Jak si v eurovolbách povedou nové evropské politické síly?

plenární zasedání EP ve Štrasburku; zdroj: EP.

V České republice se v evropských volbách očekává vítězství nového politického hnutí ANO. Jaká bude situace v dalších zemích evropské osmadvacítky? Zdá se, že nově vzniklá uskupení a jejich europoslanci by podle všeho mohly zamíchat kartami a stát se v určitém smyslu vítězi eurovoleb. Podívejte se, jaké politické strany mají v EU šanci uspět.

Česká republika

Novým politickým hráčem na české politické scéně je Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury. Lídrem kandidátky byla do začátku května Klára Samková, která však kvůli podezření, že oklamala Českou spořitelnu a skrytě pomohla oddlužit jednu z firem, odstoupila. Vystřídal ji Roman Škrabánek, dvojka kandidátky Úsvitu.

Průzkumy se u předpokládaného výsledku Úsvitu značně liší a pohybují se mezi 3 a 9 %. Zatím však není jasné, ke které politické frakci se strana připojí. 

Dalším novým politickým hnutím, které poprvé kandiduje do eurovoleb, je ANO 2011. V eurovolbách zřejmě získá kolem 20 % hlasů a je hlavním favoritem na vítězství. Podle lídra kandidátky Pavla Teličky se pravděpodobně stane součástí evropských liberálů.

Francie 

Francii se do evropských voleb podařilo shromáždit okolo 3.600 kandidátů a 193 různých kandidátních listin. Práh 5 % pro vstup do Evropského parlamentu však nahrává spíše větším politickým stranám jako je Unie pro lidové hnutí (UMP) bývalého francouzského prezidenta Nikolase Sarkozyho či Socialistická strana jeho nástupce Françoise Hollanda.

Šance nejmenších stran jsou tudíž malé. Zaujmout ale můžou například Feministky pro solidární Evropu či gaullistická strana „Nové rozdání karet“, která bojuje proti lobbistům. Za zmínku stojí i Royalistická aliance, která chce zavést monarchii a „Žádná velká výměna“ brojící proti imigrantům.

Strana radikální pravice „Vzhůru republiko“ Nicolase Dupont-Aignana spolupracuje s britskou anti-evropskou stranou UKIP a pokouší se získat euroskeptické voliče UMP.

Německo

Poprvé v historii evropských voleb nebude mít Německo 3% hranici pro vstup do Evropského parlamentu. Tu německý ústavní soud letos v únoru zrušil, a jelikož bude přibližně 1 % získaných hlasů stačit pro získání křesla v Evropském parlamentu, budou mít malé strany větší šanci uspět.

Podle průzkumu veřejného mínění se do Evropského parlamentu dostane strana Alternativa pro Německo (AfD). Té průzkum přisuzuje zisk 7 % hlasů.  Kampaň AfD je pravicově populistická, euroskeptická a jejím hlavním požadavkem je opustit eurozónu a vrátit se k německé marce. Volební program dále volá po tvrdším postoji vůči migraci.

Stranická základna požaduje, aby se zvolení kandidáti stali součástí politické frakce Evropa svobody a demokracie (EFD). Nicméně přední kandidáti strany Bernhard Lucke a Hans-Olaf Henkel, se zřejmě rozhodnou připojit ke skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i česká ODS.

Podobný program jako AfD má i německá Strana svobodných voličů. Ta vedle kritiky Bruselu jako příliš zatěžující byrokracie, která je přehlcená lobbisty velkých firem, volá po regionální a komunální nezávislosti. Tato strana může doufat v jedno či dvě křesla v Evropském parlamentu a podle všeho se nestane součástí žádné koalice.

Zřejmě uspěje i německá Pirátská strana, která by mohla získat tři mandáty. Piráti se zaměřují na ochranu dat, vstup lidí hledající azyl do EU, silnější práva Evropského parlamentu a bezpodmínečný základní příjem každému evropskému občanu na úrovni EU.

Není jasné, které politické frakce se Piráti stanou součástí. V současném Evropském parlamentu jsou pouze dva europoslanci švédské strany Pirátů, kteří jsou součástí Skupiny Zelení-Svobodná evropská aliance (Zelení/EFA).

