V EU se schyluje k bitvě o podporu velkých podniků

deal

Návrh Evropské komise, který od roku 2014 počítá s omezeným přístupem velkých podniků k podpoře z evropských fondů, se nesetkal s přílišným ohlasem. Velké firmy považují představu Komise za lichou a diskriminační a návrh naráží i u některých europoslanců. V jaké fázi jsou vyjednávání? Podaří se dosáhnout nějakých změn?

Pokud unijní instituce dají za pravdu Komisi, velké podniky čekají od roku 2014, kdy začíná nové programové období, citelné změny. Evropská exekutiva totiž v loňském roce představila sérii návrhů, v nichž počítá s omezenou podporou velkých podniků z evropských fondů.  

První z nich se týká úpravy budoucí podoby kohezní politiky (nařízení k Evropskému fondu pro regionální rozvoj; ERDF) a Komise v něm rámci tematické koncentrace hodlá soustředit podporu převážně na malé a střední podniky (MSP). Argumentuje tím, že velké podniky nejsou s regionem tak spjaté jako firmy do 250 zaměstnanců a o svých investicích často rozhodují na základě svých globálních zájmů. Existuje proto obava, že by časem mohlo dojít k tomu, že tyto velké společnosti, pokud ztratí nárok na podporu, začnou přesouvat své aktivity do jiných regionů či států. 

Dalším z návrhů, které vyšly z pera Evropské komise, jsou tzv. pokyny k regionální podpoře (Regional Aid Guidelines). Brusel v jejich rámci počítá s přiškrcením státní podpory velkým firmám (s výjimkou nejzaostalejších regionů) a u rozsáhlejších projektů chce pevně stanovit maximální možnou výši podpory. Důvodem je tvrzení, že velké podniky by v daném regionu investovaly tak jako tak, zatímco malé a střední podniky se bez investičních pobídek neobejdou. Komise je navíc přesvědčená, že velké investiční projekty mají větší tendence pokřivovat hospodářské prostředí. 

„Návrhy Evropské komise nyní paralelně projednávají Evropský parlament a členské státy. Gesční Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu přijal k návrhu nařízení k Evropskému fondu pro regionální rozvoj ještě před letními prázdninami mandát, ve kterém chce zachovat současný stav, tj. podporovat především malé a střední podniky,“ řekl EurActivu europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS; ECR), který vystupuje jako stínový zpravodaj k legislativnímu balíčku k evropským fondům. 

Dnes, tj. 20. listopadu, navíc v Bruselu probíhá Rada pro obecné záležitosti (GAC), která má na programu přijetí pozic k legislativě k evropským fondům. Příští týden v pondělí (26. listopadu) je naplánován tzv. trialog, tedy trojstranné jednání mezi trojicí unijních institucí: Parlamentem, Radou a Komisí, kde by se měl hledat kompromis. Europoslanec Vlasák se ho jako jediný zástupce České republiky účastní. 

„Zjednodušeně řečeno, jsou rozdány karty, známe pozice jednotlivých evropských hráčů, kteří teď zasednou ke společnému stolu a vynesou první trumfy,“ dodal Vlasák. 

Předmět obchodování? 

„Je potřeba si uvědomit, že téma vyloučení velkých podniků je pouze jedním z mnoha, které se v souvislosti s projednáváním legislativy k evropským fondům řeší. Je proto otázkou, zda se stane předmětem obchodování či zda bude principiálním tématem, kde nebude chtít nikdo ustoupit,“ zamýšlí se nad možným výsledkem europoslanec. 

Proti návrhům z dílny Komise se totiž vzedmula vlna odporu. Největší nesouhlas vyjadřují logicky velké evropské podniky. Proti představě evropské exekutivy se ohradil i český Svaz průmyslu a dopravy ČR. Spolu s Vysokou školou ekonomickou v Praze vypracoval studii, v níž se snaží argumenty komisařů vyvrátit (EurActiv 16.7.2012). 

Stanovisko velkých firem je jasné: podpora z evropské kasy by se neměla v žádném případě omezovat velikostí podniků, ale naopak rozhodující roli by měla hrát kvalita předkládaného projektu. Dokument proto upozorňuje na to, že omezení podpory pro velké podniky může ohrozit plnění cílů kohezní politiky a v širším kontextu i hospodářské strategie Evropa 2020, která bude v příštím programovém období s kohezní politikou úzce provázána. 

Vyhráno v takovém případě prý nemají ani malé a střední podniky, které jsou v rámci regionu na velké společnosti nejrůznějším způsobem navázány, například v rámci dodavatelských řetězců. Přiškrcení podpory velkým podnikům se tak může v konečném důsledku podepsat na zaměstnanosti, produktivitě nebo míře inovací v malých firmách. 

