Německý prezident nečekaně rezignoval

Německý prezident Horst Köhler včera (31. května) neočekávaně odstoupil kvůli veřejné kritice svých výroků o zahraničních vojenských akcích. Celá aféra přidělala vrásky kancléřce Merkel.

Překvapivá rezignace přišla ve chvíli, kdy musí kancléřka Angela Merkel bojovat se zadlužením v eurozóně, se snižující se popularitou a s koaličním partnerem.

Nyní bude navíc muset najít vhodného prezidentského kandidáta. Odstupujícího prezidenta v posledních prezidentských volbách zvolila koalice CDU a liberální FDP. Po květnových volbách v Severním Porýní-Vestfálsku ale tyto dvě strany ztratily parlamentní většinu, a Merkel tak bude mít problémy s prosazováním nového prezidenta.

Německý prezident podepisuje zákony, nicméně jeho role je podobně jako v ČR spíše ceremoniální a reprezentativní. „Lituji, že mé výroky mohly vést k nesprávnému pochopení jedné významné a komplikované otázky našeho národa,“ prohlásil bledý Köhler v pondělním krátkém vystoupení před novináři.

Köhler již podepsal zákon, který umožňuje vznik největšího evropského záchranného balíčku o hodnotě 750 miliard eur. Jeho rezignace by tedy neměla mít výrazný negativní vliv na finanční trhy.

Jakožto bývalý předseda Mezinárodního měnového fondu se vyjadřoval kriticky o současné ekonomické situaci, která se týká celé eurozóny. Přesto ale jeho odchod na německou politiku vliv mít nebude.

Odstupující německý prezident, který byl ve funkci od roku 2004, v jednom rozhlasovém rozhovoru asi před týdnem řekl, že vojenská akce německé armády může být motivována také hospodářskými zájmy.

Stát jako Německo, který je na zahraničním obchodě životně závislý, podle Köhlera musí vědět, že „ve výjimečných vojenských intervencích je nezbytné prosazovat naše zájmy jako volné obchodní cesty; například předcházet lokální nestabilitě, která by mohla mít negativní vliv na naše zájmy v oblasti obchodu, pracovních míst či příjmů“.

Köhler dodal, že ostrá kritika postrádala respekt vůči prezidentskému úřadu. „Kritika zašla tak daleko, jako bych podporoval vojenské akce, které nám naše ústava nepovoluje. Kritika je naprosto neoprávněná,“ prohlásil. Svými slovy prý odkazoval hlavně na problém se somálskými piráty, ne na Afghánistán, který nedávno navštívil.

Celá aféra včetně rezignace potvrzuje, jak extrémně citlivá jsou vojenská témata v Německu i po 65 letech po konci nacisty rozpoutané druhé světové války.

Německého prezidenta volí Federální shromáždění sestávající ze všech členů Bundestagu a stejného počtu zástupců, které vyšlou spolkové země.