Automobilky se prý s cíli pro CO2 vyrovnají, v budoucnu ale žádají opatrnost

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Naypong

Nové emisní cíle pro osobní automobily budou pro evropské výrobce znamenat nemalé náklady, automobilky ale proti závazkům neprotestují, říká generální tajemník jejich asociace Ivan Hodač. Jaké mohou mít nové cíle dopady na české výrobce? A jak se na návrh Komise dívají europoslanci ve výboru pro životní prostředí, který dnes (24. dubna) o emisních limitech hlasuje?

„S cílem 95 g CO2 na ujetý kilometr jsme se smířili. Budeme dělat, co budeme moci, abychom cíle splnili. Myslím, že to sice bude velmi nákladné, ale že bychom to měli zvládnout,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač.

Řeč je o cíli pro emise CO2, který budou muset do roku 2020 splňovat všechny nové osobní automobily v Evropské unii. Návrh nařízení, které Evropská komise představila minulý rok v létě, stanoví limit právě na 95 g CO2 na jeden ujetý kilometr (EurActiv 12.7.2012).

Podle Hodače jde ale o maximum, jaké budou automobilky schopné splnit. „Neměli bychom zapomínat, že tento cíl je přísnější než kdekoliv jinde na světě,“ dodal a připomněl, že Evropa se stále ještě potýká s ekonomickou krizí.

„Je třeba investovat nyní, ne v roce 2018 nebo 2019, abychom splnili cíl pro rok 2020. Průmysl právě není v ekonomické situaci, kdy by mohl vynakládat velké množství peněz na tyto investice. Ale uděláme to,“ řekl.

Automobilky již několikrát upozornily na to, že inovace potřebné pro plnění emisních cílů způsobí zvýšení ceny osobních automobilů (EurActiv 19.3.2013). Nevládní organizace naopak připomínají, že v minulosti se s takovou výzvou vypořádal evropský automobilový průmysl dobře (v současné době platí emisní cíl pro rok 2015, který byl stanoven na 130 g CO2/km – pozn. red.).

„Cena osobních aut od přijetí nařízení regulujícího emise CO2 v reálném vyjádření klesla, a to navzdory tomu, že jejich výrobci před přijetím nařízení hrozili opačným trendem,“ sdělil EurActivu Pavel Přibyl, předseda Dopravní federace, která sdružuje několik ekologických organizací. Většina výrobců prý také splní platný emisní limit pro jimi prodávaná vozidla ještě před cílovým rokem 2015.

Dodal, že emisní limity pro CO2 platí nejen pro evropské výrobce, ale pro všechny automobilky, které prodávají své výrobky na evropském trhu. Evropským výrobcům se podle Přibyla obecně daří plnit platné emisní limity rychleji než výrobcům z USA nebo Asie.

Dopady na ČR

Náklady, které bude plnění emisních limitů vyžadovat, budou podle Hodače v rámci evropského automobilového průmyslu rozloženy spíše rovnoměrně. „Neříkám, že někdo bude schopen se s tím vyrovnat lépe, ale mohly by být některé země, pro které to bude o něco jednodušší,“ řekl v rozhovoru. „Pro některé země by to mohlo být o něco složitější, ale je to rozhodně velká výzva pro průmysl jako takový,“ dodal.

„Konečná verze nařízení k emisím CO2 z osobních aut nepochybně ovlivní dělbu redukčního cíle mezi různé hmotnostní kategorie aut,“ domnívá se Pavel Přibyl.

Je prý ale obtížné odhadovat, jaké dopady by to mohlo mít konkrétně například pro Českou republiku. České automobilky jsou totiž součástí velkých nadnárodních koncernů, uvnitř kterých panuje intenzivní dělba práce. Ta se navíc v čase mění.

„Proto se dnes nedá říci, zda bude Česko v příštích letech výrobcem v průměru spíše menších a lehčích nebo větších a těžších vozidel. Dopad na ČR tak bude mít spíše investiční strategie a finanční kondice koncernů Volkswagen Group, PSA Peugeot/Citroën/Toyota a Hyundai-Kia jako takových,“ dodal.

Dohadování o superkredity

Legislativou k emisím CO2 z osobních aut se dnes odpoledne v Evropském parlamentu zabývá výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnosti potravin (ENVI), který má přijmout návrh německého europoslance a zpravodaje k této problematice Thomase Ulmera (EPP).

Ten v některých otázkách navrhuje změny oproti představám Evropské komise. Týká se to například problému tzv. superkreditů, které mají automobilky motivovat k investicím do nových technologií. Auta produkující nízké množství emisí mají díky nim při výpočtu plnění emisního cíle pro danou automobilku větší váhu než konvenční automobily.

V návrhu Komise se superkredity týkají automobilů, které vypouštějí méně emisí než 35 g CO2/km. Mají být zavedeny mezi lety 2020 a 2023, kdy bude mít jedno takové vozidlo ve výpočtu váhu 1,3 konvenčního automobilu. Každá automobilka bude moci superkredity použít pro 20.000 vozidel.  

Europoslanec Ulmer navrhuje systém superkreditů rozšířit. Měly by se podle něj vztahovat na auta, která produkují méně než 50 g CO2/km, a také na elektromobily s dojezdem minimálně 40 km. Letos by se měl jeden takový automobil započítávat jako 3,5 konvenčního auta. V dalších letech se multiplikátor snižuje – v letech 2014 až 2017 má činit 2,5 auta, v letech 2018 až 2020 2 auta. Mezi lety 2016 až 2020 by mohly automobilky některé superkredity ušetřit a využít je později, až do roku 2023 (EurActiv 24.1.2013).

Někteří členové výboru mají ale na otázku odlišný pohled. Podobně jako například organizace Greenpeace tvrdí, že superkredity mohou oslabit cíl pro specifické emise jednotlivých výrobců. V podstatě prý totiž poskytují „povolenky“ na emise za prodej vozidel, která vypouštějí emisí málo. Systém superkreditů by proto měl být zrušen, požadují někteří europoslanci v pozměňovacích návrzích.

Hlavně ne politická čísla

Rozdílné názory panují také v otázce cílů pro další období. Komise navrhuje, aby redukční cíle do roku 2025 nebo 2030 stanovila Unie již příští rok. Podle Ulmera by ale bylo lepší počkat s novými závazky až do roku 2017. „Není možné předvídat, které alternativní pohony spotřebitelé přijmou, a proto nemá smysl přicházet tak brzy s návrhem pro léta po roce 2020,“ domnívá se (EurActiv 15.1.2013).

Jiní členové výboru se domnívají, že ambiciózní evropské klimatické politice by brzké stanovení cílů do roku 2025 prospělo. V pozměňovacích návrzích k Ulmerově zprávě se proto objevuje několik variant, jak by takové cíle měly být stanoveny. Jejich výše se přitom v představách europoslanců pohybuje mezi 60 a 75 g CO2 na kilometr.

Podle Hodače však není důležité pouze to, kdy budou nové cíle stanoveny (automobilky se kloní k názoru, že by to nemělo být dříve než v roce 2017). Zásadní podle něj je, aby cíle nebyly pouze „politickými čísly“.

I Komise podle jeho slov uznává, že dlouhodobý cíl pro rok 2025 musí být založen na důkladném zhodnocení dopadů. Měl by být stanoven na základě skutečné znalosti situace v průmyslu a na tom, jaké dostupné technologie budou existovat. Důležitá je podle Hodače také ochota zákazníků kupovat účinnější vozy, které jsou prý obvykle dražší (EurActiv 28.3.2013).