Zdeněk Hřib: Praha má velké klimatické ambice, veřejnost má ale ze změn strach

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

Zdeněk Hřib (Piráti) je od roku 2018 primátorem hlavního města Prahy, na starost má mimo jiné oblast informatiky, evropských fondů a zahraničních vztahů. Vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a působí také jako ředitel obecně prospěšné společnosti Institut pro veřejný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví (InAVERZ).

Praha se spolu s ostatními hlavními městy Visegrádské skupiny stala součástí tzv. Paktu svobodných měst a snaží se z Evropské unie získat přímé financování. Co k tomu středoevropské metropole vede?

Principiálně jde o záležitosti spojené s klimatickou krizí. Ta se pochopitelně projevuje nejenom ve městech, ale i v ostatních regionech, nicméně jeden z klíčů k jejímu řešení spočívá v inovacích. Inovace mají největší potenciál vzniku právě ve městech, protože města disponují institucemi a univerzitami, které jsou schopné změnu zrealizovat. Proto by bylo vhodné, aby Evropská unie vnímala tento fakt a města podpořila v zelené obnově po pandemii covid-19 s důrazem na inovace.

Pakt svobodných měst tzv. zelenou obnovu a podporu Evropské zelené dohodě deklaroval i v otevřeném dopise Evropské radě a také v dopise adresovaném německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž země nyní předsedá Radě EU. Podstatou je, aby skutečně potřebné investice spojené s nápravou ekonomických důsledků pandemie covid-19 zároveň přispěly k překonávání výzev souvisejících s klimatickou změnou.

Evropská města chtějí po EU peníze na ochranu klimatu

Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.

Budoucnost spočívá ve městech

Znamená to, že bez přímého financování, kdy do rozdělování evropských prostředků vstupuje národní úroveň, má Praha menší šanci získat peníze na zelené projekty?

Konkrétně v České republice si nelze nevšimnout, že akcent na zelenou budoucnost u stávající politické reprezentace chybí. Praha je také, asi jako všechna hlavní města, do určité míry specifická, jiná než zbytek země. V Praze vzniká 25 procent hrubého domácího produktu ČR, nicméně z daní máme jen 7 procent. Peníze, které se tady vydělají, pomáhají jinde v regionech. Je to tak naprosto v pořádku, není to chyba. Pochopitelně však nelze zapomínat na podporu měst a inovací, díky kterým města fungují jako motory národní ekonomiky.

K přímému financování měst se přikláníme i proto, že tím lze obejít národní obálku, protože například u nás nebo v Maďarsku na národní úrovni existuje problém se střetem zájmů. V našem případě je to přímo na úrovni osoby premiéra, v Maďarsku je to dané rodinnými příslušníky premiéra, ale problém je víceméně podobný. Navíc, vynecháním národní úrovně alespoň u části zdrojů by se Evropská unie mohla dostat blíže k občanům. Jak říkají někteří mí kolegové starostové – budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech.

Budoucnost EU a její zotavení po krizi bude záviset na jejích regionech, městech a obcích

Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.

V době karantény se ve městech značně omezil provoz, což přispělo ke zlepšení ovzduší. Plánuje Praha tuto zkušenost v rámci svých environmentálních ambic do budoucna nějak uplatnit?

Byl to určitě impuls k navrácení veřejného prostoru zpátky lidem a k bezmotorové dopravě, ať už pěší nebo cyklistické. V současné době zahajujeme druhou fázi rekonstrukce Mariánského náměstí, které bylo v minulosti de facto parkovištěm, a chceme z něj vytvořit skutečně hezkou část veřejného prostoru. Donutili jsme některé ředitele odborů na magistrátu a kolegy politiky, aby před radnicí neparkovali, a skutečně to funguje. Už teď je na místě povedená instalace se stolky, židlemi a květináči a nemohou tudy projíždět automobily. Mariánské náměstí ožilo, je na něj úplně jiný pohled. Podobné iniciativy se snažíme dělat i jinde ve městě, ale vnímání veřejnosti je poněkud ambivalentní. Je tady totiž velký strach ze změn, které se dějí, a my se s tím snažíme nějakým způsobem pracovat. Doufám, že se časem takových projektů podaří nejen před radnicí, ale i jinde v Praze, zrealizovat více.

Obousměrné sdílení zkušeností

Spolupracuje v rámci ozeleňování Praha s ostatními městy? Sdílejí si města své zkušenosti?

Naše klimatické ambice jsou vysoké a sdílení zkušeností probíhá přes standardní platformy, kterými je například Asociace krajů České republiky. Asociace má pracovní skupiny, které se týkají například chytrých měst. Podobně funguje i Svaz měst a obcí, kde je pražský primátor tradičně čestným předsedou.

Sdílení zkušeností probíhá obousměrně, protože i v jiných městech se dějí velice zajímavé věci, které se týkají například hospodaření s dešťovou vodou nebo revitalizace parků. Nejedná se sice zrovna o high-tech záležitosti, ale i obnova malého vodního cyklu významně přispívá k nastolení zdravého životního prostředí v Praze. Takže spolupráci s jinými městy se určitě nebráníme.

Vlastně i Pakt svobodných měst je hodně o sdílení zkušeností, a to nejen uvnitř ČR a Visegrádu. Platforma je otevřená, připojit se mohou další města nebo třeba instituce, které sdílí stejné hodnoty a chtějí sdílet své zkušenosti.

Primátoři V4 lobbují v Bruselu za peníze z fondu obnovy. Má aliance metropolí šanci na úspěch?

Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.  

Využíváte ke spolupráci s Evropou i jiné platformy, než je Pakt svobodných měst?

Většina starostů hlavních měst V4 je zároveň reprezentanty ve Výboru regionů (členem Výboru regionů není starosta Budapešti Gergely Karácsony – pozn. red.). Takže to je další platforma, kde bychom chtěli usilovat o podporu pro naše návrhy. Ještě je tady platforma Eurocities (Eurocities sdružuje velká evropská města a v EU prosazuje jejich zájmy – pozn. red.), kde je starosta Varšavy Rafal Trzaskowski členem výkonné komise. To je pochopitelně také platforma, kde chceme tato témata tlačit do popředí.

Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet

České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.