Polsko otevřelo cestu k rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících 24 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu. V něm totiž zřejmě dochází k porušování unijních i národních předpisů.
Na konci ledna tohoto roku vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi kladné rozhodnutí v procesu posuzování dopadů na životní prostředí a změně územního plánu města Bogatyně, čímž umožnilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na česko-německo-polské hranici. Rozhodnutí je navíc okamžitě vykonatelné.
Stalo se tak navzdory dlouhodobým námitkám i negativním stanoviskům z Česka i Německa podaných v přeshraničních konzultacích k záměru rozšíření těžby. Jak také upozorňují environmentalisté, polské rozhodnutí není založeno na aktuálních a přesných informacích o hydrologických podmínkách. Kritika směřuje rovněž vůči nedostatečným parametrům zdi pro zadržení vody, kterou navrhla polská strana. Její vybudování by podle odborníků mohlo mít negativní vliv na životní prostředí.
Obyvatelé Libereckého kraje tak mohou čelit dalším komplikacím s přívodem pitné vody i se zadržováním vody v krajině a většímu znečištění a hluku z blízkého dolu. Ohroženo je podle ekologů až 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje.
Petice a stížnost k EU
Po rozhodnutí polských orgánů se proto zvedla vlna kritiky, jak ze strany vedení kraje, tak od samotných občanů. Sepsali proto osmnáctistránkovou petici za záchranu pitné vody, pod níž se během třech měsíců podepsalo přes 13 tisíc lidí nejen z dotčených oblastí v Česku, ale také z dalších koutů země i německé (zejména saské) a polské strany.
Petici organizovanou Libereckým krajem, místními obcemi a organizací Greenpeace ČR pak osobně zástupci těchto subjektů na počátku března předali petičnímu výboru Evropského parlamentu. Ten se ji rozhodl vyřešit ve zrychleném řízení. Jednat o ní měl již na počátku tohoto týdne, kvůli omezenému fungování Evropského parlamentu v důsledku pandemie nového typu koronaviru však jednání byla odložena.
EP právě oficiálně obdržel petici téměř 13 tisíc českých občanů, kteří si stěžují na polský důl #Turów. Díky našim urgencím se celá věc dostane na stůl Petičního výboru EP ve zrychlené proceduře určené pouze pro zcela výjimečné případy. Mělo by se tak stát už 16. 3. pic.twitter.com/tYzzFml7Nr
— Martina Dlabajova (@Mdlabajova) March 5, 2020
Výbor má sice pouze vyšetřovací funkci, může se ale pokusit vyřešit spor mimosoudní cestou ve spolupráci s národními či regionálními orgány a předložit zprávu celému plénu.
V petici její organizátoři žádají petiční výbor o vyslání vyšetřovací mise EU do místa těžby a prošetření záměru rozšíření těžby a dopadu na ČR.
Skvělé zprávy! Ještě jsme ani nedovezli do Bruselu podpisy petice https://t.co/euw0Che9o1 proti rozšíření dolu, který krade vodu lidem na Liberecku, a petiční výbor Evropského parlamentu už rozhodl, ze bude petici řešit přednostně. Nejspíš už na březnovém zasedání. Má to smysl! pic.twitter.com/JEgZMhU1YW
— Greenpeace ČR 🇨🇿 (@GreenpeaceCzech) February 20, 2020
Není to však jediná cesta, jak do celé věci mohou zasáhnout unijní instituce. Česká vláda i Liberecký kraj totiž upozorňují na to, že rozhodnutí je v rozporu jak s českými a polskými předpisy, tak s evropským právem, zejména směrnicí EIA (o posuzování vlivů veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí) a rámcovou směrnicí o vodě.
Liberecký kraj proto podal stížnost k Evropské komisi.
Ta může proti Polsku zasáhnout v rámci řízení o neplnění povinností EU. Předstupeň této procedury již začal v únoru, kdy Komise vyzvala Polsko, aby celou záležitost vysvětlilo. Polské orgány totiž v povolovacích procesech EIA řádně nekonzultovaly dotčené subjekty, včetně těch na české straně. Zároveň nezohlednily negativní připomínky dotčených krajů a obcí a postupovaly velmi rychle.
V případě, že Komise nebude s odpověďmi Polska spokojená, může věc postoupit do další fáze řízení. To by v konečném důsledku mohlo vést až před Soudní dvůr EU. Podle dosavadních informací by řízení před unijním soudem mohlo rovněž zapříčinit pozastavení těžby v Turówě
Kromě toho už skupina šesti europoslanců z výboru pro životní prostředí zaslala dopis eurokomisaři pro životní prostředí, oceány a rybářství Virginijusovi Sinkevičiusovi, ve kterém ho na tento případ upozornila. Mezi nimi je předseda výboru Pascal Canfin (RE), místopředseda Bas Eickhout (Zelení), slovenský europoslanec Martin Hojsík (RE), Němec Peter Liese (EPP), Fin Nils Torvalds (RE) a Švédka Jytte Gutelandová (S&D). Informovalo o tom hnutí Greepeace.
Na problém již na podzim loňského roku upozorňovali Komisi čeští europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) a Stanislav Polčák (STAN, EPP). V tu dobu ale unijní exekutiva neměla zatím žádné informace o porušení evropského práva.
"Také Evropská komise naši již dříve podanou stížnost podrobně analyzuje a již si od Polska dle všeho vyžádala…
Geplaatst door Hlavou proti Turówu / Facing Turów op Vrijdag 13 maart 2020
Kroky české strany
Organizace Greenpeace ČR i Liberecký kraj se také proti rozhodnutí polských orgánů odvolaly. Pokud si polské úřady budou nadále stát za svým rozhodnutím, Greenpeace ČR hodlá předložit věc k soudu.
