2020: Evropa chrání klima navzdory pandemii

© Pixabay

Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.

Ochrana životního prostředí se stala tématem nejen pro evropské instituce, ale také pro samotné Evropany. Češi přitom nebyli výjimkou, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění.

Češi se obávají klimatických změn a podporují uhlíkovou neutralitu

Změny klimatu způsobené lidskou činností ohrožují jejich budoucnost. Myslí si to 84 procent Čechů. Devět z deseti Čechů se navíc domnívá, že bez snižování emisí českou krajinu neochráníme.

Evropská unie mezitím tlačila na to, aby se ambiciózní závazky v podobě cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050, na čemž se shodli premiéři EU již v prosinci 2018, dostala do unijní legislativy. Návrh tzv. klimatického zákona Evropská komise zveřejnila v březnu. Otevřela se také debata o úpravě cílů pro snižování emisí do roku 2030.

Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

Evropu pak ale zasáhla pandemie nového koronaviru. Některé členské státy proto začaly zpochybňovat evropskou klimatickou politiku s tím, že EU by se měla soustředit především na boj proti pandemii. Mezi nimi byla i Česká republika. Na druhou stranu, premiér Andrej Babiš pak zvedl ruku pro závěry Evropské rady, ve kterých se lídři EU vyslovili pro prosazování ambiciózní evropské klimatické politiky pandemii navzdory.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Unie rýsuje nový Marshallův plán. Klíčovou roli má hrát „Green Deal“, který ale český premiér odmítá

Evropská ekonomika upadá po sedmi letech růstu do recese. Jak ji postavit zpět na nohy? Evropská unie představila návrh plánu, který se ale České republice zřejmě zamlouvat nebude. 

V ČR se pak naplno rozjela diskuse o tom, jak proměnit místní energetiku a zbavit se závislosti na uhlí. Vláda tehdy jasně uvedla, že novou energii by mělo ČR dodávat jádro.

Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie

Je jádro zeleným zdrojem energie? Podle českého premiéra ano a podařilo se mu to prosadit na Evropské radě. Realita je však jinde. 

Výběr energetického mixu je sice plně v rukou členských států, mohou tak svou energetiku postavět na čem chtějí, musí ale plnit cíle pro snižování emisí. Zároveň, pokud se země EU rozhodnou nahradit špinavé zdroje energie těmi čistšími, mohou na to čerpat podporu z evropských fondů. Proměnu evropských špinavých regionů má podpořit dokonce nově vzniklý fond, Fond pro spravedlivou transformaci, ze kterého může ČR získat 40 miliard korun.

Premiéři EU seškrtali finance pro uhelné regiony. ČR by měla na transformaci získat „jen“ 40 miliard

Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.

Podzim 2020 opět rozproudil debatu o snižování emisí do roku 2030. Zatímco stávající evropský cíl počítal se 40% snížení oproti roku 1990, podle Evropské komise by se měl tento cíl zvýšit na alespoň 55 %. Jedině tak totiž Evropa dosáhne klimatické neutrality do roku 2050. Europoslanci mezitím apelovali na ještě vyšší cíl.

Návrh Evropské komise na zvýšení klimatických ambic se nejprve dočkal ostré reakce ze strany ČR, která jej označila za nereálný. Premiér Andrej Babiš se ale nakonec rozhodl cíl podpořit, stanovil však několik podmínek.

Podle vlády je 55% snížení emisí do roku 2030 pro ČR nereálné. Nová studie tvrdí opak

Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.

Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

V prosinci 2020 se lídři EU dohodli na tom, že EU do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. České podmínky se na úrovni Evropské rady podařilo prosadit. Stěžejním bodem bylo uznání plynu jako přechodové technologie, která je pro ČR z hlediska dosažení klimatické neutrality nezbytná. ČR si také vyžádala příslib navýšení Modernizačního fondu, který by měl v následujících deseti letech financovat v ČR například výstavbu obnovitelných zdrojů.

Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu

Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.

Přejde ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování

Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.

Při diskusích o novém českém energetickém mixu se do popředí debat dostalo nejen jádro a plyn, ale také obnovitelné zdroje energie. V těch ČR i nadále zaostává. Stejně tak se drží zatím pozadu v tzv. komunitní energetice, která nabírá na síle například v Německu nebo Rakousku.

Cesta k obnově ekonomiky vede podle Komise skrze obnovitelné zdroje. Jde Česko správnou cestou?

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie. Na ty se ale v České republice zatím poněkud zapomíná.
Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na …

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.

Svou nenahraditelnou roli na poli snižování emisí uhlíku mají také úspory energií, resp. energetická účinnost. Evropská unie si to uvědomuje a chce se zaměřit zejména na snižování spotřeby energie v budovách. Pro ČR to může představovat velkou příležitost.

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

Skloňovaným pojmem se stal s ohledem na klimatickou a energetickou politiku EU vodík. Evropská komise zveřejnila v létě vodíkovou strategii, na kterých by měl kontinent v následujících letech pracovat. Potenciál vidí ve vodíkových technologiích i ČR.

Evropská strategie k vodíku: Velké ambice a spousta práce

Vodík je podle Komise cestou k ekonomické obnově, modernizaci a dekarbonizaci. Cesta k jeho lepšímu využití ale bude obnášet značné množství investic a kvalitní spolupráci mezi EU, členskými státy a soukromým sektorem. V Česku je vodík využíván zatím pouze omezeně.
Ve středu (8. července) …

Jak snížit emise a zajistit energii? Evropa sází na vodík, je to příležitost i pro ČR

Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.

Další důležitou kartou, kterou Evropská unie drží v rukávu, je oběhová ekonomika. Lepší nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku má EU pomoci jak se snížením emisí, tak i se zlepšením kvality životního prostředí.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Klimatická politika EU se pak promítla i v dalších evropských agendách. Je plně provázaná s evropským rozpočtem, který bude od roku 2021 vynakládán v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody. EU se také zavázala k tomu, že 30 procent rozpočtu přímo využije na ochranu klimatu. Klima se tak stává integrální součástí celé řady evropských politik, včetně  regionální agendy či zemědělství.

Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?

Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Zemědělská politika EU má být zelenější. V čem spočívají tzv. ekoschémata?

Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.