Zahradil: Šéfa Komise by měly nominovat členské státy, ne evropské strany

Jan Zahradil (ODS); zdroj: EP

Evropské strany v těchto dnech volí své kandidáty na příštího předsedu Evropské komise. Podle Jana Zahradila jde ale o špatnou interpretaci Lisabonské smlouvy a tento krok znamená jen další posílení nadnárodní byrokracie.

Martin Schulz nebo Jean-Claude Juncker. Zdá se, že právě jeden z těchto politiků vystřídá po květnových volbách Josého Manuela Barrosa v čele Evropské komise.

Letos poprvé většina evropských stran před volbami určuje, kdo bude jejich kandidátem na šéfa evropské exekutivy. Předpokládají, že nominovaný té strany, která eurovolby vyhraje, bude automaticky Evropskou radou navržen na tento post. Odvolávají se přitom na část Lisabonské smlouvy, ve které se píše, že Rada tak učiní „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“.

Zahradil: „EU nepotřebuje další posilování nadnárodní byrokracie. Skutečně závažné situace nakonec vždy řeší vlády národních států. Potvrdila to nedávná ekonomická krize nebo současná situace na Ukrajině.“

Rozhodnout by se tak mělo mezi evropskými socialisty, kteří minulý týden oficiálně zvolili předsedu Evropského parlamentu Schulze, a evropskými lidovci. Ti volí kandidáta dnes a je velmi pravděpodobné, že se jím stane bývalý lucemburský premiér Juncker. Toho podporuje jak německá kancléřka Merkelová, tak i české strany, které jsou součástí EPP, tedy TOP 09 a KDU-ČSL.   

Špatná interpretace?

Své kandidáty zvolila i většina ostatních evropských stran. Jedinou z nich, která tak velmi pravděpodobně neučiní, je Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR), jíž součástí je i česká ODS a které předsedá lídr kandidátky občanských demokratů Jan Zahradil.

„AECR další politizaci Evropské komise odmítá. Předseda Evropské komise by měl být, jako tomu bylo doposud, nominován vládami, tedy na základě dohody v Evropské radě. Jsou to právě členské státy, které jsou základním stavebním kamenem EU. Evropská komise není a nemůže být žádnou evropskou politickou vládou,“ uvedl Zahradil. Dodal, že se podle něj jedná o „svévolnou dezinterpretaci“ Lisabonské smlouvy, která povede k posílení nadnárodní byrokracie.

Jiný názor má lídr kandidátky TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. „Za užitečné já i představitelé TOP 09 vnímáme to, že proces vzniku Komise, respektive určení jejího šéfa, bude s vysokou pravděpodobností transparentnější než v minulosti, a snad to tak oslabí ne zcela podložené vnímání řady lidí o jistém demokratickém deficitu orgánů Unie,“ řekl Niedermayer redakci.

AECR nebude kandidáta volit, bude se nicméně chtít účastnit všech debat, které se mezi kandidáty budou konat. Zastupovat by je na nich mohl právě Zahradil. Podle něj chtějí konzervativci v květnových volbách bojovat s liberály a zelenými o třetí místo.

Neznámí kandidáti

AECR si také nechala společností ComRes zpracovat průzkum toho, jak známí jsou pro Evropany kandidáti evropských stran na příštího šéfa Komise. Jednoznačně nejvýše se umístila generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, o které se mluvilo jako o možné kandidátce za evropské lidovce (EPP). Tu zná alespoň trochu 54 % respondentů.

Socialistického kandidáta Martina Schulze zná 40 % respondentů, Jeana-Claude Junckera 34 % a Guy Verhofstadta, který je nominantem liberálů, 16 %.

Evropské volby se uskuteční na konci května. V polovině července bude hlasovat Evropský parlament o předsedovi Komise, kterého předtím navrhne Rada. „Grilování“ dalších komisařů by mělo proběhnout v září a ti by se měli ujmout úřadu 1. listopadu.

Autor: Anna Kuznická