Polsko porušuje v kauze Turów řadu předpisů a nespolupracuje s ČR. Pomoci může už jedině unijní soud

© Archiv NK

Na jaře tohoto roku došlo navzdory negativnímu českému stanovisku k rozšíření těžby na dole Turów, která ohrožuje životy obyvatel okolních obcí a porušuje evropské i polské předpisy. V případu se od počátku angažuje organizace Greenpeace, jejíž kroky vítají i čeští a zahraniční europoslanci. Česká vláda se nyní snaží spor řešit s Evropskou komisí, rozhodnout by nakonec mohl Soudní dvůr EU, říká v rozhovoru Nikol Krejčová.

Nikol Krejčová je vedoucí kampaně proti rozšiřování dolu Turów v organizaci Greenpeace. Dříve pracovala v neziskové organizaci Arnika.

Čím se Polsko v celém případu kolem dolu Turów provinilo? Co mělo udělat jinak?

Polsko nemělo záměr těžby povolit v takové podobě, jak to udělalo. Probíhal proces EIA (tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.), v němž česká vláda vydala negativní stanovisko k záměru. Ale polská strana jej nereflektovala, místo toho vydala kladné stanovisko a následně povolení k těžbě. To je podle nás nezákonné. Polská strana záměr podporuje, přestože tam dochází k ničení životního prostředí a k negativnímu vlivu na Českou republiku, zásoby vody na českém území a životy místních obyvatel. Navíc v celém procesu dochází k porušování evropské legislativy (tj. rámcová směrnice o vodě, směrnice o EIA, směrnice o strategickém vyhodnocování vlivů na životní prostřední, směrnice o svobodném přístupu k informacím a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí pozn. red.).

Do celého procesu zasahuje předchozí chování investora PGE (Polská energetická společnost, pozn. red.) a polských úřadů. Investor dlouho tajil, co zamýšlí s dolem a až na poslední chvíli – ani ne rok před vypršením povolení k těžbě – podal záměr do procesu EIA. Pak tlačil na rychlé projednání. To je podle nás také špatný postup.

V současnosti je to tak, že firma PGE pořád tvrdí, že bude těžit až do roku 2044. Povolení má však jen na šest let, do roku 2026. Před několika týdny nicméně řekli, že přesunou veškeré své podniky do jiné státní firmy či agentury, a to už příští rok. Chtějí totiž jít cestou transformace energetiky a obnovitelných zdrojů. Zbavují se tak své odpovědnosti.

Přesto, vzhledem k tomu, že chtějí těžit až do roku 2044, nebude moci region požádat o finance z Fondu pro spravedlivou transformaci. Tam je totiž podmínka, že by musela být těžba ukončena do konce roku 2030.

Všichni mluví o tom, že se nebude moci těžit do roku 2044, firma PGE to evidentně ani neplánuje. Těžba uhlí je čím dál tím více nevýhodná, samy podniky ji ukončují dříve. Bylo by tak v zájmu regionu si toto vyjasnit. Polsko by takový záměr vůbec nemělo podporovat a povolit ho.

Polské úřady prodloužily těžbu na dole Turów o dalších šest let. Na kritiku z Česka neberou ohledy

Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu.

Jak se stavíte k argumentu polské strany, že dotčené obce na české straně nepřichází o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu. Na červencové debatě Evropského parlamentu to zmínila polská europoslankyně Anna Zalewská. 

To je dlouhodobý argument polské strany. Proti tomu stojí měření, která probíhala desítky let na české straně. Mezi lety 1982 až 2018 došlo k poklesu 50 až 60 metrů spodní vody v terciérních kolektorech. Od roku 1962 do roku 2018 došlo k dvacetimetrovému poklesu ve čtvrtohorních kolektorech. Data jsou tedy jasná.

Pokles spodní vody se nedá vztáhnout k suchu a klimatickým změnám, protože je příliš velký v příliš krátké době. Dají se navíc vysledovat konkrétní poklesy spojené s činností na dole. V 80. letech došlo k přetěžení kolektorů a ke skokovému poklesu vody.

Potvrzují to i místní, kteří měli letos ve studnách velmi málo vody, přestože tento rok byl deštivější než poslední sušší roky. Navíc se ví, že důl sám odčerpává vodu. Mluví se o 12 milionech kubíků ročně, která je odčerpávána a musí odněkud přicházet. Všechny geologické posudky mluví o tom, že dochází ke stékání vody z českého území do dolu.

Samotná PGE připouští v EIA, že dochází k narušení, i když celý problém bagatelizuje a tvrdí, že dochází k menšímu poklesu. Sami ale vědí o tom, že důl narušuje zdroj v Uhelné (česká obec nacházející se v blízkosti dolu – pozn. red.).

Co říkáte na původní návrh Polska vybudovat zeď pro zadržování vody, příp. doplněné přírodním valem? Byly by tyto nástroje účinné?

