Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

Když se premiéři zemí EU v prosinci 2019 dohodli na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, vyzvali přitom Evropskou komisi, aby navrhla úpravu průběžných cílů.

Komise zadání splnila a v září přišla s návrhem 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Svou pozici ke klimatickým cílům mezitím schválil i Evropský parlament, který jde v ambicích ještě dál. EU by se podle něj měla dohodnout na 60 procentech.

Europoslanci hlasují o klimatickém zákoně. Podpořili přísnější omezení emisí

Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.

Členské státy se zatím na konkrétním čísle nedohodly. Země střední a východní Evropy, včetně ČR, se totiž navyšování cílů bránily. ČR dosud trvala na tom, že EU by kvůli pandemii koronaviru neměla své emisní cíle pro rok 2030 navyšovat a ponechat je na 40 procentech.

ČR se 55 procentům již nebrání

Před dnešní Evropskou radou však ČR svůj tón zmírnila.

„ČR chápe, že naprostá většina států EU je připravena navýšení cíle na 55 % podpořit. Pro ČR samotnou je to nicméně nereálné. Podpoří tento cíl jedině v případě, že bude jasné, že je to cíl na úrovni EU, a že bude tento závazek doprovozen dostatečně detailním rámcem podmínek a nástrojů, které umožní všem státům své klimatické ambice navyšovat,“ uvedla pro EURACTIV.cz státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Informaci dnes před odletem do Bruselu potvrdil i premiér Andrej Babiš. „Nemáme problém, že by byl tento cíl (55 procent – pozn. red.) v průměru pro celou Evropskou unii, ale je potřeba vnímat specifika členských států,“ prohlásil premiér.

ČR podle něj od Komise očekává podrobné dopadové studie, které jasně vyčíslí náklady a požadavky pro každý členský stát a které budou zohledňovat odlišné startovací pozice unijních zemí.

Pro ČR je také důležité, aby Evropská komise schválila plánovanou státní podporu pro výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany. Právě na jádro totiž ČR ve svém budoucím energetickém mixu sází, navzdory kritice ekologů.

Udivuje mě, že Češi i přes veškerá rizika fandí jaderné energii, říká Rebecca Harmsová

Jádro nemůže konkurovat obnovitelným zdrojů energie, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalá europoslankyně Rebecca Harmsová.

O cíli se rozhodne až v prosinci

Konkrétní cíl sice není oficiálním bodem programu, dohady o procentech si totiž lídři EU nechávají až na prosincový summit, o klimatických ambicích však povedou debatu.

„Cíl 55procentní redukce je v této chvíli pouze návrhem Komise. Právě proto je nyní na programu strategická debata hlav států a vlád na téma zvýšení ambice v redukci emisí v EU, tedy zejména jak tento závazek naplnit. Nejen z pohledu ČR se jedná o komplexní závazek, který nelze redukovat na spor o výši čísla – toto si uvědomují jak další země, tak i předseda Evropské rady,“ uvedla Hrdinková pro EURACTIV.cz.

ČR se mezi lety 1990 až 2018 podařilo snížit emise skleníkových plynů o 35,2 procenta. Vyplývá to dat ministerstva životního prostředí. Pokud chce ve snižování emisí nadále pokračovat, bude to vyžadovat investice jak do transformace energetiky, která je stále závislá na uhlí, tak i do nízkoemisní dopravy.

Investice na tzv. zelenou transformaci připutují do ČR z fondů Evropské unie. ČR si bude moci sáhnout na 172 miliard korun z fondu obnovy, přičemž 37 procent z této částky by měla použít právě na klimatická opatření. Dalších 718 miliard korun získá z víceletého finančního rámce EU mezi lety 2021 až 2027. I v tomto případě bude muset výraznou část, tentokrát 30 procent, investovat do zelené transformace.