Evropské regiony čeká spravedlivá transformace. Co bude obnášet?  

© Pixabay

Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony. Ty proto budou moci čerpat ze speciálního Fondu pro spravedlivou transformaci určeného výlučně pro ně.

Evropská unie chce do roku 2050 vypouštět jen takové množství emisí uhlíku, jaké je schopná pohltit. K dosažení tzv. klimatické neutrality ale bude muset zásadně „ozelenit“ ekonomiku, k čemuž bude potřebovat masivní investice. Ty by měl zajistit tzv. Mechanismus spravedlivé transformace (JTM) složený ze tří pilířů, který má technicky a finančně evropským státům s transformací pomoci.

První pilíř zmíněného mechanismu, Fond pro spravedlivou transformaci v celkovém objemu 17,5 miliardy eur, je navíc výlučně určen pro regiony všech členských států, pro které bude proměna náročnější než pro ostatní.

Fond bude spolu s ostatními strukturálními fondy součástí evropské kohezní politiky. Se dvěma z nich bude zároveň finančně propojený, prostředky z něj totiž budou doplněny o finance z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). V praxi bude každé euro, které z JTF stát dostane, doprovázet 1,5 až 3 eura z ERDF a ESF.

Státy by navíc měly aktivity podpořené zdroji z Fondu pro spravedlivou transformaci také spolufinancovat v závislosti na kategorii regionu, v případě méně rozvinutých regionů 15 procenty, v případě přechodových regionů 30 procenty a v případě více rozvinutých regionů 50 procenty.

Jsou to především uhelné regiony závislé na těžbě a spalování uhlí nebo regiony s energeticky náročným a znečišťujícím, například ocelářským nebo chemickým, průmyslem.

Komise při rozdělování obálek z JTF pro jednotlivé členské státy a jejich regiony posuzovala pět faktorů: emise skleníkových plynů pocházejících z průmyslu; míru zaměstnanosti v uhelném sektoru; míru zaměstnanosti v průmyslu; produkci rašeliny (týká se především Irska a Portugalska) a produkci ropných břidlic (týká se Estonska).

Co do emisí z průmyslu „vede“ v rámci vybraných regionů Německo následované Polskem. Česko je na šesté příčce ještě po Nizozemsku, Itálii a Francii. Co do socio-ekonomických faktorů pak nejvíce lidí jak v uhelném, tak v znečišťujícím průmyslu zaměstnává Polsko. Na opačných koncích žebříčků jsou Kypr a Malta. 

V původním návrhu JTF z ledna letošního roku Evropská komise počítala s obálkou 7,5 miliardy eur, tu v květnu v souvislosti s přepracováním návrhu rozpočtu v důsledku koronavirové krize navýšila na 40 miliard eur. Po složitém rozpočtovém jednání však bude JTF nakonec disponovat celkem 17,5 miliardy eur (7,5 miliardy eur z unijního rozpočtu a 10 miliard eur z fondu obnovy). Unijní instituce už se na konečné podobě fondu dohodly v rámci trialogu v prosinci 2020, nyní dohodu musí ještě posvětit Rada a Evropský parlament.  

Pro získání prostředků z JTF musí členské státy vypracovat tzv. plány spravedlivé územní transformace, ve kterých navrhnou transformační proces až do roku 2030. Měly by do něj zahrnout, jakým ekonomickým, sociálním a environmentálním výzvám čelí, a jaké mají pro transformaci dané oblasti potřeby.

Kromě toho budou moci regiony a aktéři v nich čerpat prostředky na projekty spojené s transformací ze zbývajících dvou pilířů JTM nebo také například z Modernizačního fondu.

V Česku budou prostředky z JTF směřovat do tří uhelných krajů – Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého – skrze nově vytvořený Operační program Spravedlivé transformace (OPST). Ten je v současné době připravován a bude spadat do gesce ministerstva životního prostředí. Některé činnosti však budou přeneseny na Státní fond životního prostředí České republiky.

 

Česko v současné době také připravuje zmíněný plán spravedlivé územní transformace (PSÚT), který má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj. Podle informací, které ministerstvo poskytlo redakci EURACTIV.cz nyní probíhá sběr podnětů z dotčených uhelných regionů a diskuse s Evropskou komisí o návrhu vhodných kritérií pro posuzování přínosu jednotlivých projektů k procesu transformace. Do přípravného procesu jsou zapojeny také ostatní ministerstva, zástupci regionů a také ostatní subjekty jako například zástupci tripartit, asociací samospráv, zaměstnavatelských a odborových organizací či zástupci ekologických organizací. Plán by měla Česká republika Evropské komisi k vyhodnocení předat v prvním čtvrtletí příštího roku. 