Velkou šanci získat jedno nebo dvě křesla by mohla mít také extrémně pravicová strana Národně-demokratická strana Německa. Jejich neonacistická kampaň je založena na migrační politice s rasistickou, antisemitskou a homofobní ideologií. NPD žádá suverénní národní stát s homogenní společností.

Překvapení by také mohla vzbudit satirická strana s názvem Strana. Jejím hlavním kandidátem je bývalý vydavatel německého satirického časopisu Titanic Martin Sonneborn, který má reálnou šanci získat křeslo v Evropském parlamentu. Strana byla založena v roce 2004 a začala svou kampaň s vizí znovuvybudování Berlínské zdi. Volební program strany do EP volá po “Ano Evropě“ stejně jako „Ne Evropě”. Dále chce kvótu na „líné“ lidi na předních pozicích podniků a speciální ochranu divoké zvěře.

Itálie

Mezi nové italské politické strany, které by se v Evropském parlamentu mohly objevit, patří Jiná Evropa s Tsiprasem, Evropský výběr a Italští bratři.

Jiná Evropa s Tsiprasem by se v případě úspěchu stala součástí Skupiny Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice ( GUE/NGL). Ve svém názvu odkazuje na svou podporu Alexise Tsiprase, kandidáta GUE/NGL na post předsedy Evropské komise.

Naopak Evropský výběr by se stala součástí ALDE a na předsedu Komise podporuje Guye Verhofstandta. Italští bratři vedení Giorgiem Melonim, stejně jako Liga Severu za nezávislost Padánie, se plánuje spojit s euroskeptiky.

Podle nedávného průzkumu PollWatch však tyto tři politické síly pravděpodobně nedosáhnout požadovaného minimálního prahu pro vstup do EP.

To se však netýká protievropského hnutí Moviento 5 Stelle (Hnutí pěti hvězd, M5S) vedeného Beppem Grillem. Podle Poll Watch skončí M5S na druhém místě za Demokratickou stranou italského premiéra Mattea Renziho.

Španělsko

Podle několika průzkumů veřejného mínění by španělská sociálně liberální strana Unie, pokrok a demokracie (UPyD) mohla zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit počet hlasů, které obdržela před pěti lety. UPyD odmítá separatismus či jakýkoli nacionalismus. Strana by uvítala více federální Španělsko stejně jako více federální Evropu.

V minulých volbách do Evropského parlamentu získala UPyD jedno křeslo. Tento rok však průzkum veřejného mínění předpovídá zisk 6 křesel. Europoslanec a lídr UPyD Francisco Sosa Wagner přislíbil, že v příštím období strana už nebude pouze nezávislým členem, ale bude působit v konkrétní skupině. Ta by měla být proevropská a „hájit španělskou jednotu“.

Další strana, která by mohla získat mezi 5 a 7 křesly, je federalistická národní strana Plurální levice. Naopak nově vytvořené strany jako levicová strana Můžeme, pravicová federalistická strana Hlas, proti nacionalistická Občanská strana nebo federalistická strana Evropské jaro, stěží získají alespoň jeden mandát.

Polsko

Také v Polsku je velké množství malých stran, které se budou snažit dostat do Evropského parlamentu. Na levé straně politického spektra se nachází koalice Tvé hnutí-Europa Plus. Tu vytvořili političtí veteráni Janusz Palikot a europoslanec Mark Siwiec.

Tvé hnutí se pokouší voličům poskytnout sociálně liberální alternativu k velkým konzervativním stranám. V tuto chvíli je to třetí nejsilnější strana v dolní sněmovně polského parlamentu s 36 europoslanci z celkového počtu 460. Je to nová strana vytvořená pod záštitou bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwasniewského, která se snaží být „provokativně proevropská“ a tlačit na užší integraci.

Zatím není známo, do jaké politické frakce Tvé hnutí-Europa Plus vstoupí, pokud v eurovolbách uspěje. Mezi nejpravděpodobnější varianty však patří evropští socialisté (S&D) nebo liberální ALDE.

I na pravé straně politického spektra jsou noví kandidáti. Patří mezi ně Kongres nové pravice vedený Januszem Korwin-Mikkem. Korwin-Mikke je známý pro své extrémně protiženské a liberálně ekonomické názory.

Slovensko

Do Evropského parlamentu zřejmě vyšle nové zástupce i Slovensko. Jednou ze stran, která by mohla uspět, je velmi heterogenní seskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jenž je směsí lidí s velmi odlišnou a rozmanitou politickou agendou a názory.

