Ředitel svazu plynařů: Auta na CNG už mají problémy vyřešené

zdroj: Český plynárenský svaz

„CNG má všechny problémy v podstatě vyřešené. Má nulovou silniční daň, spotřební daň je naplánována do roku 2020. Řeší se už v podstatě jen parkování v hromadných podzemních garážích,“ komentuje situaci okolo aut na stlačený zemní plyn výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.

Stlačený zemní plyn má v dopravě řadu výhod. Je ale užívání auta na CNG pro řidiče stejně pohodlné jako v případě „normálního“ vozu? CNG se hodně využívá třeba ve firemních flotilách a firmy mají plničky ve svých areálech. Nebo je možné je najít u plynárenských provozů. To ale pro běžného člověka není moc pohodlné. Proč nejsou plničky na klasických čerpacích stanicích?
Ta doba už je pryč. Když jsme před osmi lety s CNG začínali, v rámci dohody s vládou jsme jako plynaři slíbili, že zajistíme výstavbu dostatečného počtu stanic. Nevěděli jsme tenkrát rychle kde, protože jsme měli relativně málo času. Proto jsme zvolili plynárenské provozy a pak jsme plničky stavěli také u autobusových nádraží a garáží. Každá z těch plniček totiž musela mít nějaké opodstatnění. A abyste získala business case, musíte se opřít o určitou spotřebu. Protože autobusy nemohou jezdit kvůli tankování daleko, udělali jsme plničky u nich.

„Evropa na tom není tak špatně, aby si nemohla dovolit platit třílitrová auta na benzín. To je také důvod, proč zatím CNG není v EU tak rozšířené.“

To však byly první kroky k vytvoření základní sítě, kterou už dnes v České republice máme. Ale je samozřejmé, že CNG automobily potřebují dosáhnout stejného komfortu, jaký mají klasická auta. Řidič chce pochopitelně přijet k pumpě, koupit si bagetu a odskočit si. A to na autobusovém nádraží nedostane. Několik plniček u autobusových nádraží nejspíš ještě vznikne, protože teď je možné pro rozvoj autobusové dopravy na CNG využít evropské peníze. Ale plynárenské společnosti už budou drtivou většinu stanic budovat v rámci klasické sítě.   

Takže v budoucnu řidič přijede na klasickou benzínku a najde tam i stojan se stlačeným zemním plynem?
Určitě by to tak mělo být. Přece jen, Česká republika má jednu z nejhustších sítí plnicích stanic. Takže jsme trochu rozmazlení, protože benzínku máte na každém rohu a nemusíte přitom nikam sjíždět. A najednou máte obrovský problém, než najdete plničku CNG. Ale to by se mělo změnit. Jen v současné době je dohodnutá výstavba 40 plniček na stanicích Benziny a do budoucna už by to mělo být úplně normální.

A je to pro Benzinu a ostatní sítě stanic vlastně výhodné?
Všichni váhali, protože ať chcete nebo ne, CNG jim trochu ubírá byznys. Jakmile ale začne jeden, později se přidají i další. To je také zajímavé. Průběh vývoje CNG, který začal v Itálii před 20 nebo 30 lety, je všude stejný. Na začátku nikdo nechce stavět plničky, protože je málo aut. Nikdo nechce povolovat garáže nebo instalovat detekční zařízení, protože je málo aut. Ale ve chvíli, kdy se ukáže, že je to výdělečné, rozvoj se rozjede. Smí se parkovat ve všech garážích, na benzínkách všech značek najdete plničky CNG a vývoj jde exponenciálně nahoru. Podobně to probíhalo například v Německu nebo Rakousku. Na čas s tímhle vývojem zahýbaly elektromobily, ale ty začátky jsou všude stejné.

Když jsme narazili na elektromobily – jako laik mám pocit, že pokud se začne mluvit o čisté mobilitě, jako první často přijdou člověku na mysl auta na elektřinu. Vnímáte auta na elektřinu jako konkurenci CNG? A proč je, alespoň podle mého pocitu, o nich víc slyšet?
Na rozdíl od elektromobilů má CNG všechny problémy v podstatě vyřešené. Má nulovou silniční daň, spotřební daň má naplánovanou do roku 2020 a tak dále. Řeší se už v podstatě jen parkování v hromadných podzemních garážích. Důraz na elektromobily podle mého názoru souvisí s evropskou, nebo spíše německou politikou obnovitelných zdrojů. Myšlenka je to pěkná. Ve dne svítí slunce a v noci fouká vítr. Nejvíce se ale z těchto zdrojů většinou vyrobí tehdy, když tu elektřinu nikdo nepotřebuje. Pokud budou v Evropě miliony aut, které budou moci v době přebytku tu energii využívat a nabíjet si baterie, je to relativně dobrá idea. Ovšem, pouze pokud se bude elektřina vyrábět z obnovitelných zdrojů. Když to ale bude třeba v Polsku, kde se téměř veškerá elektřina vyrábí z uhlí, tak budou přepočtené emise z auta nakonec daleko přesahovat limity, které platí už dnes. Z tohoto pohledu je tedy elektromobilita nosná myšlenka, ale v krátkodobém horizontu je podle mě neuskutečnitelná, protože ani baterie zatím nejsou na potřebné úrovni.