O přírodním valu se mluví v souvislosti s odcloněním, aby důl nebyl tolik vidět z Uhelné, nesvítil by tolik a nešířil se tolik hluk a prach na české území.

Co se týče podzemní stěny , tak podle našich neoficiálních informací se už staví, nemáme o tom ale žádné bližší informace. Nebyl na ni žádný přeshraniční proces, žádný proces EIA, její vliv je tak velmi diskutabilní. Nemusí fungovat vůbec nebo naopak může fungovat moc, čímž by docházelo k velkému zamokření českého území. Původní popis představený během projednávání v Bogatyni byl velmi vágní – má se jednat o clonu, která bude 80 metrů hluboko v zemi a během stavby se bude upravovat podle své funkčnosti. Tohle ale podle nás není správný postup. Musí se hlavně zamezit tomu, aby nedošlo k narušení spodní vody a znečištění životního prostředí.

Polsko také navrhovalo, že by posílalo vodu do Česka, ale o tom neexistují žádné relevantní informace.

Češi žádají instituce EU o pomoc v případu rozšíření dolu Turów na česko-polsko-německé hranici

Polsko schválilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících minimálně 20 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) není cílem úplné zastavení těžební činnosti, ale větší kontrola jejího průběhu. Na druhou stranu, pirátská poslankyně Dana Balcarová argumentuje, že by těžba měla být zastavena okamžitě. Je takový postup vůbec reálný?

Reálné to je, jak se ukazuje na příkladu jiných dolů. Samozřejmě není možné jednoho dne důl uzavřít a odjet. Musí dojít k rekultivaci a k postupnému uzavírání. Rekultivace je naplánovaná na desítky let a má dojít k zatopení dolu. Je ale otázkou, jestli vůbec nějaká voda na zatopení bude. Rekultivace může mít různou podobu.

Samozřejmě existuje i sociální rozměr uzavírání dolu, protože v Turówě a vedlejší elektrárně pracují lidé, kteří by přišli o práci. To je podle nás nutné řešit přechodem na obnovitelné zdroje energie, technologie již na to jsou. Přechod musí být proveden spravedlivě s ohledem na zaměstnance a občany a může být financován z Fondu spravedlivé transformace EU.

Existuje už nějaký konkrétní plán pro ukončení těžby na dole Turów a jeho následnou rekultivaci?

Existuje polská studie, která popisuje ukončení těžby a transformaci Turówa. Dokonce to vychází velmi výhodně, i cenově. Není to ale studie daného regionu, jde o studii polských univerzit. Oficiální ukončení se totiž zatím neplánuje.

Kompenzace pro uhelné elektrárny jsou drahé, trh by vyřadil uhlí rychleji a levněji, říká německý europoslanec

Masivní kompenzační mechanismus pro uhelný sektor není správné řešení. Zaprvé, v socioekonomickém tržním prostředí nenajdete žádné jiné odvětví, kterému by dal stát záruku přežití na dalších osmnáct let, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německý europoslanec Michael Bloss (Zelení/EFA)

Petice a proti-petice

Jaký vliv měla česká petice, která byla po sesbírání 13 tisíc podpisů předložena Evropskému parlamentu?

Petice byla projednávána petičním výborem Evropského parlamentu. Její projednávání ale bylo pozdrženo kvůli koronaviru. Na základě toho začal petiční výbor komunikovat s Polskem po vlastní ose a žádal o vysvětlení. Vyzval i Evropskou komisi, u které leží několik stížností, aby se problémem aktivně zabývala.

V plánu je projednávání petice v environmentálním výboru EP. Nicméně procesy jsou velmi zdlouhavé i za normálních okolností. Nyní je to navíc vše pozdrženo koronavirovou situací.

Petice má však velkou váhu. Evropský parlament má v plánu se k ní ještě vrátit.

Europoslanci volají po ráznějším postupu v kauze dolu Turów

Poslanci z petičního výboru Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v uhelném dole Turów poblíž českých hranic. Ta podle obyvatel Libereckého kraje znečišťuje pitnou vodu v nedalekých obcích. Podle většiny poslanců tím polská …

Minulý týden byla projednána i polská proti-petice, která je trochu pochybná. Neví se, kdo ji zakládal a kdo všechno ji podepisoval. Proslýchá se, že podpisy sbírala i samotná PGE. Není jisté, jestli všichni ti, kdo jí podepsali, jsou skuteční lidé. Proti-petice žádá o udržení Turówa v chodu, ale to se nedá požadovat peticí. V debatě převládal názor, že polští občané mají požadovat po své vládě a úřadech spravedlivou transformaci, nikoli udržení těžby uhlí. V současné době může o uzavření dolu rozhodnout jen soud a ten musí zohledňovat, zda došlo k porušení zákona a ne zda si někdo něco přeje.

My to ale na druhou stranu vítáme, že lidé se o důl zajímají, zajímají se o svou budoucnost.

