Bulharsko a Rumunsko přitahují pozornost kvůli „praní špinavého kaviáru“

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Netinformerin.

Kriticky ohrožené populace jeseterů v povodí Dunaje čelí nebezpečí, které přináší nelegální obchod s kaviárem. Týká se i dvou nových členských zemí EU, Bulharska a Rumunska, tvrdí zpráva agentury sledující život zvířat ve volné přírodě.

V bulharských a rumunských vodách v současné době žijí jediné životaschopné populace jeseterů na území Evropské unie. Pět ze šesti tamních druhů jeseterů je však kriticky ohroženo pytláctvím. Tvrdí to nová zpráva sítě Traffic, která monitoruje zvířata žijící ve volné přírodě.

Podle zprávy připravené pro Světový fond na ochranu přírody (WWF) ohlásily členské státy EU pět případů nelegálního obchodu, které se týkaly 27,5 kg kaviáru z Bulharska a 25 kg z Rumunska. 

Ani jeden z těchto dvou států přitom neoznámil žádný případ zabavení nelegálně prodávaného kaviáru.

„Je znepokojující, že Bulharsko a Rumunsko nikdy neohlásily, že by zadržely nějaký náklad kaviáru, a přitom ostatní členské státy zaznamenaly několik případů, kdy byl zabaven kaviár pocházející z těchto dvou zemí,“ řekla Katalin Kecse-Nagy, autorka zprávy, kterou vydal Traffic.

„Nejde o příliš významné množství, ale je třeba pamatovat, že skutečný objem nelegálního obchodu je pravděpodobně mnohem vyšší. Každý případ pytlačení navíc přináší velké riziko pro ohrožené druhy,“ dodala.

Pašeráctví uvnitř Unie

Poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupily v roce 2007 do EU, nelegální obchod se přesunul na území Unie, kde je složitější jej vystopovat a bránit se mu, zdůraznila autorka zprávy.

Olga Apostolova z Dunajsko-Karpatského programu WWF EurActivu potvrdila, že od doby, kdy Rumunsko a Bulharsko vstoupily na evropský trh, lze nelegální obchod obtížněji sledovat. 

Tyto dvě země jsou navíc kvůli své geografické poloze potenciální branou pro nelegální dovoz kaviáru z Kaspického moře, v němž žijí nejpočetnější populace jeseterů na světě.

V roce 2009 zachytily německé úřady pašovaný kaviár, který byl označen jako produkt bulharských farem. Bulharsko a Rumunsko mají totiž oprávnění obchodovat pouze s kaviárem získaným na rybích farmách. V tomto případě však analýza izotopů prokázala, že šlo o kaviár z Kaspiku.

„Tento příklad ukazuje, že pašeráci zneužívají legální produkci kaviáru z farem, aby zakryli své nelegální obchody,“ říká Kecse-Nagy.

Zakrývá legální produkce pašeráctví?

Podle oficiálních čísel se vývozní kvóty pro kaviár z volné přírody postupně snižovaly jak v Rumunsku, tak Bulharsku. V roce 2006 pak v Rumunsku dosáhly nuly, stejně jako v Bulharsku o rok později.

Údaje o legálním obchodě ukazují, že v Bulharsku došlo k velkému nárůstu produkce kaviáru z farem.  

„Domníváme se, že tento nárůst lze částečně vysvětlit zvýšením nelegálního obchodování,“ řekla Apostolova. Podle zprávy pro WWF by však bylo zapotřebí podrobnější vyšetřování.

Pašování kaviáru pravděpodobně spadá do kategorie organizovaného zločinu, i když policie zatím v této záležitosti ještě neučinila žádné kroky, řekl EurActivu Stojan Mihov, zástupce WWF působící v oblasti Dunaje na území Bulharska.  

Část kaviáru vypěstovaného na farmách pravděpodobně ve skutečnosti pochází z volné přírody. Na evropském trhu se pak prodává jako legálně vyprodukovaný. Je to vlastně takové praní „špinavého“ kaviáru, dodal Mihov.   

Řešením by podle něj bylo, kdyby bulharské úřady uvalily 5letý zákaz na lov jeseterů a zvýšily kontrolu nad jeseteřími farmami.