Jan Zahradil: I na odmítnutí eura se europoslanci podílejí

zdroj: Evropský parlament

„Jestliže pomocí referenda dotlačíme vládu k tomu, aby začala jednat o výjimce z povinnosti přijmout euro, bude s tím mít co dočinění právě Evropský parlament. Šlo by totiž o změnu smluv, kterou musí Evropský parlament schválit. Není tedy pravda, že s tím Evropský parlament nemá nic společného,“ říká 1. místopředseda ODS a její lídr pro evropské volby Jan Zahradil.

V souvislosti s evropskými volbami se často řeší i další směřování Evropské unie. Jak by se podle Vás měla EU v následujících 5 letech vyvíjet?
My bychom byli rádi, kdyby se EU změnila smluvně. Chtěli bychom zakotvit prvek flexibility a „vícerychlostnosti“, jak to prosazuje například britský premiér David Cameron. Byli bychom rádi, kdyby existovala možnost vyvázat se z některých politik EU nebo do některých nových vůbec nevstupovat.

Nejde o to, na které konkrétní politice bychom nechtěli participovat, ale o to, že pokud vstoupíme do nějakého integračního rámce, není v současnosti možné se vrátit zpět, což je nyní v případě eura celkem dobře vidět.

Změna smluv je však především v rukou členských států. Co s tím jako europoslanec můžete udělat?
Předpokládáme, že dojde k jednání, které povede k otevření evropských smluv. Současný britský premiér slíbil referendum o nových podmínkách setrvání Británie v EU na rok 2017. Série některých jednání mezi Cameronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou již proběhla a předpokládáme, že se další jednání dostanou přímo na hlavní agendu EU.

„Byli bychom rádi, kdyby existovala možnost vyvázat se z některých politik EU nebo do některých nových vůbec nevstupovat.“

Česká republika by podle nás měla být mezi těmi, kdo budou vícerychlostní Evropu prosazovat. Od stávající vlády to ale čekat nemůžeme, takže to budou poslanci v Evropském parlamentu, zejména poslanci ODS. Koneckonců takovou změnu smlouvy EU by musel Evropský parlament také schválit.

Jak jste již zmínil, britský premiér David Cameron slíbil referendum o vystoupení či setrvání Británie v EU za předpokladu, že bude znovuzvolen. Myslíte si, že by k podobnému scénáři mělo dojít i u nás?
To si nemyslím. My prosazujeme referendum o vstupu do eurozóny, nikoliv referendum o členství nebo nečlenství v EU, čímž se lišíme například od Svobodných. V tuto chvíli nevidíme důvod, proč hlasovat o členství v EU, když jsme si ho odhlasovali již v roce 2004. S eurozónou je to nicméně jiný případ.

V čem? Vždyť členství v eurozóně jsme si také odhlasovali už v roce 2004.
Ano, odhlasovali jsme si vstup do EU včetně vstupu do eurozóny. Na druhou stranu jsme si tehdy schválili vstup do jiné eurozóny, než jakou vidíme dnes. Za posledních 10 let se podmínky, které existovaly v roce 2003 a 2004, výrazně změnily.

Tehdy neexistoval žádný evropský záchranný mechanismus, fiskální pakt ani bankovní unie. To jsou výrazné změny, které zásadně mění smluvní bázi, na jejímž základě bychom měli do eurozóny vstoupit. Proto je podle našeho názoru v tomto případě referendum zcela oprávněné.

Dvě třetiny voličů ODS jsou proti euru

Na referendum ohledně přijetí či nepřijetí eura sbíráte podpisy již nyní. Jak to souvisí s Vaším poslaneckým mandátem? Europoslanci v otázce eura nemají pravomoci, ta je kompetencí členských států.
Jestliže pomocí referenda dotlačíme vládu k tomu, aby začala jednat o výjimce z povinnosti přijmout euro, bude s tím mít co dočinění právě Evropský parlament. Šlo by totiž o změnu smluv, kterou musí Evropský parlament schválit. Není tedy pravda, že s tím Evropský parlament nemá nic společného.

„U všech relevantních parlamentních politických stran převládají voliči – odpůrci eura nad voliči – příznivci. U nás je to v poměru zhruba 2:1, u ČSSD je to dokonce v poměru 4:1.“

Na půdě Evropského parlamentu bychom museli najít podporu, takže to konec konců bude záležitost všech 28 členských států. Hlavní ale teď je, aby vláda pochopila, že pro zhruba 75 % obyvatel ČR představuje přijetí eura problém a začala se podle toho chovat. Pokud budou otevřeny evropské smlouvy kvůli vyjednávání s Velkou Británií, tak je možné toho využít a uplatnit i výjimku pro Českou republiku.