Právě včasná a důkladná příprava konkrétních projektů je pro regiony klíčová. Ačkoliv je podle informací ministerstva v krajích dostatek témat a problémů k řešení, které by mohly prostředky z JTF pomoci zafinancovat, projekty musí jednak prokázat transformační potenciál, kromě toho ale musí být také včas připraveny. 

Karlovarský kraj hlásí, že má připraveno již 100 projektů za více než 70 miliard korun. Podobně je na tom i Ústecký kraj, který do této doby sesbíral k posouzení celkem 178 projektových návrhů za zhruba 276 miliard korun. Moravskoslezský kraj pak eviduje více než 60 projektových záměrů za asi 60 miliard korun a také některé další projekty velkých podniků, které jsou zasaženy útlumem uhlí.  

Evropská komise v rámci Evropského semestru Česku doporučila, aby kraje prostředky využily na zavedení technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou energii, snižování emisí skleníkových plynů, zakládání nových firem, zvyšování kvalifikace pracovníků, a i na jejich rekvalifikaci. Ale hlavně také na obnovu a dekontaminaci lokalit, vzhledem k tomu, že se v českém případě jedná o uhelné regiony. Komise rovněž radí, aby kraje z JTF zafinancovaly zejména investice na posílení oběhového hospodářství, pomoc lidem při hledání zaměstnání a při jejich aktivním začleňování. Prioritně by pak podle Komise měly české kraje investovat zdroje z JTF do výzkumu inovací, pokročilých technologií, do digitalizace a digitálního propojení, ale také do technické pomoci při transformaci.

Alokace pro konkrétní kraje zatím nejsou známy, celkem by si ale měly z JTF přijít na téměř 1,5 miliardy eur. První výzvy by pak měly být vyhlášeny v roce 2022.

Spravedlivá transformace v Česku souvisí hlavně s útlumem těžby a spalování uhlí. Zatím však není jasné, kdy k němu v České republice dojde. Uhelná komise, která se zabývala scénáři pro útlum těžby, v prosinci 2020 doporučila, aby uhlí v Česku skončilo v roce 2038. Vláda se však na tomto datu neshodla, někteří ministři se totiž přiklonili spíše k dřívějšímu termínu, a to v roce 2033. Termín se tak nyní diskutuje v meziresortním řízení. Kdy má vláda rozhodnout o tom, do kdy budou v provozu české uhelné doly a elektrárny, zatím není známo. 

Přípravy na čerpání peněz z Fondu pro spravedlivou transformaci jsou v plném proudu. „Samotný operační program připravuje ministerstvo životního prostředí a vláda ho bude spolu s ostatními programy schvalovat v průběhu příštího roku. První výzvy z programu budou vypsány až na přelomu let 2021/2022 a k hodnocení projektů dojde nejdříve od poloviny roku 2022, takže o tom, jaké projekty, za jakých podmínek a v jaké době budou podpořeny, je zcela předčasné spekulovat.  Nicméně je známo, že se ve FST počítá s významnou podporou malých a středních podniků, výzkumné a akademické sféry i tzv. produktivnich investic u velkých projektů, tedy obecně těch, které přinesou významný technologický progres,“ komentoval nový fond ministr životního prostředí Richard Brabec

„Každý region má svá specifika, která je třeba zohlednit. A mnoho regionů má na cestě ke klimatické neutralitě různou výchozí pozici. Měla by však platit stejná pravidla pro všechny zasažené regiony. Možnosti financování, které byly pro Fond pro spravedlivou transformaci určeny, nejsou žádnou novinkou, neboť většinu činností lze financovat i z prostředků jiných programů politiky soudržnosti. Hlavní oblast působnosti Fondu pro spravedlivou transformaci nicméně doposud nebývalým způsobem přispívá k plnění Zelené dohody pro Evropu,“ uvedl starosta města Rijeka Vojko Obersnel (HR/SES), který byl zpravodajem stanoviska Výboru regionů EU k Fondu pro spravedlivou transformaci. 

„Achillovou patou energetické transformace je neochota politické garnitury postupovat transparentně a inkluzivně. Nyní je ta pravá chvíle apelovat na politiky a požadovat rozumné využití evropských peněz a udržitelné řešení konce uhlí. Vyslyšení potřeb dotčených regionů by mohlo být alespoň částečným vyrovnáním za měsíční krajinu, zdravotní potíže obyvatel způsobené znečištěným ovzduší a sociální nejistoty života v regionu, který je závislý na uhelném průmyslu,“ upozornila na nutnost transparentních postupů Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.