Největší strašák 

Obavu, že by mohlo dojít k diskriminaci různě velkých ekonomických hráčů, sdílí i již citovaný europoslanec Vlasák. „V první řadě je třeba říct, že Evropská komise v tomto případě nehraje férově. Snaží se zabalit své argumenty do kvazi-vědeckých zpráv, ale ve skutečnosti pouze vykonává politické řešení,“ řekl redakci. Vlasák totiž zdůrazňuje, že kořeny současného návrhu vyloučit velké podniky z evropské regionální podpory leží již v tzv. Montiho zprávě z května roku 2010. 

S argumentem unijní exekutivy, že evropskou ekonomiku a pracovní trh spasí hlavně malé podniky, ale citovaný europoslanec nesouhlasí. „Různě velké podniky tvoří ve skutečnosti ekosystém, kde ty malé dodávají pro střední, od kterých si odebírají služby a zboží ti velcí. Právě velké podniky totiž vytváří největší část obratu, mají největší produktivitu a tvoří páteř ekonomiky. Pokud odseknete od těla páteř, těžko vám pomůže, že budete mít prsty ve zlatých eurofondech,“ řekl redakci. 

Pro malou ekonomiku, jako je ta česká, je to podle místopředsedy Evropského parlamentu důležité obzvlášť proto, že jsme bezprostředně závislí na zahraničních investicích. Ty k nám podle něj nepřinesou malé a střední podniky, které zpravidla operují na lokální a regionální bázi, ale právě velké zahraniční firmy. 

„Možnost podpory z evropských fondů je přitom jedním z faktorů, podle kterých se tyto firmy rozhodují, zda investují u nás, nebo na Blízkém či Středním Východě nebo v Africe,“ dodal. 

Je to běžné pragmatické rozhodnutí silných ekonomik 

S tím, že by na evropské úrovni docházelo k diskriminaci velkých podniků, nesouhlasí Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Podpora MSP je běžné pragmatické rozhodnutí, které se dělá ve všech silných ekonomikách, a to z toho důvodu, že pokud bude velká ekonomika závislá na několika desítkách či stovkách velkých firem, tak je to pro ni strašně zranitelné,“ řekl v připravovaném rozhovoru pro EurActiv. Podporovat malé a střední podniky se podle něj vyplatí především v odvětvích, v nichž existuje objektivní šance, že to posílí konkurenceschopnost daného státu. Pokud by se tak nedělo, logicky se tak otevírá hřiště pro větší nadnárodní firmu.  

„Všechny nové věci, které mohou pro Českou republiku generovat nějakou přidanou hodnotu a mohly by se stát její vizitkou, budou v rukou nadnárodních firem. Naše závislost na EU se tak paradoxně ještě více prohloubí, než když to necháme na menších firmách,“ argumentuje Havlíček. 

Využijme vazby 

A jaké je stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, které za českou stranu vyjednává budoucí podmínky unijní kohezní politiky? Česká republika podle 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna uznává, že důraz v podpoře musí být kladen především na malé a střední podniky, které na rozdíl od těch větších nejsou schopny generovat si prostředky na svůj rozvoj a konkurenceschopnost samy.  

Zároveň si ale čeští vyjednavači uvědomují, že v tuzemské ekonomice, která je průmyslově orientovaná, svou roli sehrávají i velké podniky. „Z tohoto důvodu usilujeme o to, aby velké firmy nebyly z finanční podpory dopředu vyloučeny,“ řekl Braun redakci. Určitou cestou je i podpora propojování malých a středních firem s velkými podniky, například pronikáním do globálních distribučních řetězců apod. 

„Z mého pohledu je možné využít vazeb velkých podniků a MSP také z jiného pohledu. Velké podniky nemusí být nutně příjemci dotace, ale kvalita a škála jimi poskytovaného zboží a služeb umožní čerpat prostředky evropských fondů zprostředkovaně jako subdodavatelé projektů,“ řekl Braun EurActivu. V tomto případě se podle něj nabízí oblasti, jako je budování větších infrastruktur, IT řešení či dodávky technologií pro nové stavby či výrobky, které jsou součástí projektů. „Mnohé velké firmy se dobře na tento přístup adaptovaly a neusilují primárně o to se stát se příjemci podpor,“ dodal. 

Stanoviska 

„Zacílení podpory pouze na MSP není odůvodněné a to zejména ve vztahu k současné ekonomické situaci, která ovlivňuje všechny velikostní kategorie podniků. Podpora podniků, které nespadají přímo pod MSP, by měla být umožněna v případech, kde bude významně přispívat k naplnění cílů, které jsou provázány s klíčovými tematickými cíli, např. úspory energie, zvyšování energetické účinnosti, výzkum, vývoj a inovace. Podpora velkých firem by měla být zaměřena na vybrané aktivity v klíčových prioritách, zejména v progresivnějších odvětvích průmyslu a služeb, zejména střední a vysoké technologické náročnosti,“ uvádí se v Rámcové pozici České republiky k budoucnosti kohezní politiky.