10 hlavních bodů Evropské zelené dohody z dílny nové Komise

© Shutterstock

Evropská komise ve středu představila očekávanou Evropskou zelenou dohodu (European Green Deal), která zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při představování nové zelené politiky slíbila, že se při dosahování klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050 „na nikoho nezapomene“.

Evropa chce podle bývalé německé ministryně obrany být lídrem v klimaticky přívětivé ekonomice a čistých technologiích. „Jsem přesvědčena, že model ekonomického růstu založený na fosilních palivech a znečišťování je zastaralý,“ dodala.

Von der Leyenová představila Evropskou zelenou dohodu, cílem je klimatická neutralita EU

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů.

EURACTIV.com dal dohromady 10 hlavních bodů nového plánu Komise:

  1. „Klimaticky neutrální“ Evropa

Jedná se o všeobjímající cíl Evropské zelené dohody. EU bude chtít dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a to skrze „klimatický zákon“, který Komise představí v březnu 2020. Plán zahrnuje větší ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, z původních 40 % má být nyní 50–55 %. Nový záměr však ještě musí projít prospěchovou analýzou (tzv. cost-benefit analysis), která určí, jestli je plán realizovatelný a vyplatí se. Komise chce zároveň prověřit veškerou unijní legislativu, jestli je v souladu s novými klimatickými cíli.

  1. Cirkulární ekonomika

Nový akční plán cirkulární ekonomiky bude na stole v březnu 2020, a to jako součást širší průmyslové strategie EU. Má zahrnovat předpisy pro udržitelný výrobní proces, aby se nemuselo využívat tolik materiálu a výrobky bylo možné recyklovat nebo opětovně využít. Silně znečišťující průmysly jako ocelářský nebo textilní budou také pod drobnohledem akčního plánu. Jeden z klíčových cílů do roku 2030 představuje příprava na „čistou výrobu oceli“ pomocí vodíku. V příštím roce vznikne návrh legislativy, který má zajistit, že baterie budou znovu použitelné a recyklovatelné.

Česká cirkulární ekonomika se pomalu roztáčí. Výzvou je skládkování

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?

  1. Renovace budov

Má se jednat o jeden z vlajkových programů Zelené dohody. Klíčovým záměrem je zde zdvojnásobit nebo ztrojnásobit poměr budov, které se zrenovují.

  1. Nulové znečištění

Ať už se jedná o ovzduší, půdu nebo vodu, cílem je zajistit, aby bylo životní prostředí do roku 2050 bez jakéhokoliv znečištění. Jednu z nových iniciativ představuje chemická strategie pro dosažení „netoxického životního prostředí“.

  1. Ekosystém a biodiverzita

V březnu 2020 spatří světlo světa také nová strategie v otázce biodiverzity, a to v rámci příprav na stejně tematicky laděný summit OSN v říjnu v Číně. Nová opatření se zaměří na zastavení úbytku biodiverzity, týkat se budou například boje se znečišťováním půdy a vody nebo vysazování stromů. Budoucí pravidla mají také podporovat ten typ zemědělství, jehož podmínkou není kácení lesů.

Z půdy zmizelo 90 procent živých organismů, je mrtvá. Schyluje se k ekologické katastrofě, říká expert

Vědci z celého světa varují před dosud nevídaným vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Viníkem je podle nich zejména člověk, který planetu znečišťuje, významně se podílí na globálním oteplování a drancuje přírodní zdroje pro vlastní obživu.

  1. Strategie „z farmy rovnou na stůl“

Cílem strategie, kterou Komise představí na jaře 2020, je dosáhnout „zelenějšího a zdravějšího zemědělství“. Plán zahrnuje významné snížení využívání pesticidů, hnojiv a antibiotik. Členské státy dostaly za úkol do příštího roku vytvořit národní akční plány v rámci Společné zemědělské politiky, které následně projdou kontrolou souladu s cíli Zelené dohody.

  1. Doprava

Jen rok po nových emisních standardech pro auta se Komise opět zaměřuje na automobilový průmysl. Současným cílem je dosáhnout do roku 2021 vypouštění 95 g CO2 na ujetý kilometr, novinkou je snaha dostat toto číslo na nulu někdy ve čtvrté dekádě tohoto století. Elektromobilita bude podporována i nadále, do roku 2025 by měl přibýt další milion veřejných nabíjecích stanic. Tam, kde elektromobilita zatím možná není, tedy v letecké nebo nákladní dopravě, bude snaha směřovat na častější využívání „udržitelných alternativních paliv“ jako bionafty nebo vodíku.

Rozjezd elektromobility se neobejde bez podpory

Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.

  1. Peníze

Aby se „na nikoho nezapomnělo“, Komise navrhuje zřízení tzv. mechanismu spravedlivého přechodu (Just Transition Mechanism) pro regiony závislé na fosilních palivech. „Naší ambicí je mobilizovat 100 miliard euro a přesně je zacílit do nejzranitelnějších regionů a sektorů,“ nechala se slyšet von der Leyenová ve středu.

Navrhovaný nástroj bude mít tři zdroje:

  • Fond spravedlivého přechodu financovaný z regionální politiky EU
  • Program InvestEU, který bude disponovat penězi Evropské investiční banky
  • Vlastní kapitál Evropské investiční banky

Součástí bude například i nabídka technické asistence regionům, aby finance podle přísných pravidel dokázaly „absorbovat“.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

  1. Výzkum, vývoj, inovace

Více než třetina rozpočtu unijního programu Horizont Evropa ve výši 100 miliard eur, který se mezi lety 2021 a 2027 zaměří na výzkum a inovace, bude směřovat do klimaticky přívětivých technologií.

  1. Vnější vztahy

Unijní diplomatické snahy se budou soustředit na podporu Zelené dohody. Jedno z opatření, které patrně vzbudí pozornost a kontroverze, je návrh zavedení přeshraniční uhlíkové daně. Pokud se zbytek světa nepřidá k ambiciózním cílům EU, mělo by se jednat o nástroj k tomu, aby nedošlo k poškození unijního průmyslu levnější konkurencí ze třetích zemí.

Sama Evropská komise chce jít příkladem a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

Stavba nové Komise je ve finále. Dominovat jí budou silní místopředsedové a zelená agenda

Už příští týden začne „grilování“ nastávajících eurokomisařů před Evropským parlamentem. Kdo nakonec projde sítem? Jak bude fungovat nová struktura Evropské komise a co mohou priority nové předsedkyně znamenat pro Česko?