V Evropském parlamentu zuří boj, frakce se přetahují o poslance

Nigel Farage; zdroj: Evropský parlament.

Ještě tři týdny mají europoslanci na to, aby se rozhodli, k jaké politické frakci se v nově zvoleném Evropském parlamentu připojí. Kartami zamíchaly zejména pravicoví extremisté a nacionalisté a největší „přetahovaná“ je mezi Evropskými reformisty a konzervativci, jejíž součástí je i česká ODS, a euroskepticky laděnou skupinou Brita Nigela Farage.

V nově zvoleném Evropském parlamentu se rozhodně nenudí. V současné chvíli si europoslanci vybírají své budoucí parlamentní „kluby“ (frakce), v jejichž rámci budou po následujících pět let fungovat.  

Zatímco u zavedených politických skupin, jako jsou například evropští lidovci (EPP) či socialisté (S&D), se žádné velké překvapení nekonalo, největší horko zažívají novější frakce Evropa Svobody a Demokracie (EFD) či Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Na počtu poslanců a také zemí, z nichž pocházejí, totiž závisí jejich další osud. 

K ustavení politické frakce, tedy jakéhosi „klubu“ v Evropském parlamentu, je zapotřebí získat 25 europoslanců ze sedmi členských zemí EU. 

Největší obtíže s obnovením skupiny mají zřejmě euroskeptici kolem britského poslance známého svými ostrými výroky na adresu unijních politických špiček Nigela Farage (UKIP). 

Minulý týden jeho frakci opustila Dánská lidová strana a Strana Finů, které zamířily k ECR, jejíž součástí jsou i dva občanskodemokratičtí poslanci zvolení za Českou republiku. Další potenciální partner italská Liga severu zase raději vsadila na extremistické strany sdružené kolem francouzské političky Marine Le Penové a je možné, že ji bude následovat i italské Hnutí pěti hvězd komika Bepa Grilla. Ten však své rozhodnutí, ke komu se připojí, zatím neoznámil.   

Strany mají na jednání o frakcích čas do konce tohoto měsíce.

Musí si najít přátele

Nigel Farage a jeho kolegové ale zůstávají podle pozorovatelů klidní. Počítají prý s tím, že nakonec k sobě přilákají 50 až 55 poslanců. Podle interních zdrojů je to jen otázkou času a převedení slovních úmluv do formy podpisů na papíře.

Podobný optimismus ale nesdílí Rachel Franklinová z British Influence, organizace, která ve Velké Británii vede kampaň za setrvání země v EU. „EFD je už teď nejmenší skupina v Evropském parlamentu a musí si co nejrychleji najít co nejvíce ‚přátel‘, aby mohla vůbec dál existovat,“ uvedla.

Stěhování poslanců

I přesto, že britská Konzervativní strana premiéra Davida Camerona utrpěla v evropských volbách porážku, když skončila za stranou UKIP a opozičními labouristy, má šanci vést hned třetí největší frakci v Evropském parlamentu (po EPP a S&D).

Podle komentátorů může pomýšlet až na 67 poslanců. „Pokud vše půjde hladce, mohli bychom mít více než 60 poslanců,“ nedávno serveru EU Observer potvrdil český  europoslanec Jan Zahradil (ECR).

Evropští konzervativci a reformisté už na Twitteru oznámili, že další „zájemce“ o připojení zváží v následujících dnech. Jedním z nich je i německá strana Alternativa pro Německo (AfD). 

Zdroje EurActivu rovněž potvrdili, že Cameronova ECR se zajímá i o belgickou N-VA, která však jako další alternativu zvažuje evropské liberály (ALDE).

Podle komentátorů „stěhování poslanců“ v Evropském parlamentu způsobilo posílení extrémně pravicových stran v eurovolbách. Řada politických stran, které jsou nakloněny hlubší reformě EU, tak dává přednost spojení s umírněnou ECR než s radikály kolem Le Penové či euroskeptika Nigela Farage. Spolupráci s ním přislíbil nově zvolený český europoslanec Petr Mach (Strana Svobodných občanů).

Autor: Lucie Bednárová/Radka Kopecká.