Igor Záruba: Nový přístup k eurofondům je zdravější

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Věra Jourová; zdroj: Úřad vlády ČR.

Je osm ráno, několik hodin před zasedáním vlády, zato těsně před rozdáváním dárků pro prvňáčky z rodin zaměstnanců Ministerstva pro místní rozvoj. A také pár hodin po oznámení z Bruselu, že se Evropská komise dohodla s českými představiteli na scénáři pobírání unijních dotací do roku 2020.

Za rezort, který je národním koordinátorem procesu čerpání, čtyřčlenná sestava, jako host člen tuzemského zastoupení komise a několik novinářů v auditoriu. Střízlivě, věcně a bez patosu.

Taková byla kulisa oznámení, že se Česko po třech letech licitací shodlo s Bruselem na parametrech pro využívání strukturální a investiční podpory. Tedy zdrojů, z nichž může republika dosáhnout v právě zahájené sedmiletce na 24 miliard eur, nějakých 666 miliard korun. 

V praxi to znamená, že Praha a zbytek země mají noty, jak nabízené dotace pobírat. Je to konec a začátek v jednom. Končí nejasnosti o tom, kolika směry a cestami prostředky z unie půjdou. Kanálů, v hantýrce zvaných operační programy, bude deset. Proti minulému období 2007 až 20013, kdy jich bylo 24, to představuje významný krok kupředu technicky i obsahově. 

Z technického pohledu přináší nové uspořádání cest k penězům nemalou naději, že menší počet programů sníží riziko chaosu, v němž levá ruka neví, co dělá pravá. Příslušní úředníci by mohli vyprávět. Z obsahového hlediska klade Dohoda o partnerství, jak se tento klíčový spis jmenuje, důraz na prorůstová opatření a vyšší zaměstnanost. Čili na body, o nichž se toho v unii v uplynulých letech namluvilo až až, jen skutek jaksi utekl.  

Celý komentář najdete na webu E15.cz.