Samotné požadavky Pařížské dohody totiž již nejsou dostatečné, jak potvrdila Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Šéfka klimatické sekce OSN Patricia Espinozová uvedla, že „vodítka, na kterých delegace pracovaly dny a noci jsou vyrovnaná a zřetelně odrážejí odpovědnost rozdělenou mezi světové národy.“ Některé detaily bude potřeba přesto ještě doladit, připustila. Jedná se zejména o mechanismus pro udržitelný rozvoj a spolupráci.

Tzv. tržní mechanismy mají zemím pomoci se snižováním emisí a s tím spojených nákladů. Jedná se například o trhy s uhlíkem. V této otázce totiž státy nedokázaly nalézt shodu, a finální podoba tržních mechanismů tak bude dojednána v nadcházejících letech. Největší problém s tímto bodem zahrnutým do článku 6 Pařížské dohody měla Brazílie.

Dosažený úspěch

Na základě dohodnutých vodítek mají země navrhnout národní systémy pro implementaci Pařížské dohody od roku 2020, kdy končí druhé osmileté kontrolní období (2013-2020) tzv. kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu.

Státy se v Katovicích dohodly na způsobu, jak budou informovat o dosahování svých národních cílů pro klimatickou činnost. Informace se mají týkat prostředků pro snižování emisí a přizpůsobení se dopadům klimatickým změn, včetně detailů finanční podpory pro klimatickou činnost v rozvíjejících se zemích.

Vlády by také do roku 2020 měly aktualizovat své klimatické plány a následně předkládat každých pět let své národní příspěvky. Informovat by měly o snižování emisí, přizpůsobování se klimatickým změnám. Vzniknout by měl také světový hodnotící mechanismus, v rámci kterého státy budou moci porovnávat své pokroky.

Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety

Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů.

Klára Sutlovičová je …

„Jednání nejsou o strategii, jsou o taktice a kompromisech,“ řekl portálu EURACTIV.com jeden z vyjednavačů, který nechtěl být jmenován. „Mohli jsme být ambicióznější, ale důležité je, že Pařížská dohoda za těchto podmínek může fungovat. Máme nastavený systém, a to je úspěch,“ dodal zdroj.

Národní příspěvky jsou různorodé podle geografických, ekonomických a sociálních specifik. Proto má každá země svůj akční plán pro snížení emisí CO2. Například státy EU by měly dosáhnout alespoň 40procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990, jak vyplývá z klimatických cílů Unie.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

„Poprvé v historii bude v boji proti klimatickým změnám pod dohledem celý svět, nejen jeho polovina,“ řekla německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.

Rozvojové vs. rozvinuté země

Schválený soubor pravidel neobsahuje jasné rozdělení mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Pro nejzranitelnější ekonomiky však přináší ústupky při implementaci jednotlivých bodů.

„Rozvinuté země musí učinit víc v pomoci rozvíjejícím se zemím při transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku,“ uvedl David Levaï, šéf francouzského think-tanku IDDRI pro mezinárodní spolupráci v boji s klimatickými změnami.

„Světoví lídři dorazili do Katovic ve snaze najít odpověď na poslední vědecké zjištění o klimatu, které říká, že máme jen 12 let, abychom snížili emise o polovinu, a předešli tak katastrofickému globálnímu oteplování. Udělali velký pokrok, ale v Polsku jsme viděli silný nedostatek chápání naší současné krize ze strany některých zemí,“ prohlásil Manuel Pulgar-Vidal, lídr Světového fondu na ochranu klimatu (WWF) pro klimatickou a energetickou politiku, kterého citoval server EURACTIV.sk.

Zdůraznil také sociální rozměr klimatických opatření. „Důsledky našich opatření by neměli nést nejchudší,“ řekl Pulgar-Vidal, který je bývalým peruánským ministrem životního prostředí a předseda COP20 v Limě v roce 2014.

Levaï označil COP24 za „podstatný pokrok ve financování boje proti klimatickým změnám.“ V této souvislosti ocenil závazek rozvinutých zemí zvýšit své příspěvky do Zeleného klimatického fondu, Adaptačního fondu a Fondu pro rozvojové země.

Pozitivní je podle něho i ochota rozvinutých zemí poskytnout rozvojovým zemím 100 miliard eur (asi 2,585 miliard korun) ročně od roku 2020 jako pomoc při adaptování se na novou klimatickou realitu, zmínil EURACTIV.com. O takový závazek usiloval generální tajemník OSN Antonio Guterres ve své úvodní řeči při zahájení konference.

„Každý ví, že cíl 100 miliard eur je jen politickým signálem. Jen peníze nestačí,“ upozornil na základě odhadů vyplývajících ze Zprávy IPCC Pulgar-Vidal.

Světoví lídři v boji s klimatem

Německo a Norsko na konferenci přislíbily zdvojnásobit svůj příspěvek do Zeleného klimatického fondu. Německo plánuje vynaložit na adaptační opatření v rozvojových zemích 70 milionů eur (1,81 miliard korun).

Aktérů, kteří pomáhají v boji s klimatem a budování politické vůle, je však celá řada. Světová banka například přislíbila půjčit 200 miliard dolarů na klimatickou činnost v prvním polovině dalšího desetiletí. Patnáct mezinárodních organizací se zase zavázalo ke klimaticky neutrální činnosti.

