Česko se přihlásilo ke klimatické neutralitě do roku 2050, Polsko si vyjednalo výjimku

© European Union, 2019

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku.

O výsledcích summitu informoval předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.

Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.

„Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice,“ prohlásil Michel po jednání trvajícím více než šest hodin. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později.

Naproti tomu českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila.

„Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu.

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Předchozí pokus Česko zablokovalo

Lídři již o dohodu neúspěšně usilovali na červnovém summitu, kde se k závazku odmítlo přihlásit Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko. Nový šéf unijních summitů po jednání vysvětloval, v čem je podle něj rozdíl mezi tehdejším nesouhlasem a nynější polskou výjimkou.

„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ prohlásil Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.

Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

„Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku,“ podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.