EU si posvítí na implementaci ekologické legislativy

Zdroj: WikimediaCommons.org.

Evropská komise pracuje na plánu, který má zlepšit způsob, jakým členské státy implementují do svých zákonů evropskou ekologickou legislativu. Mimo jiné uvažuje o zpřísnění kontrol přímo na místě nebo o posílení role národních soudců v případech porušování právních předpisů.

Iniciativa je uvedena v dodatcích k pracovnímu plánu Evropské komise na rok 2011 schváleném 27. října. Měla by mít formu „Sdělení k implementaci ekologické legislativy a politiky“ a Komise se v ní hodlá zabývat „nedostatky“ při její implementaci do národních právních řádů spolu s návrhy řešení stavu, který vnímá jako neutěšený.

Komise uvedla, že bude usilovat o zajištění koherentnější legislativy, bude podporovat dohled nad jejím plněním, zvýší efektivitu inspekcí a posílí roli národních soudců v oblasti implementace evropské legislativy.

O úplnou novinku přitom nejde. Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik už během svého lednového slyšení na půdě Evropského parlamentu označil implementaci ekologické legislativy za jednu ze svých priorit. Již tehdy ale také připustil, že „skutečné pravomoci se nacházejí na úrovni členských států“ a je proto třeba na národní úrovni vytvořit kapacity, které vládám členských zemí pomohou evropské právo naplnit.

Evropská komise, která je pověřená dohledem nad implementací evropské legislativy, v minulosti uvedla, že většina z řízení, které s členskými zeměmi zahájila z důvodů nedostatečné implementace, spadá právě do oblasti životního prostředí (20 % veškerých případů). Koncem roku 2009 takto Generální ředitelství Komise pro životní prostředí pracovalo na 491 případech.

V drtivé většině případů šlo o nesoulad národní a evropské legislativy v oblastech jakými jsou péče o zachování životního prostředí, vodní hospodářství a nakládání s odpady.

Role pro „evropskou“ policii?

Studie, kterou Evropská komise zveřejnila koncem loňského roku, doporučila vytvořit zvláštní evropskou agenturu, která by dohlížela nad implementací legislativy v oblasti odpadového hospodářství.

I přesto, že nakládání s odpady patří oficiálně mezi hlavní priority EU, na národní úrovni to příliš znát není. Řízení, která s členskými státy vede Evropská komise, mají na zlepšení situace jen nepatrný dopad a národní plány pro nakládání s odpady nejsou podle dřívějšího vyjádření Helmuta Maurera, úředníka Evropské komise, často nic víc než kus papíru.

Pokud by zvláštní agentura skutečně vznikla, mohla by být podle zmíněné studie pověřena například posuzováním národních systémů pro dohled nad uplatňováním příslušné legislativy, koordinací inspekcí a podobnými aktivitami.

Studie také navrhuje posílit akceschopnost agentury vytvořením zvláštního evropského orgánu. Ten by mohl vzniknout při Evropské komisi a byl by pověřen prováděním inspekcí přímo na místě v případech, kdy došlo k závažnému porušení právních předpisů.

Směrnice o zločinech proti životnímu prostředí

Členské státy Evropské unie by měly do 26. prosince 2010 implementovat do svých právních řádů směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Unie jí přijala v roce 2008 po dlouhé diskusi o pravomocích EU v oblasti trestního práva.

Směrnice obsahuje výčet možných přečinů v oblasti životního prostředí, které je podle práva nutné klasifikovat jako trestné činy, ať už byly spáchány úmyslně nebo v důsledku závažné nedbalosti. Norma nevytváří seznam nových protiprávních činů, pouze členské státy vyzývá, aby k existujícím zákazům přiřadily odpovídající trestněprávní sankce.

Bývalý šéf právního oddělení při Generálním ředitelství pro životní prostředí Evropské komise Ludwig Krämer na nedávné konferenci Evropského fóra Soudci za životní prostředí (EUFJE) v této souvislosti zdůraznil, že „trestněprávní vynutitelnost byla, je a zůstane doplňkem vynutitelnosti administrativní“.

Nikdo podle něj příliš netouží tento stav věcí jakkoliv měnit. Není na tom zájem „ze strany administrativy, politiky a ani ze strany znečišťovatelů“, uvedl. „Vzhledem k tomu, že zájem, který má administrativa na důsledné vynutitelnosti, je omezený, přelévá se to na prokurátory a na policii,“ dodal Krämer.