Krajní pravice v Evropském parlamentu pošilhává po velkém balíku peněz

francouzská politička Marine Le Penová; zdroj: ShutterStock.

Až na 50 milionů eur si mohou přijít krajně pravicové strany, které nově usednou v lavicích Evropského parlamentu, pokud se jim pod vedením francouzské političky Marine Le Penové podaří zformovat politickou frakci. Od toho je dělí dohoda s minimálně dvěma europoslanci z různých členských zemí.

Evropské extremistické politické strany mají blízko k tomu, aby přetavily svůj úspěch v nedávných evropských volbách v balík peněz. Pokud se jim podaří zformovat politickou skupinu v Evropském parlamentu, mohou na svou činnost během příštích pěti let získat z  rozpočtu europarlamentu až padesát milionů eur. Upozorňuje na to britský think-tank Open Europe. 

Jak připouštějí jejich lídři, pro evropskou krajní pravici by to znamenalo velké povzbuzení. „Ano, je to důvod, proč jsme začali vytvářet politickou skupinu,“ řekl EurActivu lídr belgické extremistické strany Vlámský zájem Gerolf Annemans. Dodal, že pokud chce uskupení v Evropském parlamentu řádně fungovat a prosazovat svou politiku, finance jsou nezbytností.

Krajně pravicové strany sdružené kolem francouzské Národní fronty, kterou vede Marine Le Penová, mají nyní dohromady 38 europoslanců. Na vytvoření nové politické frakce to ale nestačí. K tomu je totiž zapotřebí kromě minimálního počtu 25 europoslanců splňovat ještě další podmínku – poslanci musí pocházet z minimálně sedmi členských zemí EU. 

Marine Le Penové se zatím podařilo ke spolupráci přemluvit nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, italskou Ligu severu (LN), Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) a belgický Vlámský zájem (VB). Úkol příštích dnů je proto jasný, zbývá přesvědčit ještě alespoň dva europoslance z jiných zemí.

Není to jen o penězích, ale i o vlivu

Jak již bylo řečeno, v případě, že se krajně pravicovou frakci podaří ustavit, podle think-tanku Open Europe mohou její lídři počítat až s padesáti miliony eur z rozpočtu europarlamentu. Kromě pravidelných ročních příspěvků je do toho zahrnuta třeba i částka na rozjezd politické skupiny, jednorázový příspěvek za to, že se frakce hlásí k nadnárodní politické straně a či je spojena s nějakým think-tankem. 

K tomu je nutné připočíst i platy europoslanců, které představují 96.246 eur (před zdaněním) a jsou rovněž vypláceny z rozpočtu Evropského parlamentu (1,7 miliard eur v roce 2014). Europoslanci dále získávají příspěvek za účast na zasedáních orgánů Evropského parlamentu, cestovné či peníze na platy asistentů. Celková měsíční „cena“ jednoho europoslance se tak pohybuje mezi 30.000 a 40.000 eur, čili přibližně mezi 800 tisíci a milionem korun.

Kromě zisku finančních zdrojů je výhodou utvoření formální politické skupiny v Evropském parlamentu i zvýšení politického vlivu například v případě, že frakce získá vedení v některém z parlamentních výborů.

„Je to také o fungování v Evropském parlamentu, tedy třeba o tom, že získáte oficiální prostor vyjádřit se, nebo můžete předložit dodatek k návrhu nějaké legislativy. Nechtěl bych po celou dobu sedět někde v zadních lavicích,“ potvrdil redakci již citovaný belgický europoslanec Annemans (VB). 

Michaël Privot z evropské organizace European Network Against Racism se ale zvýšeného vlivu extrémní pravice v Evropském parlamentu obává. „Co když poslanec krajně pravicové strany bude předsedat například výboru pro občanská práva? To by přineslo značnou komplikaci, nebo dokonce přímo zmražení práce na přijímání důležitých politik a zákonů v této oblasti,“ řekl EurActivu.

Uprostřed debaty o holocaustu

Jak ale poukazují někteří komentátoři, ustavení politické frakce krajní pravice v Evropském parlamentu není ještě zdaleka jisté. Nalézt ony dva europoslance z rozdílných členských států se totiž může ukázat jako nepřekonatelná překážka. 

Francouzská politička Marine Le Penová již v minulosti vyloučila spolupráci s řeckým Zlatým úsvitem či maďarským Jobbikem. Podle nejmenovaného zdroje z blízkosti Le Penové je pro ni nemyslitelné paktovat se s antisemity. „Nechceme se ocitnout uprostřed debaty o druhé světové válce a holocaustu, na tomhle se všech pět stran shodne,“ řekl redakci.

Úzká spolupráce s krajní pravicí kolem Le Penové a Wilderse se nezamlouvá dalšímu představiteli pravice Nigelu Farageovi z britské protiunijně zaměřené strany UKIP. Ten zamýšlí založit vlastní frakci, k čemuž už získal podporu třeba českého europoslance za Svobodné Petra Macha.

„Doufáme, že krajní pravice nakonec neuspěje a nevytvoří politickou skupinu, která by takto získala nárok na peníze evropských daňových poplatníků a vytvořila platformu pro šíření rozvratné a extremistické politiky a názorů,“ uvedl Graeme Atkinskon z organizace Hope Not Hate, která bojuje proti pravicovému extremismu.

Autor: Lucie Bednárová/EurActiv.com.