V Nizozemsku uspěli extremisté, dnes volí Češi a Irové

Zdroj: CreativeCommons.org, autor: suchosch.

V Česku dnes a zítra probíhají volby do Evropského parlamentu (EP), které rozhodnou o obsazení 22 poslaneckých křesel. Už včera hlasovali Britové a Holanďané – na ostrovech se očekává prohra Labouristů, Nizozemsko podle průzkumů opanovala krajní pravice. Česko čeká velmi těsný souboj mezi dvěma velkými stranami – ČSSD a ODS.

Češi si v tradiční dny a časy – tedy dnes (v pátek) od 14.00 do 22.00 a zítra (v sobotu) od 8.00 do 14.00 budou vybírat mezi kandidáty 32 politických stran a hnutí. Jedno uskupení: Spojení demokraté – Sdružení nezávislých z volebního klání odstoupilo. Voliči ho sice stále mají v obálce z hlasovacími lístky, nicméně případné vhození příslušné kandidátky do hlasovací urny se nezapočítá. Celkový počet zájemců o post europoslance přesahuje hranici sedmi stovek.

Na české zástupce čeká v Evropském parlamentu 22 křesel z celkem 736. Počet unijních zákonodárců se v předchozím období navyšoval po vstupu Rumunska a Bulharska z původních 732 na 785. Dlouhodobá dohoda mezi členy Unie zní, že do budoucna (ani po přijetí dalších zemí) už nestoupne počet europoslanců na více než 750.

Co se týká výsledků voleb v Česku, podle včera aktualizované předpovědi na serveru www.predict09.eu (kterému se povedlo velmi přesně odhadnout výsledky voleb do EP před pěti lety) nás čeká velmi těsný souboj mezi oběma nejsilnějšími partajemi. ODS i ČSSD by měly shodně získat 8 mandátů a 32% hlasů. KSČM podle této predikce skončí třetí se 17% podporou následována Stranou zelených a KDU-ČSL, které obě těsně překonají 5% hranici a získají v EP jedno křeslo. Další strany se podle Predict09 do EP neprobojují (nejblíže k tomu má SNK ED s necelou 4% podporou).

Pokud skutečně volby dopadnou podle této predikce, budou oba lídři velkých stran – Mirek Topolánek i Jiří Paroubek otevírat šampaňské. Krátce před jejich začátkem totiž oba označili cokoliv víc než sedm křesel v EP za "velký úspěch". 

Detailní informace o volbách do EP v Česku a programech jednotlivých stran si můžete přečíst zde.

Body pro krajní pravici v Nizozemsku

Včera už o poslancích Evropského parlamentu hlasovali Britové a Nizozemci. Ačkoliv žádná další země neplánuje zveřejnit odhady výsledků (vycházející z dotazování přímo před volebními místnostmi) dříve než v neděli večer, Holandsko se k takovému kroku rozhodlo, a dostalo se tak do popředí zájmu medií.

Odhady totiž mluví o tom, že asi 15% hlasů a 4 europoslanecké mandáty připadnou do rukou Strany pro svobodu kontroverzního poslance nizozemského parlamentu Geerta Wilderse. Potvrzují se tak obavy předních evropských politiků, kteří varovali před tím, že nízká volební účast může nahrát extremistům. Angela Merkel, Nicolas Sarkozy nebo José Manuel Barroso proto naléhali na Evropany, aby přišli k volebním urnám.

„Musíte vybrat členy parlamentu, kteří odrážejí vaše názory na to, jak řešit problémy, které před námi stojí. Co Evropa dělá, má totiž vliv na každého z vás, na váš každodenní život,“ řekl například předseda EK José Manuel Barroso.

„Je to fantastické, velký den pro všechny lidi, kteří chtějí jiné Nizozemsko, jinou Evropu,“ netajil se včera svým nadšením Wilders. Hlavními body jeho programu jsou ostré protiimigrační postoje a rázný odpor proti případnému přijetí Turecka, které podle něj nevstoupí do Unie „ani za milion let“.

Volby v Nizozemsku pravděpodobně vyhrají křesťanští demokraté současného premiéra Jana Petera Balkenendeho a získají celkem pět mandátů z celkových 25 vyhrazených pro Nizozemsko. S drtivou porážkou se musí vyrovnat další člen Balkenendeho koaliční vlády – Strana práce.  Účast byla 40%, tedy vyšší než před pěti lety.

Podle pozorovatelů Holanďané nejenže vyjádřili vzrůstající nespokojenost s řešením hospodářské krize, ale navíc se projevila jejich nechuť k současnému vývoji v Unii. Byli to právě oni, kdo před čtyřmi lety zasadil první ránu evropské ústavě. Dlouhodobě Nizozemcům na EU vadí především velký vliv unijní legislativy na jejich vlastní, zvyšující se příspěvky do bruselské kasy nebo neřešení problémů s migranty.

Iry straší krize

Podle předvolebních průzkumů by dnes měli Irové své vládě vystavit účet za to, jak hluboko jejich země klesla v současné hospodářské recesi (tamní ekonomika se jen za poslední čtvrtletí minulého roku propadla o více jak 7%). Hlavní strana vládního kabinetu Fianna Fáil tak patrně utrpí porážku, což ale podle pozorovatelů nijak neohrozí proevropskou orientaci země.

Pozornost médií se v Irsku upírá také ke známému odpůrci Lisabonské smlouvy Declanu Ganleymu, který proti ní úspěšně agitoval před minulým referendem. V nadcházejích volbách však jeho hnutí Libertas nemá podle průzkumů šanci na vstup do EP (preference okolo 4%). Irsko vyšle do Evropského parlamentu 12 zástupců.