Mnoho lidí upozorňuje na trochu paradoxní situaci, kdy voliči ODS patří mezi ty, kdo jsou přijetí eura nakloněni nejvíce. Nemáte z toho strach?
Prostudovali jsme si zmiňované průzkumy a vychází nám z toho, že u všech relevantních parlamentních politických stran převládají voliči – odpůrci eura nad voliči – příznivci.

U nás je to v poměru zhruba 2:1, u ČSSD je to dokonce v poměru 4:1. Je tedy vidět, že u ČSSD je odpůrců přijetí eura více, nicméně u nás stále ještě můžeme říct, že zhruba dvě třetiny voličů jsou proti přijetí společné měny. To mi připadá jako vysoké číslo a relevantní argument pro to, abychom téma eura znovu otevřeli. 

zdroj: Evropský parlament; autor: Pietro Naj Oleari

V energetice EU zaspala

Podle volebního programu i toho, co říkáte, je zřejmé, že euro je pro ODS hlavním tématem voleb do Evropského parlamentu. Jaká jsou ta další?
Zaprvé je to téma energetické politiky. V souvislosti s krizí na Ukrajině se ukazuje, že EU za posledních deset let výrazně zaspala. Místo diversifikace dodávek energetických surovin se Unie soustředila na klimatickou politiku, na boj s emisemi CO2 a nyní tu stojí tak trochu nahá v trní a řeší, kde v případě výpadku dodávek z Rusku obstarat zdroje surovin.

V této otázce bychom uvítali jednotnější evropský postup, protože tady to má smysl a význam. Evropa k zajišťování dodávek plynu a ropy odjinud než z Rusku musí přistupovat jednotně a nesejde na tom, zda to bude formou dohody se Spojenými státy jako součást TTIP nebo větší návazností na země severní Afriky či Blízkého východu.

„Nepřejeme si, aby Evropská komise byla politickým orgánem, a proto na rozdíl od ostatních nadnárodních politických stran také nehrajeme hru na politického kandidáta evropských stran na šéfa Evropské komise.“

Asi víte, že Česká republika v době svého předsednictví Radě EU prosazovala plynovod Nabucco, který EU odpískala. Dnes se ukazuje, že to byla chyba. Určitě budeme podporovat energetickou politiku jako silnou evropskou politiku. Zároveň však budeme velice ostražití vůči ambiciózním cílům klimatické politiky snižování emisí CO2. Tyto cíle podle nás spíš podvazují evropskou ekonomiku a vedou k dražší energii. Na rozdíl od sociální demokracie jsme takové cíle v Evropském parlamentu nepodporovali a podporovat nebudeme.

ODS také dlouhodobě podporuje úspornější unijní rozpočet. Kde by se podle Vás mělo šetřit?
Podívejme se na samotný Evropský parlament. Každoročně podáváme návrhy na úspory, a pokud by byly přijaty, vedlo by to k ušetření zhruba 300 milionů eur ročně. Naše dlouhodobá iniciativa je zrušení evropského sídla ve Štrasburku. Jsme si vědomi toho, že to nepůjde ihned, nicméně je zde možnost, aby se tento návrh dostal v podobě písemné deklarace do Rady EU a Evropské komise. Tyto instituce EU by se tím museli povinně zabývat v případě, že by návrh podpořila nadpoloviční většina všech europoslanců. Mohu také jmenovat další příklady plýtvání penězi jako například Pötteringův památník neboli Dům evropské historie původně za padesát a dnes dokonce již za sto milionů eur. Čili je nutné šetřit, což dělají všichni, jen Evropský parlament se k tomu příliš nemá.

Chtěli bychom překonat výsledek z parlamentních voleb

Po volbách do Evropského parlamentu bude na podzim 2014 jmenována také nové Komise. Kdo by podle Vás měl zastávat funkci českého komisaře, někdo s politickou minulostí nebo spíše takzvaný odborník?
zdroj: EP

Jmenování budoucího českého komisaře ODS neovlivní. Upřednostnili bychom někoho bez politické příslušnosti a to z jednoduchého důvodu. Nepřejeme si, aby Evropská komise byla politickým orgánem, a proto na rozdíl od ostatních nadnárodních politických stran také nehrajeme hru na politického kandidáta evropských stran na šéfa Evropské komise. Nechceme přetvářet Komisi do podoby jakési evropské quasi vlády s jasným politickým zabarvením. Naopak bychom uvítali neutrálního exekutivního úředníka se zkušeností v mezinárodním orgánu.