„Naše organizace se snaží zastavit rozšíření dolu Turów nejen kvůli lokálním negativním vlivům na životní prostředí a životy místních lidí, ale také kvůli vlivu těžby a spalování uhlí na globální klima. Nacházíme se uprostřed klimatické krize a musíme se snažit ji utlumit. Je krajně nezodpovědné pokračovat s těžbou a spalováním uhlí v Turówě dalších 24 let,” upozornila Nikol Krejčová z organizace Greenpeace, která je hlavní iniciátorkou petice.
Podle právníků ze společnosti Frank Bold však ani úspěšné odvolání nemusí vést k pozastavení těžby. Polské úřady totiž podle nich využily všech mezer v polském právu.
Česká vláda chce oblasti rovněž pomoci. Na česko-polské hranici by mělo vzniknout dalších 17 nových vrtů pro sledování množství podzemních vod. Ty se připojí k již existující síti vrtů. Bude rovněž probíhat monitoring ovzduší, hluku, otřesů či poklesu terénu v okolí dolu. Jen tak bude možné Polsku dokázat případné zhoršení podmínek v souvislosti s rozšířením těžby.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta rovněž zamýšlí vybudování náhradních vodovodů. Řekl to v polovině února v Interview ČT24.
Kromě toho, podle informací Greenpeace ČR, „společnosti, které zajišťují místní zásobování vodou, tedy Severočeská vodárenská a Frýdlantská vodárenská, si nechaly připravit studie na možné narušení zásobování a jeho řešení.“ Redakci to potvrdila Krejčová z Greenpeace.
„Jako jedno z řešení se objevil návrh na vodovod přes Jizerské hory, který je zatím stále ve stadiu návrhu. Údajně také padl návrh polské strany přivádět vodu z Polska do Čech, nikdo, včetně ministra životního prostředí, o něm ale neví nic bližšího, pravděpodobně tedy nebyl myšlen vážně,“ dodala zástupkyně nevládní environmentální organizace.
Čtvrt století dosavadní uhelné těžby a dalších 24 let v dohlednu
Jak uvedla ČTK, povolení k těžbě bylo vydáno v roce 1994 a má trvat do konce dubna tohoto roku. Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów, která pokrývá téměř desetinu spotřeby energie v Polsku. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatynie.
Takové rozšíření je však v přímém rozporu s cíli Pařížské klimatické dohody a EU, která se chce do poloviny století stát uhlíkově neutrální. Polsko však s tímto závazkem jako jediná z 27 zemí EU na konci loňského roku nesouhlasilo. Je totiž na tomto fosilním palivu silně závislé. Proto má země získat z Fondu pro spravedlivou transformaci, coby jeden z hlavních finančních nástrojů Evropské zelené dohody, největší podíl, a to až 2 miliardy eur.
Jenže další těžba uhlí a jeho spalování v Turówe může podle údajů hnutí Greenpeace každoročně zapříčinit nárůst emisí oxidu uhličitého až o 10 milionů tun. Odhaduje se také, že kvůli znečištění vzduchu v těchto místech rok co rok zemře kolem 120 lidí.
Zkušenosti místních
Už dnes má těžba negativní dopad na životy obyvatel v regionu.
„Těžba má na nás, kteří žijeme dolu Turów nejblíže, už teď vážné dopady. Naše studny buď úplně vyschly, nebo jsou velmi nespolehlivé. Jeden soused z Václavic si musí prát prádlo u rodičů ve 20 kilometrech vzdáleném Liberci, další rodina využívá jako užitkovou vodu z místního potůčku. Místní farmář musel nechat porazit mnohem více kusů dobytka, než plánoval, protože neměl dostatek vody pro celé stádo,“ popsal nynější problémy s vodou obyvatel jedné z dotčených vesnic Uhelná Milan Starec.
„Všichni lidé v Uhelné jsou závislí na jednom zdroji vody, který pokračující důlní práce v Turówě ohrožují. Pokud přijdeme o tento zdroj, nemáme žádnou možnost, jak vodu získat, protože místní studny poblíž našich domů již kvůli těžbě vyschly dávno předtím, než jsem se sem před 13 lety přistěhoval. Celá vesnice může vyschnout v tu samou chvíli. Alarmujícím tempem z okolí mizí i povrchová voda v krajině. A do toho – když fouká vítr od dolu – slyšíme rachot těžebních strojů,” vysvětlil své zkušenosti s důsledky těžby další obyvatel Uhelné Daniel Gabryš.
„Situace už je nyní kritická pro několik rodin ve Václavicích, kde chybí vodovod a několik dalších let ještě chybět bude. Stavba se teprve projektuje. Vodní zdroj na Uhelné prozatím vodou disponuje, ale s prohlubující těžbou je ohrožena nejen naše obec, ale i nejvýznamnější zdroj zásobování tisíců lidí Hrádku nad Nisou, jímž vrt na Uhelné je,“ dodal Starec.
Rozšiřování dolu Turów způsobí spoustu komplikací na česko-polsko-německém Trojmezí. @tbrolik je popisuje ve své reportáži ze tří zemí v novém @RESPEKT_CZ. https://t.co/NTTfK2CHBc pic.twitter.com/MRfcaTGSf5
— Milan Jaroš (@milanjaros09) February 10, 2020
Polsko i skupina PGE, která důl i elektrárnu v jeho blízkosti vlastní, však takovou kritiku odmítají a nechtějí poskytnout žádné kompenzace za případné environmentální problémy. Rovněž nejsou nakloněni případné úpravě záměru, který by zmírnil dopad na české území.