Malé strany věří v přímý kontakt s voliči

zdroj: ShutterStock.

Menší politické strany, které se v blížících se volbách ucházejí o křesla v Evropském parlamentu, věří, že získají voliče na osobní přístup a program. „Velká kampaň není všechno“, shodují se. V boji s politickými matadory sázejí proto spíše na přímý kontakt s voliči v menších obcích či reklamu na internetu.

„Doufáme, že se lidé budou rozhodovat i na základě jiných věcí, nežli kampaně,“ řekl redakci předseda České strany regionů Ondřej Hlaváč. Strana, která vznikla v roce 2010, věří, že se jí podaří voliče nalákat na mladé kandidáty a kandidátky především z řad sportovců, kteří nemají žádnou politickou příslušnost. 

„V kampani se soustředíme především na internet a Facebook. Důvod je zcela jednoduchý, finance jsou velice omezené,“ uvádí Hlaváč s tím, že strana si na volební kampaň vyčlenila maximálně 15 tisíc korun. 

Podobně je na tom i hnutí Klub angažovaných nestraníků (KAN) Pavla Holby. „Naše hnutí sází především na svůj program, který má vyjádřit postoj českách občanů jako občanů a obyvatelů Evropy,“ sdělil redakci místopředseda Ústřední rady hnutí Jiří Domlátil

Kandidáti, které KAN nabízí, jsou podle něj „zkušení a životem zkoušení“, a nemusejí proto o svých kvalitách voliče přesvědčovat „prázdnými či honosnými hesly na billboardech“. „Mohou jen připomenout, že jsou slušným člověkem, kterého voliči znají podle jeho činů třeba ze sousedství, z práce nebo ze zájmové činnosti,“ uvedl Domlátil. 

Hnutí se proto ve své kampani spoléhá především na své vlastní členy. „Hlavními nosiči našeho volebního programu jsou naše ruce, které jej šíří po nástěnkách, internet a Facebook,“ dodal. Kampaň by podle jeho slov neměla přesáhnout 45 tisíc korun.

Neformálně v ulicích 

S podobnými výdaji na začátku kampaně počítala i další menší strana, euroskeptická Strana zdravého rozumu (bývalá Suverenita). Jak ale přiznává její lídr Petr Hannig, z původních desítek tisíc se účet ke dnešnímu dni vyšplhal na stovky tisíc. 

Raději než na internet vsadila strana na kontaktní kampaň. „Neformálně hovoříme s voliči v ulicích různých měst a obcí, a zároveň jim posíláme letáky,“ řekl EurActivu. 

Osobní kontakt s voliči byl jasnou volbou i pro novou Liberálně ekologickou stranu LES bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, která do souboje o křesla v Evropském parlamentu vysílá diplomatku Milenu Vicenovou.  

„Vzhledem k finančním možnostem a charakteru potenciálních voličů je kontaktní kampaň spolu s komunikací pomocí sociálních sítí a reklamy na internetu z našeho pohledu nejefektivnější způsob,“ vysvětlil EurActivu vedoucí komunikace strany David Salomon. Upřesnil, že finanční náklady kampaně dosud nepřesáhly 150 tisíc korun. 

Tour po republice

Přímý kontakt s potenciálními voliči je ústředním bodem kampaní i těch stran, jejichž rozpočet, který jsou ochotny do voleb do Evropského parlamentu investovat, se pohybuje v řádech milionů.

Téměř ukázkovým příkladem je Strana zelených či Strana svobodných občanů, u nichž je šance, že se do Evropského parlamentu dostanou, podle průzkumů vyšší. Strany plánují utratit maximálně 5 milionů (Svobodní) respektive 6,3 milionů korun (Zelení).

Zelení za svými voliči jezdí po celé republice a zvou si je do „zeleného obýváku“, tedy do velkého stanu, který je zařízen jako skutečný obývací pokoj. Euroskeptičtí Svobodní realizují Tour s Petrem Machem a rovněž objíždějí česká města a obce.  

Přímému kontaktu se v rámci kampaně věnuje i bývalý novinář a politik Radek John (Věci veřejné), který si na kampaň vzal třímilionový úvěr. 

Ve volbách do Evropského parlamentu, které v České republice proběhnou 23.-24. května, kandiduje 39 politických stran a uskupení

Náklady parlamentních stran na kampaň se podle informací Transparency International pohybují od 30 milionů korun (ČSSD) do 5-6 milionů korun (Úsvit).

Autor: Lucie Bednárová.