Evropa se připravuje na velkou koalici i napínavý výběr šéfa Komise

zdroj:EP

Přestože v evropských volbách posílily protievropská uskupení, můžeme v příštích letech paradoxně čekat více konzervativní politiku. Na všem důležitém se totiž bude muset shodnout velká koalice vítězné evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D). Hlavní diskuze v příštích dnech se bude týkat postu příštího šéfa Komsie. Tvrdá vyjednávání můžeme čekat nejen mezi evropskými stranami, ale také mezi europarlamentem a členskými státy.

Známe složení nového Evropského parlamentu. Poměrně jednoznačným vítězem se stali evropští lidovci (EPP), kteří z celkových 751 získali 212 mandátů. O 3,5 % a 26 křesel méně obdrželi socialisté (S&D). Za nimi pak najdeme liberály (70 křesel), zelené (55 křesel), konzervativce a reformisty (44 křesel), krajní levici (43 křesel) a protiintegrační Evropu svobody a demokracie (36 křesel).

Výsledky na předních pozicích se tak od těch z roku 2009 příliš nemění. Z celkem 736 mandátů tehdy lidovci získali 265 křesel a sociální demokraté 184.

Hlavní otázkou nyní zůstává, jak se zachová zbylých přibližně 100 nezařazených europoslanců. Většina z nich patří k populistickým a extremistickým stranám nepřátelským k evropské integraci a vše nasvědčuje tomu, že by měla v Evropském parlamentu vzniknout nová euroskeptická frakce pod vedením vítězky francouzských voleb Marine Le Penové.

Velká koalice

Podle profesora evropské politologie z London School of Economics Simona Hixe bude Evropský parlament po volbách daleko více polarizovaný právě kvůli nárůstu počtu mandátů populistických stran. To podle něj povede k tomu, že většinu legislativy bude schvalovat velká koalice, tedy evropští lidovci a socialisté.

Větší podpora euroskeptických stran tak podle Hixe paradoxně povede k tomu, že „EU bude ve svém rozhodování ještě konzervativnější“.

„Bude velmi složité cokoliv uskutečnit. Budou mít problém se dohodnout na reformním programu. EPP požaduje škrty, socialisté podporu růstu. Liší se také v liberalizaci služeb,“ řekl Hix EurActivu.

Také podle ředitele Nadace Roberta Schumana v Bruselu Charlese de Marcillyho můžeme čekat vznik velké koalice. „Většině evropských zemí vládne koaliční kabinet. Koalici můžeme očekávat i v Evropském parlamentu. To vždy znamená kompromis,“ řekl bruselské redakci a dodal, že se ale v europarlamentu nejedná o nic nového. Dvě největší evropské strany vždy této instituci dominovaly.

Diskuze mezi stranami

Ihned po vyhlášení výsledků začala diskuze o tom, kdo by se měl stát předsedou Komise. Eurolídr vítězných lidovců Jean-Claude Juncker už se o tento post přihlásil. Kandidát socialistů Martin Schulz ale upozornil na to, že na rozdíl od evropských socialistů lidovci v těchto volbách ztratili velké množství mandátů.

zdroj: EP

„Je také jasné, že bez podpory sociálních demokratů není možné dosáhnout potřebné většiny,“ uvedl po volbách Schulz.

Nominant třetí největší strany evropských liberálů Guy Verhofstadt uvedl, že je pro něj nemyslitelné, aby členské státy nominovaly na tento post jiného kandidáta, než někoho z pětice navrhované evropskými stranami.

Také Zelení, kteří dosáhli historicky nejlepšího výsledku 55 křesel, uvádějí, že rozhodně podpoří pouze někoho ze zmiňované pětice kandidátů. Těmi jsou kromě již zmíněných Junckera, Schulze a Verhofstadta ještě kandidát krajní levice Alexis Tsipras a Ska Kellerová za Zelené.

Jasněji bude zítra

Evropské strany se ve svém postoji odvolávají na část Lisabonské smlouvy, která uvádí, že členské státy by měly nominovat kandidáta na předsedu Komise „s přihlédnutím k výsledku evropských voleb“. Ještě před volbami proto představily své kandidáty na tento post s předpokladem, že nominant vítězné eurostrany bude automaticky navržen.  

Jak se k tomuto postupu postaví členské země, ale jasné není. V minulosti jej zpochybnil například šéf Evropské rady Herman Van Rompuy či britský premiér David Cameron.

Juncker navíc nemá jistou podporu ani mezi premiéry z Evropské lidové strany. Maďarský předseda vlády Viktor Orbán, jehož strana Fidesz, která je součástí EPP, vyhrála ve své zemi evropské volby, dal najevo, že jeho podporu Juncker očekávat nemůže.

Evropští lídři se setkají zítra (27. května) na mimořádném summitu v Bruselu, kde kromě evropských voleb budou řešit také nedělní prezidentské volby na Ukrajině. Ty vyhrál již v prvním kolem podnikatel Petro Porošenko.

Autor: Anna Kuznická