Takže elektromobilita je spíš „hudba budoucnosti“, jak říkáte?
Vlna zájmu o elektromobily se zvedla před nějakými pěti lety. Když se na věc podíváme z politického hlediska, je to poměrně jasné – v minulosti se do Evropy plyn dovážel hlavně z Ruska. Oproti tomu tu jsou větrníky, solární elektrárny nebo uhelné elektrárny, a ty využívají domácí zdroje. Na druhou stranu, v poslední době se situace okolo plynu začíná měnit, například i díky dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). A u elektromobilů je problém nejen v tom, kde se vyrobí energie, ale také jak se vyrábí právě potřebné baterie. A jejich výroba je v současné době pořád hodně neekologická, musí se odněkud dovážet a je také potřeba je nějak zlikvidovat.

„Jsem optimista a věřím, že plyn má budoucnost, protože světové zásoby plynu vydrží o sto let déle než zásoby ropy.“

I energetické firmy mění svůj pohled. CNG v Česku před osmi lety rozjížděla společnost RWE. Pak se situace proměnila a nastal obrovský trend elektromobilů. Ale teď se přišlo na to, že tato cesta asi nebude úplně správná. Tedy, možná bude, ale má čas ještě nějakých patnáct nebo dvacet let. A v tom mezidobí bude více aut jezdit na plyn, protože EU má přísná emisní pravidla.

Navíc, CNG auta, to není jen Evropa. Po světě jich jezdí 20, podle některých statistik až 25 milionů. A hlavní zájem je především ve větších zemích, které více „otáčí korunou“. Jedná se o země jako Pákistán nebo jihoamerické státy. Jednak mají přístup ke zdrojům zemního plynu a jednak tam panují chudší poměry. Evropa na tom není tak špatně, aby si nemohla dovolit platit třílitrová auta na benzín. To je také důvod, proč zatím CNG není v EU tak rozšířené. 

Například v Česku je situace taková, že jezdit na CNG se vyplatí hlavně díky minimální spotřební dani, kterou stát vyměřil právě na základě dohody do roku 2020, kterou už jste zmiňoval. Není to zvláštní, když tak CNG vlastně státní kase ubírá příjmy? A co se stane, až daňová výjimka platit přestane?
Evropa je velmi konzervativní a nikdy tu nebude jezdit 99 % aut na stlačený zemní plyn. Bude to možná nějakých deset nebo dvacet procent. Stát si to uvědomuje a proč by mu mělo tolik záležet na spotřební dani z takového paliva, když může o něco víc zdražit to klasické? Navíc je potřeba plnit například právě evropské předpisy, které na rozvoj čistších paliv tlačí. Myslím si, že tento pohled zvítězí. Daň ale bude přirozeně stoupat, právě do zmíněného roku 2020. A pak už bude hodnota zhruba stejná, jako byla v roce 2006. Co se stane potom, to se uvidí.

Ale třeba i Německo v prosinci 2013 v koaliční dohodě mezi stranami CDU, CSU a SPD se dohodlo na snížení sazby daně z CNG i za rok 2018. Podniky, obce a další partneři na trhu mají nyní jistotu, že hospodářská výhoda CNG stále přetrvává. Tento stimul je signálem pro všechny zúčastněné strany, aby se nadále zabývali intenzivněji rozvojem CNG v dopravě. Já jsem optimista a věřím, že plyn má budoucnost, protože světové zásoby plynu vydrží o sto let déle než zásoby ropy.

Garážování – velbloud z komára   

Na začátku jsme mluvili o dostupnosti plnicích stanic. S autem na stlačený zemní plyn ale řidič může narazit ještě na další problém. Tady přicházíme k otázce garážování, která je v Česku trochu složitá. Sám jste na to před chvílí narazil. Jak to vlastně je?
Byli bychom rádi, kdyby se podařilo novelizovat vyhlášku ministerstva dopravy o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích z roku 2002. V té je napsáno, že vozidlům na CNG a LPG (zkapalněný ropný plyn – propan butan) je zakázáno vjíždět do garáží, u kterých to není výslovně povoleno. My bychom to rádi viděli přesně naopak. Aby byl vjezd povolen, pokud to není výslovně zakázáno. Pokud ta garáž bude vybavena větráním s dostatečnou kapacitou a dalšími prvky, pak by tam zákaz vjezdu neměl být.

Jsou ale garáže, na kterých visí jen cedule se zákazem pro LPG, na který v České republice jezdí mnohem víc aut. To znamená, že z hlediska bezpečnosti mezi nimi existuje rozdíl? A pokud ano, proč vyhláška „zakazuje“ oba plyny?
Dochází tady k určitému zmatení, protože z laického pohledu se může zdát, že jeden plyn je jako druhý. Stlačený zemní plyn je ovšem lehčí než vzduch a odvětrává se v podstatě stejně jako benzínové páry se vzduchem. Navíc – směs zemního plynu a vzduchu, to je méně nebezpečná třaskavina než benzínové páry.

