Kandidáti eurostran na šéfa Komise nejspíš přijdou zkrátka, favoritkou je šéfka MMF

Christine Lagarde, výkonná ředitelka MMF; zdroj: Rada EU.

V Bruselu je již několik týdnů netrpělivě očekáváno nejen nové složení Evropského parlamentu, ale i Evropské komise. Evropské politické strany doufají, že se předsedou Komise stane kandidát té, která evropské volby vyhraje. Šéfa exekutivy EU však nominují členské státy, které se podle informací EurActivu momentálně nejvíc přiklánějí k šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové.

„Tentokrát je to jiné“, slibuje kampaň Evropského parlamentu voličům, aby je nalákala k volebním urnám. Od roku 1979, kdy se konaly první přímé volby do této instituce, se volební účast neustále snižuje, a to i přes fakt, že pravomoci Evropského parlamentu postupně rostou.

Květnové evropské volby jsou první, které se uskuteční poté, co vešla v platnost Lisabonská smlouva. Ta mimo jiné europoslancům nově umožňuje „zvolit“ předsedu Evropské komise, zatím co doteď ho pouze „schvalovali“. Kandidát navrhovaný členskými státy musí být navíc vybírán „s přihlédnutím k výsledku evropských voleb“.

Evropské politické strany se snaží této situace využít a navrhují své vlastní kandidáty na post předsedy Evropské komise (nazývané běžně Spitzenkandidaten), kteří jsou zároveň lídry stran pro nadcházející volby. Podle přání eurostran by členské státy měly navrhnout právě toho kandidáta, jehož strana dostane nejvíce mandátů.

Zda-li se však takto členské státy skutečně rozhodnou, není vůbec jasné. V minulosti se proti tomuto systému vyslovil například stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy či německá kancléřka Angela Merkelová.

Favoritkou šéfka MMF Lagardeová

Je tedy pravděpodobné, že členské státy budou mít svého vlastního kandidáta, a to zvlášť v případě, že volby nebudou mít jednoznačného vítěze. Podle průzkumů veřejného mínění by dva hlavní favority voleb evropské lidovce (EPP) a sociální demokraty (PES) mělo dělit jen několik mandátů.

Podle informací bruselské redakce EurActivu se mezi diplomaty v tomto smyslu nejčastěji mluví o šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Ta je členkou francouzské pravicové strany Unie pro lidové hnutí spadající pod EPP.

Otázkou ovšem je, jak se Evropský parlament zachová, pokud nebude nominován kandidát vítězné eurostrany. Martin Schulz, který je nejen kandidátem evropských socialistů, ale také současným předsedou Evropského parlamentu, prohlásil, že příští Parlament nezvolí kandidáta, který bude vybrán „za zavřenými dveřmi“. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel (SPD) již dříve varoval, že jmenováním jiného kandidáta, než navrhovaného evropskými stranami, by evropští lídři „zničili demokracii EU“.

O tom, koho členské státy nakonec nominují, bude daleko jasněji dva dny po volbách v úterý 27. května, kdy se v Bruselu bude konat večeře lídrů členských zemí. Na ní by kromě výsledků evropských voleb měly být diskutovány i prezidentské volby na Ukrajině, které se budou konat v neděli 25. května.

V ČR má snaha eurostran podporu

Možnost evropských stran mít přímý vliv na výběr kandidáta na předsedu Komise, se líbí i většině českých kandidátů do EP. „EU zatím chyběl personalizovaný politický konflikt, který by do jejího politického život vnášel jasnou názorovou polarizaci, zosobněnou i viditelnými představiteli jednotlivých názorů,“ domnívá se například lídr kandidátky KDU-ČSL Pavel Svoboda.

Podle Kateřiny Konečné (KSČM) by dokonce měl mít Evropský parlament větší vliv i na výběr ostatních eurokomisařů, který by měli být voleni a nejen „grilováni“.

Naopak výrazně proti tomuto systému volby se postavila ODS. „Předseda Evropské komise by měl být, jako tomu bylo doposud, nominován vládami, tedy na základě dohody v Evropské radě. Jsou to právě členské státy, které jsou základním stavebním kamenem EU. Evropská komise není a nemůže být žádnou evropskou politickou vládou,“ uvedl lídr kandidátky Jan Zahradil.

Poslední duel proběhl včera

I v případě, že by nakonec nikdo z kandidátů evropských stran za předsedu Komise zvolen nebyl, mohou debaty mezi nimi sloužit jako konfrontace názorů jednotlivých evropských stran na klíčová témata EU.

Po vyjednávání mezi evropskými stranami a dalšími organizacemi nakonec došlo k dohodě, že před evropskými volbami proběhne celkem sedm diskuzí. Poslední z nich, duel lídra eurokandidátky evropských lidovců Jeana-Clauda Junckera a již zmíněného socialisty Martina Schulze, se udál včera. V předchozích týdnech jsme pak mohli vidět i další kandidáty: Guy Verhofstadta (evropští liberálové), Ska Kellerové a Josého Bové (Zelení) a Alexise Tsiprase (krajní levice).  

O evropských volbách si více přečtěte v našem factsheetu.

Autor: Anna Kuznická