Zájem o eurovolby nezvýší nová vláda ani prezident, shodují se politici

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku s banery ke kampani pro volby do EP v roce 2014; zdroj: EP

Volby do Evropského parlamentu provází tradičně nízká volební účast a ani ty letošní by neměly být výjimkou. Na důvody nízké účasti jsme se ptali českých politiků. Ti se shodli, že by ochotu voličů neměl zvýšit ani více proevropský postoj nové vlády a prezidenta Miloše Zemana. Problém vidí na straně politických stran i médií.

Od vstupu České republiky do Evropské unie proběhnou v pořadí již třetí volby do Evropského parlamentu. Doposud eurovolby nepřilákaly k urnám více než 29 % českých voličů a vyhlídky pro letošní rok nejsou o moc lepší.

Čeští politici se v názorech na důvody nízké volební účasti různí. Podle europoslance Milana Cabrnocha (ODS) je výsledkem minimálního zájmu české veřejnosti o dění v EU „naprosté selhání sdělovacích prostředků, především pak těch veřejnoprávních“.

Jak dodal senátor Miroslav Krejča (bezpartijní), za nízkou volební účast mohou kromě médií i politici, kteří se činnosti orgánů EU přímo či nepřímo věnují, především pak europoslanci. „Co během svého mandátu pro ČR udělali? Zná těch 22 vyvolených vůbec veřejnost?,“ zamýšlí se Krejča a dodává, že i v tomto samozřejmě existují světlé výjimky.

Selhání politických stran?

Podle jiných je chyba na straně politických stran. Jak řekla EurActivu europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), k urnám by mohl české občany přivést zájem stran o samotnou problematiku. „Neméně důležitá je pak kvalitní, nelživá a euromýty vyvracející kampaň kandidujících politických stran,“ dodává.

Také poslanec Zdeněk Besta (ČSSD) vidí nedostatek v přístupu politických stran. „Jde o to, aby lídři jednotlivých stran či hnutí jednoduše a srozumitelně vysvětlili voličům výhody, možná i nevýhody evropské integrace tak, aby se sami voliči mohli rozhodnout, zda k volbám jít či nikoliv,“ uvedl.

Zeman se Sobotkou příliš nepomůžou

Větší zájem o evropské otázky deklaruje ve svém programovém prohlášení i nová česká vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Nakloněnější evropské integraci je ve srovnání se svým předchůdcem i současný prezident Miloš Zeman.

Řada politiků a analytiků si pokládá otázku, zda by právě postoj Zemana a nové české vlády nemohl v květnu přilákat vyšší procento českých voličů k urnám. Podle analytika Jiřího Čáslavky tomu tak nebude.

„Přestože tedy kroky Miloše Zemana ve vztahu k EU hodnotím spíše kladně, tak to pro českou společnost podle mého názoru neznamená nějaký zásadní impuls, který by mohl zvýšit zájem o EU a volby do Evropského parlamentu. Na svého Sikorského ČR stale čeká,“ řekl redakci.

Naráží tak na polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, který přednesl na konci roku 2011 projev, v němž mluvil o novém kurzu celé Unie a zásadní roli Německa. Odstartoval tak symbolický obrat Polska v postoji k EU.

Autor: Denisa Nováková/Anna Kuznická