Studie: Z kohezní politiky těží i bohaté země EU

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Prostředky, které z unijních strukturálních fondů čerpají chudší členské země EU, přispívají zároveň i k rozvoji bohatších regionů a států evropské sedmadvacítky. Tvrdí to studie, kterou nechalo zpracovat polské ministerstvo pro místní rozvoj.

Z prostředků kohezní politiky, která si klade za cíl smazávat hospodářské a sociální rozdíly mezi téměř třemi stovkami evropských regionů, netěží pouze nejchudší země EU, ale i bohaté ekonomiky EU v čele s Francií a Německem.

K tomuto závěru dospěla odborná studie, která vznikala dva roky a kterou v brzké době zveřejní polské ministerstvo pro místní rozvoj. Vznikla ve spolupráci Institutu pro strukturální výzkum a společnosti Raytech a její autoři se netají tím, že chtějí výrazně přispět k celoevropské debatě věnované otázce, kam by v budoucnosti měly odcházet prostředky z unijních fondů.

V nedávné době do této diskuse přispěl třeba i samotný předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který členské státy vyzval k tomu, aby zvážily možné přeprogramování nevyčerpaných prostředků v evropských fondech na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti (více EurActiv 31.1.2012).

V přípravách na další programové období, které začne po roce 2014, také čas od času zaznívají názory některých ekonomů, kteří jsou přesvědčeni o tom, že by v období stagnující ekonomiky a potíží společné měny bylo vhodné směřovat prostředky vedle podpory chudších regionů i do oblastí, které byly citelně zasaženy hospodářskou krizí. Mezi ně patří především středně rozvinuté státy eurozóny, jako je Španělsko, Itálie nebo Irsko (EurActiv 1.3.2012).

Profit pro německé a francouzské firmy

Studie, kterou prezentovala polská ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska, tvrdí, že už i dnes z kohezní politiky silně orientované na podporu chudších zemí, k nimž v drtivé většině patří nováčci ze střední Evropy, profitují i státy, které jsou členy EU delší dobu a patří k tzv. čistým plátcům (do evropského rozpočtu přispívají více, než z něj čerpají).

Každé euro, které tímto způsobem do zemí z tohoto regionu, tj. České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, investuje například Francie, prý zvýší francouzský export o 20 centů.

V případě Německa je prý tento efekt ještě markantnější. Nárůst v exportu Spolkové republiky se údajně rovná dvojnásobku toho, co země do těchto zemí prostřednictvím strukturálních fondů EU investuje.

Ve Francii z kohezní politiky, z níž může v období 2007-2013 do zemí Visegrádské čtyřky odejít až 130 miliard eur (s tím, že zhruba polovinu spolkne Polsko), nejvíce podle studie profituje sektor stavebnictví. V letech 2004-2009 směřovalo na projekty spolufinancované Bruselem až 5 % vývozu francouzských stavebních společností.