Lídrem kandidátky je poslanec Jozef Viskupič. Zatím se strana prezentuje jako nezávislá, nicméně lídr strany nevyloučil připojení se k evropskému uskupení.

Unikátní stranou, která by mohla posílit slovenskou delegaci v EPP, je strana Most-Híd. Toto seskupení slovenské a maďarské strany je opozicí k etnické Straně maďarské komunity (SMK). SMK je ale součástí EPP a mohla by tak zabránit tomu, aby se i strana Most-Híd stala její součástí.  

Také euroskeptická strana Svoboda a solidarity Richarda Sulíka kandiduje do Evropského parlamentu. Ta by se stala součástí ALDE.

Rumunsko

V Evropském parlamentu se očekává několik rumunských nováčků jako například Strana občanského hnutí, Strana občanské síly a Strana nové republiky. Podle odborníků však konečné výsledky pravděpodobně nepřinesou o mnoho jinou rumunskou reprezentaci v budoucím Evropském parlamentu. A to z toho důvodu, že nováčci, kteří mají reálnou šanci získat křesla v EP, jsou povětšinou bývalí členové Liberálně demokratické strany (PDL) spojené s EPP.

V čele Strany občanského hnutí bude stát nynější europoslanec Cristian Preda. Hlavním cílem je konsolidace rumunské evropské a severoatlantické integrace, garance právního státu a ochrana nezávislosti soudního systému. Z volebního programu je zřejmé, že se strana stane součástí EPP.

Jedničkou Strany občanské síly je bývalý premiér a nynější senátor Mihai Razvan Ungureanu. Volební program strany vytyčuje cíle v oblasti stabilizace politické a ekonomické situace a šíření rumunské identity. Strana se chce stát součástí EPP.

Poslední průzkumy ukazují, že většina křesel se rozdělí mezi vládnoucí Stranu sociální demokracie (PSD) nalevo, Národní liberální stranu (PNL, přidružená k ALDE), již zmíněnou PDL, Stranu občanského hnutí, Stranu občanské síly a Křesťansko-demokratickou národní rolnickou stranu napravo. Jelikož pravicové strany soupeří o omezený počet křesel a o stejné pravicové voliče, jejich stěžejním úkolem je najít vhodného lídra.

Bulharsko 

Mezi nové politické hráče, kteří by podle průzkumu VoteWatch mohli získat mandáty v Evropském parlamentu, patří například nový politický subjekt Bulharsko bez cenzury. Ten vede bývalý televizní žurnalista Nikolay Barekov a má šanci získat 2 křesla v EP.

V Bruselu nicméně strana Bulharsko bez cenzury vzbuzuje nedůvěru, a i kdyby se strana ráda stala součástí EPP, tato možnost jí byla odepřena.

Barekova kampaň je založená na populismu, příslibu bezplatných tabletů ve školách a povinné vojenské službě s cílem socializovat marginalizovanou rumunskou populaci. Barekov důrazně zbrojí proti korupci, přestože sám odmítl poskytnout informace o původu financování jeho strany.

Vzhledem k jeho pozici vůči cenzuře ho mnoho bulharských žurnalistů spojuje s kontroverzním podnikatelem Delyanem Peevskim, který se stal symbolem koncentrovanosti médií v Bulharsku. Sám Peevski kandiduje jako dvojka kandidátky Hnutí za práva a svobody (DPS, přidružená k ALDE).

Další silou, která zřejmě získá dvě křesla v EP, je strana bývalého prezidenta Georgie Parvanova Alternativa pro bulharskou obnovu (ABV). Kandidátní listinu vede nynější europoslanec Ivailo Kalfin a není pochyb o tom, že by se ABV stala součástí S&D.

Také uskupení Reformní blok přidružený k EPP  by mohl vyslat své zástupce do Evropského parlamentu. V jejím čele stojí bývalá eurokomisařka Meglena Kunevová.

Volby však v Bulharsku nejspíš vyhraje populistická strana bývalého premiéra Boyka Borissova Občané pro evropský vývoj Bulharska (GERB). Ta zřejmě získá okolo 30 % hlasů a pošle tak do Štrasburku 5 europoslanců. U Bulharské socialistické strany (BSP) se také předpokládá zisk 5 křesel.

Autor: Denisa Nováková, EurActiv