Některé země, jako Kanada, Nový Zéland či Evropská unie, se zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů takovým způsobem, aby se růst globální teploty udržel na hranici 1,5 °C a nezvýšil se na 2 °C ve srovnání s předindustriální dobou, jak doporučila i zpráva IPCC.

Evropa chce produkovat méně skleníkových plynů. Do roku 2050 by měla být klimaticky neutrální

Evropská unie by měla být k roku 2050 v souhrnu neutrální, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ke změně dnes vyzvala Evropská komise.

Pulgar-Vidal z WWF považuje EU spolu s Kanadou a Čínou za hlavní lídry světové klimatické politiky, namísto USA, které od Pařížské klimatické dohody nakonec ustoupily. Dokládá to nová klimatická strategie do roku 2050, kterou Evropská komise předložila před začátkem konference.

Čína je největším producentem emisí skleníkových plynů s celosvětovým podílem 20 procent. Navíc stále více těží a spaluje uhlí. Nezavázala se sice snížit emise v absolutních číslech jako EU, ale v poměru k hospodářství. Měly by poklesnou o 60 až 65 procent vůči HDP do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005.

„Evropská unie bude muset zrychlit tempo snižování emisí z 40 procent na alespoň 55 procent do konce příštího desetiletí. Členské státy by měly reagovat zvýšením ambicí ideálně již v příštím roce,” prohlásila po konferenci Anna Kárníková, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku.

Evropský rozpočet a ochrana klimatu – jaké změny je třeba udělat?

Evropské peníze se někdy investují s cílem snižovat emise, ale ve skutečnosti probíhá ochrana klimatu jen na papíře, píše Anna Kárníková.

Zpráva IPCC zůstala v pozadí

Základem jednání měla být zpráva Mezivládního klimatického panelu OSN (IPCC), podle které je rok 2030 zlomovým pro snižování emisí. Delegace se nakonec pouze shodly na jejím „uznání“ namísto jejího „přivítání“.

„Ani naléhavá zpráva IPCC k možnostem, jak zabránit většímu oteplení než 1,5 °C, neinspirovala politiky v Katovicích k ambiciózní dohodě na zpřísnění všech klimatických závazků,“ prohlásil po konferenci Petr Kucka z Ekologického institutu Veronica. Dodal, že i ČR se má přestat schovávat v uhelném kouři, dát přednost zdraví a kvalitě života nejen svých občanů a vstoupit se silným klimatickým závazkem, jehož splněním dodrží Pařížskou dohodu.

Na vyšších cílech se budou muset světoví lídři shodnou v budoucnu. Příležitost k tomu budou mít v září příštího roku na konferenci o udržitelném rozvoji. Jednání budou pokračovat také na další klimatické konferenci, tentokrát pořádané v jihoamerickém Chile v listopadu příštího roku. Agenda a cíle konference COP25 se budou projednávat ve středoamerické Kostarice. Ta se má stát první zemí, jejíž ekonomika bude zřejmě zcela dekarbonizovaná, a bude tak příkladem pro celý svět. Dnes generuje více než 90 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.

EP chce zpřísnit cíle klimatické politiky. Členské státy jsou pozadu už teď

Parlament by chtěl, aby EU v cílech klimatické politiky více dbala na Pařížskou dohodu. Nová studie ale z zjistila, že pouze 16 ze 197 signatářů tohoto dokumentu má nakročeno ke splnění svých závazků. Není mezi nimi žádný stát z EU.

Ambicióznější cíle pro snižování emisí už oznámily Marshallovy ostrovy, Fidži, Etiopie, EU, Norsko, Spojené království, Kanada, Německo, Nový Zéland, Mexiko a Kolumbie.

„Zástupci pacifických ostrovů to na konferenci v Katovicích formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové,“ řekl po závěru konference Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Připomenul, že ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané Státní energetickou koncepcí ČR. „Máme nyní dva roky na zásadní zlepšení své klimatické politiky. Měla by začít odmítnutím rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina, zakázat udělování výjimek z nových evropských limitů na znečištění z uhelných elektráren, stanovit efektivní podporu pro rychlý rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou daň i poplatky z těžby hnědého uhlí,” doporučil Koželuh.

Obnovitelné zdroje nejsou už jen teorie. Síť jich dokáže pojmout mnohem víc, říká energetický expert Hnutí DUHA

V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní, a síť to přesto zvládá, říká pro EURACTIV.cz Karel Polanecký.

Rozhovor s Karlem Polaneckým, energetickým expertem Hnutí DUHA, vznikl u příležitosti představení Atlasu energie, …

Řada lidí po celém světě si problém uvědomuje, konečné rozhodnutí však leží na politicích, a ti váhají.

Přesto prezident konference Michal Kurtyka k výsledku řekl, že všechny národy pracovaly vytrvale. „Všechny národy mohou opustit Katovice s hrdostí, že jejich úsilí se vyplatilo. Vodítka obsažená v katovickém klimatickém balíčku budou základem pro implementaci (Pařížské) dohody od roku 2020,“ uvedl Kurtyka.