5 věcí, které byste měli vědět o evropských volbách

zdroj: Shutterstock.com; autor: Syda Productions

Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.

Do evropských voleb zbývá posledních 50 dní. Abyste na ně byli náležitě připravení, odpověděli jsme za vás na základní otázky, které se eurovoleb týkají.

1.      Kdy se volby uskuteční?

Evropské volby probíhají ve všech 28 členských zemích více méně naráz. Jejich termín byl vypsán od čtvrtka do neděle 22. – 25. května 2014. Každá země si pak podle své volební tradice může vybrat, na který z těchto dní volby vypíše.

V České republice je zvykem volit v pátek a v sobotu, proto prezident Miloš Zeman vypsal volby na 23. a 24. května. Česko je tak jediná země evropské osmadvacítky, jejíž občané můžou jít k volbám během dvou dnů. Nejvíce zemí (21) bude mít volby v neděli.

Výsledky voleb jak v Česku, tak v ostatních zemích začnou být sčítány ve chvíli, kdy bude uzavřena poslední evropská volební místnost, tedy v neděli po desáté hodině večer.

2.      Koho můžu volit?

V evropských volbách vybírají Češi europoslance v rámci jednoho společného celorepublikového obvodu. To znamená, že všichni voliči vybírají mezi stejnými kandidáty, což je rozdílné například od sněmovních voleb, ve kterých má strana v každém kraji jinou kandidátku. Češi zvolí celkem 21 europoslanců.

V České republice se k volbám registrovala 39 stran a hnutí, jejichž kandidatura by měla být oficiálně potvrzena 5. dubna. Lídry pro eurovolby největších stran jsou Jan Keller (ČSSD), Pavel Telička (ANO), Kateřina Konečná (KSČM), Luděk Niedermayer (TOP 09), Jan Zahradil (ODS), Klára Samková (Úsvit) a Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

O kandidátkách a programech stran si přečtěte v našem fact sheetu.

České europoslance mohou volit občané ČR starší 18 let nebo občané ostatních členských zemí EU, pokud jsou přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice alespoň 45 dní. Právo být zvolen mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice.

Češi mohou volit také ze zahraničí – pokud splní náležité podmínky, mohou v rámci evropského občanství vybírat z kandidátky té členské země, ve které se nacházejí. Na rozdíl od většiny Evropanů nemohou Češi v zahraničí vybírat z české kandidátky. Tato možnost je upřena také Slovákům, Irům a Malťanům. Důvodem je chybějící novela českého zákona o volbách do Evropského parlamentu.

zdroj: EP

3.      Má Evropský parlament nějaký vliv?

Evropský parlament, jehož členy budeme na konci května vybírat, je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. V současnosti ho tvoří 766 europoslanců, po květnových volbách se toto číslo sníží na 751. Podle Lisabonské smlouvy se jejich počet již nesmí navýšit, a to ani v případě dalšího rozšíření EU.

Pravomoci Evropského parlamentu se s každou přijatou evropskou smlouvou rozšiřují. Nyní europoslanci společně s Radou (tedy vládami členských států) schvalují většinu evropských právních norem dále platných i pro členské státy a výrazně se podílí na vytvoření a kontrole evropského rozpočtu.

4.      Bude europoslanec zastávat české zájmy?

Zatímco Evropská komise zastupuje zájmy Evropské unie jako celku a Rada EU (složená z vlád členských zemí) zastupuje zájmy členských států, Evropský parlament zastupuje evropské občany.

Europoslanci jsou voleni za jednotlivé politické strany a v Evropském parlamentu se sdružují ne podle své národnosti, ale podle příslušnosti k evropské politické straně. To znamená, že europoslanec ČSSD by měl zastávat stejné postoje jako například jeho francouzský kolega ze Socialistické strany, zástupce TOP 09 a KDU-ČSL bude zase ve stejné skupině jako europoslanci německé CDU.

O současných evropských politických skupinách si přečtěte zde.

V praxi však hlasování podle stranické příslušnosti neprobíhá úplně ve všech případech. V některých hlasováních, jejichž výsledek může být z různých důvodů pro Českou republiku klíčový, mohou u europoslanců převážit národní zájmy.

5.      Ovlivní evropské volby i jiné instituce?

Většina evropských politických stran si slibuje, že bude mít letos poprvé přímý vliv na to, kdo bude nominován na předsedu Evropské komise, a vystřídá tak v této funkci končícího Josého Manuela Barrosa. Odvolávají se přitom na část Lisabonské smlouvy, ve které se píše, že Rada nominuje kandidáta „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“.Martin Schulz a Jean-Claude Juncker; zdroj: EP

Evropské strany před volbami proto určují, kdo bude jejich kandidátem na šéfa evropské exekutivy. Předpokládají, že nominovaný té strany, která eurovolby vyhraje, bude automaticky na tento post Evropskou radou navržen. Favority jsou tak kandidát evropských lidovců (EPP) Lucemburčan Jean-Claude Juncker a evropských socialistů Němec Martin Schulz.

Proti tomuto kroku se však staví například ODS společně se svou mateřskou eurostranou AECR, nelíbí se ani většině představitelů členských států, které by tak přišly o část svých pravomocí. Jak bude tedy volba probíhat, lze zatím jen těžko odhadovat, jasno bude až po evropských volbách.

Autor: Anna Kuznická