Účast v eurovolbách bude asi opět nízká, pro Čechy je EU cizí

zdroj: Evropský parlament

Volební účast během voleb do Evropského parlamentu je v České republice standardně velmi nízká, v roce 2009 dosáhla pouhých 27,5 %. Podle politologa Lubomíra Kopečka je důvodem to, že Češi stále vnímají Unii jako něco cizího. To potvrzuje i průzkum, podle kterého jen třetina českých občanů věděla, že evropské volby jsou přímé.

Rok 2014 bude takzvaný supervolební. Voliči budou moci jít k urnám hned několikrát – kromě květnových voleb do Evropského parlamentu budou Češi vybírat nové obecní zastupitele a třetinu senátorů. Voliči šli navíc letos k urnám také v rámci prezidentských a sněmovních voleb.

Ne všem volbám je však mezi Čechy přikládána stejná váha. Volební účast v evropských volbách je tradičně nižší, než v těch národních. V roce 2009 přišlo v Česku k urnám pouhých 27,5 % oprávněných voličů, což je méně než polovina, než je tomu v rámci sněmovních voleb. Vůbec nejmenší procento se účastnilo eurovoleb na Slovensku, tam se k urnám dostavilo pouhých 17 % dospělých osob. Celoevropský průměr činil 43,1 % (EurActiv 8.6.2009).

Podle Lubomíra Kopečka, politologa Masarykovy univerzity, je jedinou cestou, jak zvýšit volební účast, zavedení volební povinnosti. „To je ale politicky ve většině zemí Evropské unie neprůchodné,“ řekl EurActivu. V evropské osmadvacítce je povinná volební účast v Belgii a Lucembursku.

Nízké povědomí

Poměrně značný rozruch vyvolal nedávný průzkum veřejného mínění uveřejněný sítí nezávislých think-tanků PASOS. Ten ukázal, že pouze 32 % českých občanů vědělo, že představitelé Evropského parlamentu jsou voleni v přímých volbách.

Jak řekl redakci Kopeček, podle něj tento výsledek příliš překvapivý není. „Evropská unie je stále vnímána značnou částí české veřejnosti jako cizí entita, jako něco, co má s nimi málo společného,“ řekl EurActivu.

„Češi jsou zklamáni z úsilí jejích politiků pří obhajování jejich zájmů na úrovni Evropské unie a špatně hodnotí i práci evropských instituci,“ komentoval výsledek Jeff Lovitt, ředitel PASOS.

Kopeček se domnívá, že se nejedná pouze o problém veřejnosti, ale mnohdy i efekt velmi rychlé integrace. „Ta se mnohdy odehrála a odehrává na politické a ekonomické rovině, aniž by ovšem vznikl evropský lid. To není záležitost jedné či dvou generací,“ uvádí a dodává, že běžný Čech, stejně jako Dán či Francouz, stále většinou primárně vnímá svůj vlastní národní kontext. Ostatní ho příliš nezajímá.

Nárůst populismu

Často se také hovoří o tom, že by výsledek voleb mohla ovlivnit doznívající ekonomická krize, jejíž důsledky vyvolávají v jednotlivých členských státech značné nepokoje (EurActiv 24.9.2013).

„Dá se čekat, že se volby na jaře změní v jeden velký protest. Čekal bych výrazné celoevropské posílení především euroskepticky orientovaných stran. Současná vlna sociální nespokojenosti v Evropě tomu vysloveně nahrává,“ upozorňuje Kopeček.

Jak EurActiv uvedl v jednom ze svých předchozích článků, podle studie francouzského think-tanku Notre Europe by takzvaní „populističtí“ europoslanci mohli v celé evropské osmadvacítce získat něco málo přes 200 křesel (25 %). Nyní jich v Parlamentu zasedá přibližně 140 (20 %).