„Elektromobilita je nosná myšlenka, ale v krátkodobém horizontu je podle mě neuskutečnitelná.“

Na druhé straně, když v garáži vyteče propan butan, je poměrně problém ho vyvětrat, protože je těžší než vzduch. Trochu s nadsázkou říkám „nateče do kanálu, kanálem se někam dostane, okolo půjde chodec, odhodí cigaretu – a nebezpečí je na světě“.

Takže chcete, aby se tyto dva plyny v nové vyhlášce oddělily?
V tomhle směru jsme zaznamenali určitou ochotu na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru, ale u ministerstva se změny asi dosáhnout nepodaří. Rádi bychom to od sebe oddělili, ale nejspíš bude potřeba vyřešit obě otázky najednou. Tak, aby bylo možné do garáží vjet s autem na CNG i LPG, pokud bude mít dostatečné technické vybavení.

Pokud vím, hasiči, respektive ministerstvo vnitra, mají vlastní vyhlášku, která se dotýká CNG, a to je vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb z roku 2011. Podle ní musí garáže plnit určité nároky (musí mít například detektory plynu a účinné větrání), a pak do nich mohou auta na plyn i vodík bez problému vjet. Celkově to působí trochu zmateně.
Existuje několik předpisů a ne všechny si navzájem odpovídají. Záleží na tom, z jakého úhlu se na věc díváte. Kdyby se chtěl někdo soudit, právník stejně najde cestu, jak jeho výklad podle předpisů obhájit. A nakonec, v praxi je to docela jedno. Podívejte se třeba na garáže v obchodním centru na Černém mostě. Jsou to otevřené garáže, ale vlastníci tam pro jistotu mají zákaz pro CNG auta, aby náhodou nebyl nějaký problém. Auta na CNG i LPG tam ale stejně jezdí, protože na většině z nich stejně není na první pohled nic poznat. Jednou se stalo, že vrátný zakázal vjezd nějakému autu na stlačený zemní plyn, které to mělo napsáno na kapotě. Za chvíli to věděla spousta lidí, kteří v Praze jezdí na CNG, protože si to zkrátka zatelefonovali.

Takže ve skutečnosti je ta situace trochu improvizovaná. Pokud to správně chápu, podle plynařů by stačilo zkrátka udělat v legislativě pořádek.
S hasiči tu situaci řešíme od roku 2005. Na ministerstvu dopravy zatím mají starou vyhlášku, o které jsme už mluvili. V roce 2011 se změnila vyhláška ministerstva vnitra, kterou jsem také popisoval. Podle ní musí mít garáže to povinné vybavení. Jenže ti, kdo vlastní nějakou garáž, se logicky nechtějí zajímat o nějaké dovybavení. A nakonec stejně zjistíme, že děláme z komára velblouda. Pořád se mluví o nebezpečí úniku plynu, ale v garážích stojí mnohonásobně víc aut na benzín, který také může začít unikat a jak už jsem říkal, benzínové páry jsou v tu chvíli nebezpečnější. Jenže to nikdo neřeší, protože auta byla odjakživa na benzín.

„Stalo se, že vrátný zakázal vjezd autu na CNG. Za chvíli to věděla spousta lidí, kteří v Praze na plyn jezdí, protože si to zkrátka zatelefonovali.“

Na druhou stranu lze chápat, že hasiči jsou zkrátka opatrní.
Chápu, že je potřeba nějaká předběžná opatrnost. A kdyby už nic jiného, chápu, že hasiči se chtějí cítit alespoň trochu bezpečně, pokud mají zasahovat v nějaké tmavé podzemní garáži. Pro hasiče je tlaková lahev zkrátka tlaková lahev, ať už je to palivo nebo vybavení pro potápěče. Ale stejně nikdo nekontroluje, jestli se potápěč před cestou k vodě zastaví v obchodním centru na nákup a má v autě sedm lahví.

A jak je to vlastně s garážováním v zahraničí?
Před lety jsme si nechali udělat studii o garážování v Evropě, tehdy v EU-25. Ukázalo se, že v Německu a Itálii jezdí statisíce takových vozidel a nikdo to neřeší. Pro CNG neplatila žádná pravidla v Irsku, protože tam tehdy jezdila asi dvě CNG auta. V ostatních zemích bylo garážování povoleno. A žádné nebezpečí očividně nehrozí, protože se nikde nepíše o tom, že by explodovaly garáže s auty. Paradoxní je, že i v České republice byl na garážích nejprve uveden pouze zákaz pro LPG. Stlačený zemní plyn tehdy přicházel a nikdo nevěděl, co čekat. Trošku se to rozdmýchalo, když jsme po hasičích sami žádali změnu vyhlášky. A jak se předpisy měnily, někdo si řekl, že pokud v garáži nějaké detekční zařízení na plyn není, musí tam být i zákaz pro CNG.

Autor: Adéla Denková