Volby do europarlamentu by nyní vyhrálo ANO

Pavel Telička; zdroj: Evropská komise.

Podle prvního předběžného průzkumu mezi voliči by se pravděpodobným vítězem jarních voleb do Evropského parlamentu stalo vládnoucí hnutí ANO. Lídr volební kandidátky a bývalý český eurokomisař Pavel Telička se jeví jako nejdůvěryhodnější kandidát a podle oslovených voličů by nejlépe ze všech známých kandidátů hájil v europarlamentu české zájmy.

K posledním volbám do Evropského parlamentu v roce 2009 přišlo 28,2 % českých voličů. Volební účast v České republice je v porovnání s ostatními členskými státy EU třetí nejnižší a vyhlídky na blížící se jarní volby nejsou o moc slibnější. V předběžném průzkumu, který nedávno zpracovala společnost SANEP, pouze 26,4% českých občanů starších 21 let uvedlo, že se květnových voleb zúčastní. 

Po loňských volbách do Poslanecké sněmovny se budou politické strany snažit obhájit své pozice i na evropské úrovni. Podle politického analytika z European Policy Centre Janise Emmanouilidise platí v politice sto dnů hájení, kdy jsou voliči k nové vládě shovívaví. Pokud se v té době konají nějaké volby, například do europarlamentu, koaliční straně jsou oproti opozici ve výhodě.

Mezi preferované lídry patří Pavel Telička (ANO), Jan Keller (ČSSD) a Jaromír Drábek (TOP 09).

Česká republika má podle zmiňovaného průzkumu volebních preferencí českých občanů k takové situaci „našlápnuto“.

Body pro Teličku i Drábka

Horkým kandidátem je totiž bývalý eurokomisař Pavel Telička z hnutí ANO, který by podle téměř 19 % dotázaných nejlépe hájil české zájmy. Na druhém místě se umístil Jan Keller z ČSSD (16,4 %)  a za ním Jaromír Drábek z TOP 09 (6,5 %). Ten však koncem minulého týdne oznámil, že se kandidatury na europoslance vzdává.

Telička je mezi 38,1 % oslovených považován také za nejdůvěryhodnějšího z celkem jedenácti kandidátů do Evropského parlamentu, s jejichž jmény průzkum pracuje.

Kromě výše zmíněné trojice preferovaných lídrů mohou podle průzkumu u voličů zabodovat i další výrazné osobnosti politického života nejen z řad parlamentních stran, jako je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ale i politických subjektů, které se do nové Poslanecké sněmovny nedostaly.

„Tyto politické subjekty budou chtít přitáhnout k volebním urnám své věrné voliče, což bude znamenat velké úsilí ve volbě volebních témat a také bude záviset na dostatečné mediální prezentaci,“ píše se v textu.

Své jisté mají i komunisté

Z výsledků průzkumu, který proběhl na přelomu ledna a února mezi více jak sedmi tisíci zúčastněných, lze také vyčíst, že „pravděpodobný debakl“ čeká opoziční občanské demokraty.

Naopak na možný úspěch se mohou prý těšit „solitéři“ v podobě bývalého premiéra Jiřího Paroubka či novináře, spisovatele a někdejšího ministra vnitra Radka Johna.

Body mohou získat solitéři typu Jiřího Paroubka či Radka Johna.

S určitým úspěchem mohou podle průzkumu počítat i komunisté, a to i přesto, že kandidátní listina KSČM není stále známa. Vysoké procento respondentů (19,1 %) totiž uvedlo, že by z možného výběru známých kandidátů volilo někoho jiného. Zároveň více jak 18 % voličů přiznalo, že i přesto, že se voleb do Evropského parlamentu zúčastní, tak stále nemá jasno, komu svůj hlas odevzdá.

„Pevný elektorát komunistů zajistí značný uspokojivý volební výsledek,“ tvrdí průzkum.

Kdo zvítězí v Evropě?

Zatímco v České republice mohou ve volbách do Evropského parlamentu bodovat vládnoucí strany, politologové poukazují na to, že velké slovo budou mít v Evropě hlavně nespokojení voliči. K volebním urnám je přivede vysoká nezaměstnanost a špatná ekonomická situace.

Podle profesora britské London School of Economics Simona Hixe je běžným standardem, že vládní a velké strany nedosahují ve volbách do Evropského parlamentu, které bývají někdy považované za volby druhé kategorie, dobrých výsledků. Voliči v nich vyjadřují nespokojenost s vnitropolitickou situací ve své zemi, a tudíž je postavení vládních stran nejvíce ohroženo.

Taková situace může podle komentárů nastat v celé řadě členských států.

Ve Velké Británii se předpokládá, že Konzervativní strana, a stejně tak Liberální demokraté, kteří spolu vládnou v koalici, ve volbách ztratí. Některé průzkumy naznačují, že Konzervativci premiéra Davida Camerona by mohli skončit až na třetím místě za Labouristickou stranou a UK Independent Party (UKIP), která brojí proti členství země v EU.

Ve Francii průzkumy ukazují, že v porovnání s rokem 2012, volební preference socialistické strany prezidenta Françoise Hollanda výrazně poklesly. Německá vládní strana CDU a socialistická strana SPD si ale pravděpodobně své pozice udrží.

V Polsku pak nálada veřejného mínění naznačuje naprostý propad vládních středo-pravicových stran, a podobně je tomu i ve Španělsku.

Autor: Denisa Nováková.