Země budou moci samy rozhodovat o pěstování geneticky modifikovaných plodin

Evropská komise chce dát členským zemím možnost zakazovat či povolovat pěstování geneticky upravených plodin (tzv. GMOs – Genetically Modified Organisms). Jejich pěstování je v Unii na rozdíl od zbytku světa výrazně omezeno.

Podle Komise panují v členských státech odlišné podmínky, a proto je potřeba umožnit flexibilnější přístup ke geneticky modifikovaným zemědělským produktům. Podle návrhu, který komisaři včera (13. července) zveřejnili, by mělo být možné rychleji schvalovat nové biotechnologické plodiny. O osudu GMOs by totiž rozhodovaly vlády členských zemí, což by například v České republice umožnilo jejich plošnější pěstování. Návrh budou muset odsouhlasit ještě europoslanci a členské státy.

Unie plánuje nadále analyzovat zdravotní rizika spojená s konzumací GMOs, o jejichž existenci dosud nejsou přesvědčivé důkazy. Právě kvůli potenciálním zdravotním následkům dnes EU povoluje pěstování a prodej pouze dvou typů geneticky modifikovaných plodin. Od roku 1998 je to kukuřice typu MON 810, a od března letošního roku brambory typu Amflora, které ovšem na rozdíl od kukuřice nejsou určeny ke konzumaci, ale k výrobě škrobu. Pro srovnání – v zemích mimo Evropu se pěstuje kolem 150 geneticky upravených biotechnologických plodin.

Schvalování nových druhů GMOs je již dlouho součástí unijních debat. Členské státy zaujímají k rozšíření spektra modifikovaných zemědělských produktů různé pozice. Odpůrci GMOs se obávají jejich vlivu na životní prostředí a lidský organismus. Zastánci GMOs argumentují tím, že tyto plodiny vykazují vyšší výnosy a jsou odolnější proti škůdcům. Zemědělci proto nemusejí používat takové množství pesticidů a hnojiv jako v případě neupravených plodin.

Právě z důvodu nedostatku konsenzu chce dát Komise zemím sedmadvacítky volnější ruku. Budou moci na svém území ustavovat zóny bez výskytu GMOs a zároveň určovat, kde se mají případné modifikované plodiny pěstovat. Komisař pro zdraví John Dalli řekl, že podle nových pravidel budou mít národní vlády možnost zakázat pěstování nově autorizované modifikované plodiny na celém svém území či na jeho části, a to ze socioekonomických či etických důvodů. Dalli prohlásil, že „členské státy potřebují více flexibility, aby mohly samy rozhodovat o pěstování GMOs a jejich koexistenci s produkty konvenčního a ekologického zemědělství“.

„Svobodnější rozhodovaní o pěstování GMOs však bude muset být podloženo vědeckým vyhodnocováním zdravotních a ekologických rizik. Bude jistě potřeba učinit nějaké další legislativní změny a myslím, že celoevropský autorizační systém by měl být zachován,“ dodal komisař Dalli a vysvětlil, že Unie není pro nebo proti pěstování GMOs.

Rozporuplné reakce

Návrh Komise pochopitelně vyděsil ekology z nevládní organizace Friends of Earth Europe. Mute Schimpf z Přátel Země prohlásil, že Komise dostatečně nebrání výskytu geneticky modifikovaných plodin mezi evropskými potravinami a členské státy by měly legislativní návrh rozhodně odmítnout. „Dokud znovu nedojde ke komplexnímu vyhodnocení rizik GMOs, mělo by v Unii existovat moratorium na schvalovaní dalších druhů modifikovaných plodin,“ zdůraznil Schimpf.

Podle francouzského ministra pro životní prostředí Jeana-Louise Borlooa, je návrh nepřijatelný, protože se vůbec nezabývá zefektivněním procesu autorizace nových GMOs. „Navrhli změnu, která nebude fungovat,“ řekl ministr tiskové agentuře AFP.

Konzervativní europoslankyně Julie Girling, která je zároveň členkou parlamentního Výboru pro životní prostředí, prohlásila, že vědecké záruky o neškodnosti GMOs musejí být 110%, aby bylo možné tyto potraviny vpustit na trh. Girling zároveň ocenila krok Komise, jež se rozhodla navrátit pravomoci do rukou členských států. „Tak to má být. Problematika GMOs je velmi kontroverzní a nese s sebou celou řadu obav. Rozhodnutí, zda povolit, v jisté míře tolerovat, nebo zcela zakázat nové GMOs, by mělo zůstat na úrovni národních vlád,“ vyjádřila se poslankyně.