Svobodní ukázali negativa EU na banánech, do eurovoleb je povede Mach

zdroj: commons.wikimedia.org; autor: Martin Kozák

Podle průzkumů veřejného mínění by v letošních volbách měly získat velké procento hlasů euroskeptické strany. Nejúspěšnější českou partají posledních let, která požaduje vystoupení Česka z EU, je Strana svobodných občanů. Ta včera představila svou kandidátku, kterou povede předseda Svobodných Petr Mach. Strana pobavila přítomné i demonstrací unijních regulací na trsu banánů. Může EU za jejich vysokou cenu?

Strana svobodných občanů včera představila kandidátku pro květnové volby. Stranu povede předseda Svobodných Petr Mach, dvojkou bude někdejší poslanec za ODS Jiří Payne a třetí na kandidátce je místopředseda strany Tomáš Pajonk.

O pořadí kandidátky rozhodovali členové a registrovaní příznivci v internetovém hlasování. „Máme primárky v pravém slova smyslu. V ostatních stranách rozhodují bafuňáři shora,“ uvedl Petr Mach.

Vystoupit z EU

Svobodní jsou v posledních letech nejúspěšnější stranou, která požaduje vystoupení Česka z Evropské unie. Podle jejich představy by měla být Evropská unie buď přeměněna na zónu volného obchodu, na kterou by se nevztahovala evropská legislativa, nebo by ČR měla z Unie vystoupit a zůstat pouze členem EFTA tak, aby byl zachován volný obchod mezi Českem a zeměmi EU.

Podle průzkumů by v letošních evropských volbách měly výrazně uspět euroskeptické strany. V České republice plánuje kromě Svobodných kandidovat i několik dalších konzervativně-pravicových stran, jako je Ne Bruselu! – Národní Demokracie, Občanská konzervativní strana nebo Republika. „Tyto pokusy nebereme jako vážnou konkurenci. Kdo si dnes vzpomene na Libertas, Suverenitu, Hlavu vzhůru či paní Bobošíkovou?“ uvedl Mach.

Drahé banány

Dopady evropské regulace demonstroval místopředseda Payne na včerejší tiskové konferenci na příkladu banánů. Uvedl, že před vstupem do EU se banány daly koupit za devět korun za kilogram, zatímco na trsu, který má v ruce, je cenovka 28,40 Kč. „Celý zbytek světa má banány za devět korun. My, díky evropským regulacím, máme banány za 28,40 a nezřídka za 32 nebo 33 korun,“ uvedl.

Podle Petra Havla, analytika zabývajícího se agrární politikou, jsou ceny banánů a obecně veškerého ovoce a zeleniny i dalších potravin v zemích EU oproti „zbytku světa“ vyšší, což je opravdu do značné míry dáno množstvím regulací, které v rámci EU platí.

„Důvodem vyšších cen v EU je nicméně také to, že na to obyvatelé EU mají, tedy že Evropa patří kromě USA k teritoriím s nejbohatší spotřebitelskou základnou, která ‘unese‘ vyšší ceny. Regulace samozřejmě ovlivňují i ceny ovoce a zeleniny importované do Česka, objem importu ale také ovlivňuje efektivita produkce ovoce a zeleniny v jednotlivých zemích EU, což zase ovlivňují částečně i klimatické podmínky,“ vysvětlil redakci a dodal, že jih Evropy má v tomto výhodu, protože v Česku ovoce a zelenina zkrátka tak rychle a po tak dlouhou dobu v roce neroste.

České jsou dražší

V případě banánů jde o typickou komoditu, u níž existují nerovné podmínky uvnitř samotné EU. Některé ze zemí EU, která měly v minulosti v producentských zemích banánů kolonie, mohou při dovozech banánů ze svých bývalých kolonií čerpat různě vysoké kvóty bezcelních dovozů tohoto ovoce, což se samozřejmě Česka netýká.

„Je však třeba korektně dodat, že bezcelní kvóty netvoří dominantní objem při dovozech banánů ze třetích zemí – je to ale příklad skryté diskriminace, o níž se moc nehovoří, ale existuje, což je ve filosofickém rozporu s ideou EU jako jednotného obchodního hospodářského prostoru,“ dodává Havel.

Proti fiskálnímu paktu

Strana také mimo jiné požaduje trvalou výjimku z měnové unie a nesouhlasí ani s přijetím takzvaného fiskálního paktu, o kterém jedná nová vláda.

„Podepsáním paktu by se Česká republika zavázala podléhat diktátu Evropské komise, jakmile by měla euro a rozpočet v deficitu. Evropská unie by diktovala České republice hospodářskou politiku a strukturální reformy bez ohledu na to, co by v dané situaci bylo pro Českou republiku dobré,“ uvádí Mach.

Fiskální pakt, neboli Smlouva o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis. Ten by měl zajistit že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně. České republiky by se týkal v případě, že by vstoupila do eurozóny.

Autor: Anna Kuznická