Černé na bílém: Eurovolby tolik netáhly

Zdroj: Shutterstock.

Účast v květnových volbách do Evropského parlamentu nebyla ve skutečnosti tak vysoká, jak ukazovala původní oficiální čísla. Naopak, podle posledních informací, které se objevily na webu europarlamentu, byla nejnižší od konání prvních voleb v roce 1979. Za své tak vzal argument, že letošní volební klání zastavilo dlouhotrvající trend poklesu zájmu voličů o dění v institucích EU.

Rozdíl mezi údaji, jejichž zveřejnění od sebe dělí dva měsíce, není na první pohled velký, avšak jejich význam je enormní.

Reakcí na květnová čísla udávající voličskou účast ve volbách do Evropského parlamentu, která se zastavila na 43,1 %, vítala řada unijních představitelů s velkým nadšením.  

Pokud by totiž platila, znamenalo by to, že se v EU zastavil dlouhotrvající trend klesající voličské účasti. „Tzv. Spitzenkandidáti zabrali,“ objevovalo se často na twitterových účtech vysokých unijních představitelů v souvislosti s dopředu známými jmény kandidátů na předsedu Evropského parlamentu, kteří měli volby personalizovat, a více tak přiblížit občanům. 

O to větším zklamáním pak je, když se ukázalo, že čísla byla ve skutečnosti nižší a na zájmu občanů o dění v EU se od posledních voleb v roce 2009 zase tolik nezměnilo.  

Podle informací Evropského parlamentu, která byla před několika dny v tichosti přidána na oficiální stránky instituce, se totiž voličská účast letos v květnu zastavila na 42,54 %, tedy na vůbec nejnižší hodnotě od konání prvních přímých voleb do europarlamentu v roce 1979. 

Podle vysvětlení tiskového mluvčího Evropského parlamentu, které poskytl bruselskému serveru EU Observer, se do konečné cifry promítly oficiální výsledky ze všech členských zemí EU. Nepatrné korekce prý v poslední době totiž proběhly v Itálii a ve Španělsku. 

Autor: Lucie Bednárová