Česká republika zatím vyzkoušela obě varianty. Prvním komisařem byl bývalý premiér Vladimír Špidla a nyní funkci českého komisaře zastává kariérní diplomat Štefan Füle. My bychom byli spíše příznivci druhé varianty. Zároveň si myslíme, že pokud bude nominován někdo s lobbistickou minulostí, v Evropském parlamentu tvrdě narazí.

Eurokomisařů je celkem 28 – každý za jeden členský stát. Jednotlivému eurokomisaři je na základě vyjednávání členských států přiděleno portfolio. Je nějaké konkrétní portfolio, o které bychom se podle Vás měli ucházet?
Je velkou iluzí si myslet, že to můžeme ovlivnit. Toto rozhodnutí je do značné míry v rukou budoucího předsedy Komise. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby Česká republika získala důležité portfolio, ať už vnitřní trh, nebo třeba energetickou politiku. Obávám se ale, že si tato důležitá portfolia mezi sebou rozeberou, ostatně jako tomu bylo vždycky, buďto staré nebo velké členské státy. 

Naše současné portfolio rozšíření EU a politika sousedství se podle mého názoru ukázalo jako důležité. To ostatně dokládá příklad Ukrajiny. Zda podobné portfolio budeme schopni získat v budoucnu, se teprve uvidí. Možnosti zažádat a říct si o konkrétní oblast jsou nicméně velmi omezené. Nemáme žádného jasného kandidáta, s konkrétním jménem se přitom portfolio pojí. Každý má svojí odbornost a může jí pak argumentovat ve svůj prospěch. To se zatím v ČR neděje.

V našem posledním rozhovoru jste uvedl, že za úspěch v květnových volbách do Evropského parlamentu bude ODS považovat srovnatelný výsledek s ostatními kandidujícími stranami. Není to příliš ambiciózní plán?
Určitě bychom chtěli dosáhnout lepšího výsledku, než jsme měli na podzim v parlamentních volbách, kdy jsme dosáhli 7,72 % hlasů. Chtěli bychom, aby bylo vidět, že ODS stoupá. Kdyby se náš výsledek přehoupnul do dvojciferné hodnoty, bylo by to určitě povzbudivé.

„Kdyby se náš výsledek přehoupnul do dvojciferné hodnoty, bylo by to určitě povzbudivé.“

V zisku mandátů a účasti ve volbách do Evropského parlamentu mám však trochu střízlivější očekávání. Myslím si, že účast bude nižší, než byla v roce 2009 a relevantní politické subjekty, které jsou teď v parlamentu, mohou získat mezi třemi a šesti mandáty. Neočekávám, že si někdo sáhne na 9 mandátů, které má ODS aktuálně v Evropském parlamentu. Dokonce si myslím, že i těch 7 mandátů, které má nyní ČSSD, zůstane nepokořenou metou. Kdybychom se však někde v tomto rozmezí pohybovali, třeba i v jeho dolním okraji, bylo by to pro nás dobré znamení o tom, že ODS se vrátila zpět do hry jako relevantní politická síla.

ODS je na evropské úrovni členem Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR).  Jaké jsou její ambice?
Možná to bude znít hodně ambiciózně, ale chceme se pokusit zdolat třetí příčku v Evropském parlamentu. Je nám jasné, že první dvě příčky zůstanou obsazené evropskými lidovci a socialisty, ať už tak nebo v obráceném pořadí.

V nadcházejících volbách se očekává úspěch kritiků evropské integrace. Myslíte, že by to mohlo posílit strany, které by se pak mohly stát součástí Vaší frakce?
To je možné. Netajím se tím, že na to do určité míry spoléháme. Fakt je ten, že v některých zemích to ale vede k posilování stran, které nejsou členy hlavního proudu a mají hodně extrémní rétoriku. To je něco, co nás na druhou stranu netěší, protože nám to ubírá možnost spolupráce. S takovými stranami totiž spolupracovat nemůžeme, to bychom si zničili vlastní kredit a pověst, což si nemůžeme dovolit. Když se podíváme například do Francie nebo Nizozemska, tak tam v tuto chvíli žádného relevantního partnera nemáme.

Autor: Anna Kuznická