Žádali jste v rámci případu Turów o zapojení i jiné evropské instituce nebo organizace?

Důležitá je Evropská komise, u níž je několik stížností včetně oficiální české. Evropská komise už případ několik měsíců řeší. Komise může začít proceduru pro porušování povinností ze strany členských států, v rámci níž může podat žalobu k Soudnímu dvoru.

Většina českých europoslanců se o toto téma také zajímá, podporují žalobu a zastavení dolu. Podporu máme i od poslanců z dalších zemí.

O případ se zajímá také Evropská síť nevládních ekologických organizací (tzv. European Environmental Bureau, pozn. red.) nebo mezinárodní síť ekologických organizací Europe Beyond Coal, která usiluje o zastavení uhlí.

Česko podalo na konci září podnět k Evropské komisi. Jsou podle Vás kroky české strany v daném případu dostatečné, nebo bychom mohli dělat více?

Může podat žalobu, a to už v lednu, po uplynutí tří měsíců. My si myslíme, že by jí podat měla, a to co nejdříve, protože k porušování předpisů stále dochází. Důl funguje dále, Polsko nijak nemění svou strategii a polská PGE také ne.

Na základě schůzky českých zástupců s Komisí se Česko rozhodlo poslat do Polska několik požadavků, které bohužel nebyly zveřejněny. Za nás by se měla těžba na dole Turów ukončit co nejrychleji, protože je nezákonná, což ministerstvo životního prostředí v jedné ze svých posledních zpráv také potvrdilo.

Vzhledem k tomu, že Polsko nekomunikuje, ani s vládou, tak by se žaloba měla podat, jinak zřejmě nedojde ke zlepšení situace.

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …

Unijní reakce

V pátek 13. listopadu jednali zástupci Česka a Polska s Evropskou komisí, jak jste i sama zmínila. Jakou reakci nyní očekáváte od Komise?

Doufám, že Komise se vyjádří a podpoří podání žaloby, protože dochází k tak významnému porušování evropských směrnic, že případ nelze jinak řešit.

Proč se jednání s Komisí neúčastnilo také Německo, které by jistě mělo silnější hlas než třeba Česko?

Německo nepodalo zatím žádnou stížnost ke Komisi. V Německu stále probíhá diskuse o vlivech dolu Turów. Byla vydána studie, která mluví o narušení zdrojů spodní vody, poklesu terénu a znečištění řeky Nisy způsobené těžbou na Turówě. To dále ukazuje vliv Turówa, který byl ale v procesu EIA bagatelizován.

V Německu nedošlo k tak silnému odporu jako u nás, řada lidí je ale proti, včetně starosty Žitavy pana Zenkera. Uvidíme tedy, jestli se Německo přidá s nějakou stížností.

Pokud se případ dostane až k Soudnímu dvoru EU, očekáváte, že by mohlo dojít k pozastavení těžby?

Ano. Očekáváme, že by mohlo dojít k vydání předběžného opatření, které by těžbu zastavilo. Stejně se to stalo v Bělověžském pralese, kde bylo zastavení nezákonného kácení vynuceno hrozbou vysokých pokut. Stejně by mohl rozhodnout Soudní dvůr i v případě Turówa.

Kácení polského pralesa porušuje unijní ochranu životního prostředí, rozhodl dnes Soudní dvůr EU

Soudní dvůr EU dnes svým rozsudkem zakázal obnovu těžby dřeva v polském chráněném Bělověžském pralese. Porušuje podle něj unijní směrnice na ochranu životního prostředí. Vyhověl tak žalobě Komise z loňského roku.

Jak podle Vás celý případ vypovídá o postoji Polska ke klimatické změně a evropskému Green Dealu?

Celá problematika Turówa ukazuje na to, že Polsko nerespektuje opatření nutná k zastavení prohlubování klimatické změny. Bohužel v tomto není osamocené, protože se to často týká i České republiky.

Víme, že probíhá klimatická změna a že je potřeba snižovat používání fosilních paliv. Zároveň ale musíme myslet na transformaci energetiky, která je potřeba dělat promyšleně a plánovaně, což ale Polsko nereflektuje. Navíc se teď snaží spolu s Maďarskem zastavit možnost, aby v rámci peněz na transformaci energetiky byly vyžadovány podmínky na respektování demokratického fungování země. To přesně ukazuje, že Polsko by chtělo peníze, ale zároveň nechce respektovat samotné základy Evropské unie. Jenže demokratické fungování je jedno z klíčových evropských pravidel, které nesmí být ignorováno.

EU má také cíle pro snižování emisí a není možné, aby Polsko těžilo do posledního dne bez ohledu na společné cíle. To se týká samozřejmě všech zemí, včetně České republiky.

Podle vlády je 55% snížení emisí do roku 2030 pro ČR nereálné. Nová studie tvrdí opak

Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey.