Malé strany sází na známé tváře i protievropská hesla

budova Evropského parlamentu v Bruselu; zdroj: EP

Nejen protievropská rétorika, ale například i zrušení letního času či boj proti dovozu trofejí chráněných živočichů. I na to lákají voliče malé strany. V jejich čele najdeme jak politické matadory, tak i sportovce a herce. Do evropských voleb, které proběhnou za týden, se přihlásilo 38 stran a hnutí.

Příští pátek a sobotu budou moci čeští občané vybírat, kdo by měl během dalších pěti let zasedat v lavicích Evropského parlamentu. O jejich hlas bude bojovat celkem 38 stran a hnutí. Jejich seznam najdete v našem factsheetu.

Nárůst euroskepticismu nejen v České republice, ale i v Evropě, zdá se přeje vzniku protievropských uskupení. Zcela výmluvné jsou v tomto smyslu názvy některých kandidátských stran, jako je NE Bruselu – Národní demokracie nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu!

Značně protievropské je například také Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Strana zdravého rozumu – nechceme euro – za Evropu svobodných států, Aktiv nezávislých občanů, Česká strana národně sociální či Česká suverenita, která svým voličům vzkazuje: „Bez Vašeho hlasu budem všichni v… Bruseli“.

Proti letnímu času

Ne všechny malé strany však sází jen na čistě protievropskou rétoriku. Většina uskupení si přeje v Evropské unii zůstat, ale určitým způsobem ji reformovat. V zájmech kandidátů však můžeme najít diametrální rozdíly.

Například Koruna česká považuje členství v EU „za podobnou příležitost, jakou měly Země Koruny české v době největšího rozkvětu, kdy se v 2. polovině 19. století staly jednou z nejrozvinutějších a nejbohatších částí celé Evropy. Ostatně, v mnoha ohledech z tohoto dědictví čerpáme dodnes,“ uvádí v programu. Moravané podporují jednorázová referenda o obnovení samospráv historických zemí v členských státech EU.

Na snahu zrušit letní čas na začátku kampaně mimo jiné vsadili lidovci. Podporu v tomto kroku mohou nalézt i u již zmíněné Strany zdravého rozumu či Republiky. Zaujmout může Republika zajisté i dalším bodem, kterým je ne dovozu trofejí chráněných a ohrožených živočichů do EU.

Mnohé může překvapit tvrzení Strany rovných příležitostí, která uvádí, „jsme součástí demokratické eurozóny“. Poněkud zmateně může také působit program Fair play – HNPD, který uvádí, že „co se týče pravomocí Evropské unie, prosazovali bychom na jedné straně větší samostatnost jednotlivých členských zemí a na druhé straně větší kontrolu ze strany EU nad jejich hospodařením a cílenosti využití dotací.“

Známá jména

Malé strany se však snaží zaujmout i svými kandidátkami, kde můžeme nalézt mnoho známých tváří. Kromě lídrů kandidátek známých z vrcholné politiky, mezi kterými nechybí bývalý premiér Jiří Paroubek za LEV 21-Národní socialisté, nedávný ministr obrany a vicepremiér Radek John v barvách Věcí veřejných, či někdejší stálá zastupitelka ČR při EU a ministryně zemědělství Milena Vicenová (Liberálně ekologická strana), na kandidátkách můžeme najít i tváře známé z jiných odvětví.

Českou stranu regionů vede do evropských voleb paralympijská medailistka z Londýna Tereza Diepoldová, na kandidátce VIZE 2014 zase na třetím místě najdeme populárního fotbalistu a prvního českého vítěze Ligy mistrů Vladimíra Šmicera. O jedno místo před ním najdeme na stejné listině i moderátora a herce Martina Zounara.

Naopak některé strany v obsazování kandidátek byly spíše skoupé. Podle dva kandidáty nominovala Romská demokratická strana a Antibursík – stop ekoteroru!

Možnost slušného výdělku

Aby se strana dostala do Evropského parlamentu, musí překonat pětiprocentní hranici. To však jistě není jedinou motivací stran v nadcházejících volbách. Právo na státní příspěvek mají totiž všechna uskupení, která získají alespoň 1 % hlasů. Což při tradičně nízké účasti znamená relativně malé množství hlasů.

Při posledních volbách tak peníze získalo celkem třináct stran a hnutí. 1 % hlasů odpovídalo v roce 2009 přibližně 23.600 hlasů. Pravý blok Petra Cibulky, který od voličů obdržel 23.621 hlasů, dostal za svůj výsledek přes 700 tisíc korun. Okolo tři čtvrtě milionu korun získala mimo jiné také Dělnická strana.

O volbách do Evropského parlamentu si můžete více přečíst v našem factsheetu. Programy sněmovních stran si prostudujte zde.

Autor: Anna Kuznická