Technické vzdělávání by měly podporovat i fondy EU, tvrdí průmysl

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Danilo Rizzuti.

Česká republika se podle zástupců průmyslu potýká s nedostatkem kvalitních absolventů v technických a logických oborech. Na rozvoj technického vzdělávání by proto měly více přispívat i evropské fondy. Na nedávném setkání s novináři to uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Technické vzdělávání je největší problém budoucnosti,“ řekl novinářům Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Pokud si chce Česká republika udržet zdravé tempo hospodářského růstu a obstát ve světové konkurenci, nezbude jí podle zástupců průmyslu nic jiného než změnit systém vzdělávání. 

Podle Hanáka by k tomu v příštím programovém období, které začne po roce 2013, měly větší měrou než dnes přispět i prostředky z evropských fondů.

„Budeme chtít zásadní přealokaci evropských prostředků ve prospěch technického školství,“ uvedl prezident svazu. „Pokud bude motivací konkurenceschopnost a podpora exportu, který je pro tuto zemi naprosto klíčový, jsem přesvědčen o tom, že se domluvíme i s vládními strukturami,“ dodal. 

Nedostatek vyučených, přehršel maturantů

Jak totiž ukázala analýza disparit středního školství v krajích, kterou si český průmysl nechal zpracovat, země se potýká s nedostatkem absolventů s kvalitním vzděláním v technických a logických oborech. 

„Země se příliš orientuje na humanitní školy a máme tu také enormní množství soukromých škol, kde je úroveň výuky na nižší úrovni, než ve školách státních,“ řekl také Hanák.

Podle Miloše Rathouského, koordinátora analýzy, je na českém pracovním trhu největší hlad po absolventech učebních oborů, jako je strojírenství, stavebnictví, doprava nebo spoje, kam se příliš žáků nehlásí. Naopak o maturitní obory, jako je podnikání nebo třeba gastronomie, sice mezi dětmi zájem panuje, ale o absolventy mezi zaměstnavateli pak už nikoliv. 

„Potřebujme více vyučených než maturantů,“ řekl Rathouský. „Maturanti, kteří jsou připravováni v těchto oborech (tj. gastronomie a podnikání), nenacházejí a také nenajdou pracovní uplatnění,“ dodal.

Situaci navíc zhoršuje demografický trend klesajícího počtu rodících se dětí. „Jedním problémem je celkově menší počet dětí, a druhým pak jejich ochota studovat logické obory,“ řekl Pavel Juříček, viceprezident SP ČR. 

Nedostatečná praxe nejen u žáků 

Zástupci českého průmyslu dlouhodobě poukazují na to, že absolventi technických oborů opouštějí brány škol nejen bez dostatečného vzdělání, ale také bez potřebné a mezi zaměstnavateli žádané praxe.

Je to podle nich způsobeno tím, že studenti se ve školách učí z mnohdy zastaralých učebnic a praxi vykonávají v nedostatečně nebo nemoderně vybavených dílnách. Nejsou proto schopni zaznamenávat a vstřebávat příchod nových technologií či postupů.

Problém navíc umocňuje i znalostní vybavenost jejich učitelů. Průmyslníci si totiž stěžují, že kantoři, kteří sami v mnoha případech neprošli praxí přímo v podniku, nemají přehled o technickém pokroku a vývoji.

Podle Jakuba Stárka, vrchního ředitele sekce vzdělávání na ministerstvu školství (MŠMT), rezort připravuje novou dlouhodobou strategii vzdělávání (do roku 2020), která nahradí stávající Národní program rozvoje vzdělávání v ČR z roku 2001 (označovaný jako Bílá kniha). 

Nejprve je ale důležité ujasnit si, kam má český vzdělávací systém směřovat. „Rozumím pozici zaměstnavatelů, jež požadují lidi, kteří budou dobře připraveni. Nejprve se ale musíme společně zamyslet, co to všechno znamená,“ uvedl Stárek. 

Inspirujte se 

Na nedostatek kvalifikované pracovní síly na českém pracovním trhu dlouhodobě upozorňují i firmy sdružené v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře. I přesto, že je v současné době Česko označováno německými zaměstnavateli jako nejatraktivnější lokalita pro jejich podnikatelské aktivity a investice ve střední a východní Evropě, ti samí zaměstnavatelé se obávají, že za pár let tomu již tak nebude (více EurActiv 30.5.2012). 

Stejně jako české podniky navrhují, aby se ČR vydala cestou lepšího propojování škol se soukromou sférou, jinými slovy, aby stát umožnil (např. nějakou formou daňového zvýhodnění) firmám přijímat studenty do praxe. Podobný systém úspěšně funguje v zemích, jako je například Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, poukazují.